Jan Kašpar: Porovnání verzí
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Vystudoval strojní inženýrství na [[České vysoké učení technické v Praze|C. a k. české vysoké škole technické v Praze]]. Po složení státní zkoušky dne [[28. únor]]a [[1907]] absolvoval jeden semestr vyšší automobilové školy v Německu a v roce [[1908]] nastoupil na čas do zaměstnání u firmy Basse & [[Gustav Selve|Selve]] v [[Altena|Alteně]] v [[Německo|německém]] [[Severní Porýní-Vestfálsko|Vestfálsku]]. Zde se začal intenzivně zajímat o letectví. Po návratu do [[Čechy|Čech]] nastoupil do zaměstnání v automobilce [[Laurin & Klement]] v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]], ale již [[1. červenec|1. července]] [[1909]] [[Laurin & Klement|laurinku]] opustil, vrátil se do rodných [[Pardubice|Pardubic]], kde se spolu se svým bratrancem Ing. [[Evžen Čihák|Evženem Čihákem]] věnoval konstrukci letadel. Po čase se bratranci rozešli a [[Evžen Čihák]] se pustil do stavby letadel spolu se svým bratrem Hugem nezávisle na něm. |
|||
Nejprve zkonstruoval jednoplošník po vzoru letadla Antoinette [[Francie|francouzského]] konstruktéra [[Hubert Latham|Lathama]]. V průběhu stavby ho zastihla zpráva, že dne [[25. červenec|25. července]] [[1909]] přeletěl [[Francie|Francouz]] [[Louis Blériot]] [[Lamanšský průliv]]. Kašpar letadlo dokončil, ale nedokázal s ním vzlétnout. Koupil proto letadlo typu [[Blériot XI]] (stroj výrobního čísla 76) za 18 000 franků {{Doplňte zdroj}}. Letadlo nejprve vybavil vlastním motorem, později motorem typu [[Alessandro Anzani|Anzani]]. |
Nejprve zkonstruoval jednoplošník po vzoru letadla Antoinette [[Francie|francouzského]] konstruktéra [[Hubert Latham|Lathama]]. V průběhu stavby ho zastihla zpráva, že dne [[25. červenec|25. července]] [[1909]] přeletěl [[Francie|Francouz]] [[Louis Blériot]] [[Lamanšský průliv]]. Kašpar letadlo dokončil, ale nedokázal s ním vzlétnout. Koupil proto letadlo typu [[Blériot XI]] (stroj výrobního čísla 76) za 18 000 franků {{Doplňte zdroj}}. Letadlo nejprve vybavil vlastním motorem, později motorem typu [[Alessandro Anzani|Anzani]]. |
||
Verze z 7. 4. 2013, 17:33
Jan Kašpar (20. května 1883, Pardubice – 2. března 1927, Pardubice) byl český inženýr, průkopník české aviatiky, nejznámější z prvních českých leteckých konstruktérů a pilotů. Proslavil se zejména svými průkopnickými dálkovými lety.
Život
Vystudoval strojní inženýrství na C. a k. české vysoké škole technické v Praze. Po složení státní zkoušky dne 28. února 1907 absolvoval jeden semestr vyšší automobilové školy v Německu a v roce 1908 nastoupil na čas do zaměstnání u firmy Basse & Selve v Alteně v německém Vestfálsku. Zde se začal intenzivně zajímat o letectví. Po návratu do Čech nastoupil do zaměstnání v automobilce Laurin & Klement v Mladé Boleslavi, ale již 1. července 1909 laurinku opustil, vrátil se do rodných Pardubic, kde se spolu se svým bratrancem Ing. Evženem Čihákem věnoval konstrukci letadel. Po čase se bratranci rozešli a Evžen Čihák se pustil do stavby letadel spolu se svým bratrem Hugem nezávisle na něm.
Nejprve zkonstruoval jednoplošník po vzoru letadla Antoinette francouzského konstruktéra Lathama. V průběhu stavby ho zastihla zpráva, že dne 25. července 1909 přeletěl Francouz Louis Blériot Lamanšský průliv. Kašpar letadlo dokončil, ale nedokázal s ním vzlétnout. Koupil proto letadlo typu Blériot XI (stroj výrobního čísla 76) za 18 000 franků [zdroj?]. Letadlo nejprve vybavil vlastním motorem, později motorem typu Anzani.
První úspěšný let provedl dne 16. dubna 1910, kdy proletěl dráhu 2 km ve výši 20-25 metrů. Po získání prvních zkušeností s pilotáží složil dne 16. června 1910 pilotní zkoušku před komisí. V roce 1911 vzlétl s nově postaveným letadlem vlastní konstrukce, vybaveným motorem Daimler o výkonu 70 koňských sil. S tímto letadlem plánoval uskutečnění prvního dálkového letu v Čechách. Nejprve si vyzkoušel orientaci při letu na trati Pardubice - Chrudim a zpět, který uskutečnil 30. dubna 1911. Let trval 24 minut a 23 sekund a uskutečnil se ve výši 400 metrů. Téhož dne uskutečnil Kašpar první vzlet s cestujícím, jímž byl jeho bratranec Evžen Čihák.
Slavný let Pardubice – Velká Chuchle, který jej proslavil, uskutečnil 13. května 1911. Vzdálenost 121 km překonal za 92 minut ve výšce asi 800 m. Letoun, kterým tento let uskutečnil, daroval Kašpar v roce 1913 tehdejšímu Technickému muzeu Království českého, kde (dnes Národní technické muzeum v Praze) je vystaveno dodnes.
Dalším jeho slavným letem se stal první dálkový přelet s cestujícím v Čechách na trase Mělník – Chuchle, kterou zdolal za 41 minut a 55 sekund. Jeho pasažérem byl redaktor listu Národní politika Jaroslav Kalva.
Při jednom z dalších letů se zřítil, ale nezahynul a provozoval i nadále leteckou školu.
Zemřel v chudobě 2. března 1927; pod vlivem duševní nemoci[1] spáchal sebevraždu.[1] .
Odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Kašpar
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Kašpar na Wikimedia Commons
Literatura
- SVITÁK, Pavel. Ing. Jan Kašpar a začátky motorového létání v Čechách. Pardubice: Klub přátel Pardubicka, 2010. ISBN 978-80-254-7601-7.
- SVITÁK, Pavel. První český letec inženýr Jan Kašpar a začátky českého letectví. Pardubice: Východočeské muzeum v Pardubicích, 2003. ISBN 80-86046-65-6.
- Břetislav Ditrych: První a sám : neobyčejný život a zbytečná smrt aviatika Jana Kašpara, Praha : Knižní klub, 2001, ISBN 80-242-0683-8
- ŠMOLDAS, Zdeněk. Průkopníci českého letectví. Hradec Králové: Kruh, 1984.
- Jiří Püchl: První český letec Ing. Jan Kašpar : Z počátků českého letectví v Pardubicích, Pardubice : Krajské museum, 1957
- Ludomír Česenek, Zdeněk Bičík: O dvou průkopnících českého letectví : Jan Kašpar a Evžen Čihák, Pardubice : Východočes. muzeum, 1966
Reference
Externí odkazy