Matthias Alexander Castrén: Porovnání verzí
vytvoření hesla překladem z německé Wikipedie značka: možné subjektivní formulace |
m kategorie, formát |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:M_A_Castrén2.jpg|thumb|Matthias Alexander Castrén]] |
[[Soubor:M_A_Castrén2.jpg|thumb|Matthias Alexander Castrén]] |
||
'''Matthias Alexander Castrén''' ( |
'''Matthias Alexander Castrén''' ([[2. prosince]] [[1813]] v [[Tervola]], [[Finsko]] – [[7. května]] [[1852]] v [[Helsinky|Helsinkách]]) byl [[finština|finský]] [[filolog]] a [[etnolog]]. Je považován za zakladatele jazykovědných disciplín zabývajících se [[uralské jazyky|uralskými jazyky]]. |
||
== |
== Studium == |
||
Matthias Alexander Castrén pocházel z rodiny finských Švédů. Jeho otec Christian Castrén († 1825) působil jako farář ve [[farnost|farnosti]] [[Rovaniemi]]. Matthias, kterého vychovával jeho strýc Mathias Castrén, navštěvoval finskojazyčnou školu v [[Oulu]]. |
Matthias Alexander Castrén pocházel z rodiny finských Švédů. Jeho otec Christian Castrén († 1825) působil jako farář ve [[farnost|farnosti]] [[Rovaniemi]]. Matthias, kterého vychovával jeho strýc Mathias Castrén, navštěvoval finskojazyčnou školu v [[Oulu]]. |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
V roce 1828 začal studovat [[starořečtina|starořečtinu]] a [[hebrejština|starověkou hebrejštinu]] na [[univerzita|univerzitě]] v Helsinkách. Poté, co upustil od svých původních plánů na [[teologie|teologickou]] kariéru, věnoval se intenzivněji studiu [[finština|finského jazyka]]. Již v průběhu studia rovněž začal psát práci týkající se finské [[mytologie]]. Svá studia ukončil v roce 1836. |
V roce 1828 začal studovat [[starořečtina|starořečtinu]] a [[hebrejština|starověkou hebrejštinu]] na [[univerzita|univerzitě]] v Helsinkách. Poté, co upustil od svých původních plánů na [[teologie|teologickou]] kariéru, věnoval se intenzivněji studiu [[finština|finského jazyka]]. Již v průběhu studia rovněž začal psát práci týkající se finské [[mytologie]]. Svá studia ukončil v roce 1836. |
||
== |
== Badatelské cesty == |
||
Již v témže roce se Castrén, veden jazykovědným a filologickým zájmem, vydal se svým přítelem, lékařem Dr. Ehrenströmem, na badatelskou cestu po [[Laponsko|Laponsku]] a v roce 1839 pak do [[Karélie]]. V roce 1841 vydal první [[Švédština|švédský]] překlad finského národního [[epos|eposu]] [[Kalevala]]. Mezi lety 1841 a 1844 navštívil společně s [[Elias Lönnrot|Eliasem Lönnrotem]] ugrofinské národy v severním [[Rusko|Rusku]] na druhé straně [[Ural|Uralu]]. V roce 1844 vycházejí Castrénova díla ''Elementa grammatices Syrjaenae'' o [[komijština|komijštině]] a ''Elementa grammatices Tscheremissae'' o [[marijština|marijštině]], která jsou považována za průkopnické práce v oblasti výzkumu [[ugrofinské jazyky|ugrofinských jazyků]] na území Ruska. |
Již v témže roce se Castrén, veden jazykovědným a filologickým zájmem, vydal se svým přítelem, lékařem Dr. Ehrenströmem, na badatelskou cestu po [[Laponsko|Laponsku]] a v roce 1839 pak do [[Karélie]]. V roce 1841 vydal první [[Švédština|švédský]] překlad finského národního [[epos|eposu]] [[Kalevala]]. Mezi lety 1841 a 1844 navštívil společně s [[Elias Lönnrot|Eliasem Lönnrotem]] ugrofinské národy v severním [[Rusko|Rusku]] na druhé straně [[Ural|Uralu]]. V roce 1844 vycházejí Castrénova díla ''Elementa grammatices Syrjaenae'' o [[komijština|komijštině]] a ''Elementa grammatices Tscheremissae'' o [[marijština|marijštině]], která jsou považována za průkopnické práce v oblasti výzkumu [[ugrofinské jazyky|ugrofinských jazyků]] na území Ruska. |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
Promoval v roce 1844 a získal titul doktora filozofie. I přes svůj nepříznivý zdravotní stav podnikl v letech 1845 až 1848 na doporučení [[Andreas Johan Sjögrens|Andrease Johana Sjögrense]] a za podpory [[Akademie věd v Sankt-Petěrburgu]] a helsinské univerzity další badatelskou cestu na [[Sibiř]]. Výsledkem cesty bylo publikování práce ''Versuch einer ostjakischen Sprachlehre nebst kurzem Wörterverzeichnis'' (1849) (o [[chantyjština|chantyjštině]]) a ''De affixis personalibus linguarum Altaicarum'' (1850). |
Promoval v roce 1844 a získal titul doktora filozofie. I přes svůj nepříznivý zdravotní stav podnikl v letech 1845 až 1848 na doporučení [[Andreas Johan Sjögrens|Andrease Johana Sjögrense]] a za podpory [[Akademie věd v Sankt-Petěrburgu]] a helsinské univerzity další badatelskou cestu na [[Sibiř]]. Výsledkem cesty bylo publikování práce ''Versuch einer ostjakischen Sprachlehre nebst kurzem Wörterverzeichnis'' (1849) (o [[chantyjština|chantyjštině]]) a ''De affixis personalibus linguarum Altaicarum'' (1850). |
||
== |
== Profesorská činnost na helsinské univerzitě == |
||
V roce 1851 byl jmenován prvním profesorem nově vytvořené katedry finského jazyka a literatury na univerzitě v Helsinkách. Bohužel hned následující rok umírá na [[tuberkulóza|tuberkulózu]]. Jeho práce zabývající se gramatikou [[samojedské jazyky|samojedských jazyků]] zůstaly nedokončeny. V rozmezí let 1852 a 1858 vyšla posmrtně jeho díla ''Reseminnen från åren 1838-1844'', ''Reseberättelser och bref åren 1845-1849'', ''Föreläsningar i finsk mytolog'', ''Ethnologiska föreläsningar öfver altaiska folken'' a ''Smärre afhandlingar och akademiska dissertationer''. Mezi lety 1853 a 1862 vydal v němčině [[Franz Anton Schiefner]] dvanáctidílné souborné vydání ''Nordische Reisen und Forschungen von Dr. M. Alexander Castrén'' (česky: Severské cesty a bádání dr. M. Alexandra Castréna). |
V roce 1851 byl jmenován prvním profesorem nově vytvořené katedry finského jazyka a literatury na univerzitě v Helsinkách. Bohužel hned následující rok umírá na [[tuberkulóza|tuberkulózu]]. Jeho práce zabývající se gramatikou [[samojedské jazyky|samojedských jazyků]] zůstaly nedokončeny. V rozmezí let 1852 a 1858 vyšla posmrtně jeho díla ''Reseminnen från åren 1838-1844'', ''Reseberättelser och bref åren 1845-1849'', ''Föreläsningar i finsk mytolog'', ''Ethnologiska föreläsningar öfver altaiska folken'' a ''Smärre afhandlingar och akademiska dissertationer''. Mezi lety 1853 a 1862 vydal v němčině [[Franz Anton Schiefner]] dvanáctidílné souborné vydání ''Nordische Reisen und Forschungen von Dr. M. Alexander Castrén'' (česky: Severské cesty a bádání dr. M. Alexandra Castréna). |
||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
V roce 1921 byl v Helsinkách na Castrénovu počest odhalen pomník, který se nachází v bezprostřední blízkosti [[finské Národní muzeum|finského Národního muzea]]. |
V roce 1921 byl v Helsinkách na Castrénovu počest odhalen pomník, který se nachází v bezprostřední blízkosti [[finské Národní muzeum|finského Národního muzea]]. |
||
== |
== Význam == |
||
Matthias Alexander Castrén byl jedním z průkopníků jazykovědného bádání v oblasti uralských jazyků a významný jazykovědec a etnolog. Zasloužil se o zahájení vědeckého zkoumání jazyka, zvyků a mytologie ugrofinských a samojedských národů. |
Matthias Alexander Castrén byl jedním z průkopníků jazykovědného bádání v oblasti uralských jazyků a významný jazykovědec a etnolog. Zasloužil se o zahájení vědeckého zkoumání jazyka, zvyků a mytologie ugrofinských a samojedských národů. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
=== Reference === |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
{{Překlad |
{{Překlad |
||
Řádek 38: | Řádek 35: | ||
}} |
}} |
||
⚫ | |||
[[Wikisource: Matthias Alexander Castrén]] – zdroje a kompletní texty |
|||
⚫ | |||
[[Commons: M. A. Castrén]] – sbírka obrázků, videonahrávek a audiosouborů |
|||
⚫ | |||
=== Externí odkazy === |
|||
{{Sisterlinks|commons=Category:M. A. Castrén}} |
|||
⚫ | |||
* [http://www.helsinki.fi/jarj/macastren/ Společnost M. A. Castréna] (finsky a anglicky) |
* [http://www.helsinki.fi/jarj/macastren/ Společnost M. A. Castréna] (finsky a anglicky) |
||
* [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/98799/Matthias-Alexander-Castren Encyclopædia Britannica] (anglicky) |
* [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/98799/Matthias-Alexander-Castren Encyclopædia Britannica] (anglicky) |
||
* [http://www.bookrags.com/biography/castrn-matthias-alexander-eorl-03/ Život a dílo] (anglicky) |
* [http://www.bookrags.com/biography/castrn-matthias-alexander-eorl-03/ Život a dílo] (anglicky) |
||
{{DEFAULTSORT:Castrén, Matthias Alexander}} |
|||
[[Kategorie:Etnologové]] |
|||
[[Kategorie:Finové]] |
|||
[[Kategorie:Narození 1813]] |
|||
[[Kategorie:Úmrtí 1852]] |
|||
[[Kategorie:Muži]] |
Verze z 7. 4. 2013, 00:28
Matthias Alexander Castrén (2. prosince 1813 v Tervola, Finsko – 7. května 1852 v Helsinkách) byl finský filolog a etnolog. Je považován za zakladatele jazykovědných disciplín zabývajících se uralskými jazyky.
Studium
Matthias Alexander Castrén pocházel z rodiny finských Švédů. Jeho otec Christian Castrén († 1825) působil jako farář ve farnosti Rovaniemi. Matthias, kterého vychovával jeho strýc Mathias Castrén, navštěvoval finskojazyčnou školu v Oulu.
V roce 1828 začal studovat starořečtinu a starověkou hebrejštinu na univerzitě v Helsinkách. Poté, co upustil od svých původních plánů na teologickou kariéru, věnoval se intenzivněji studiu finského jazyka. Již v průběhu studia rovněž začal psát práci týkající se finské mytologie. Svá studia ukončil v roce 1836.
Badatelské cesty
Již v témže roce se Castrén, veden jazykovědným a filologickým zájmem, vydal se svým přítelem, lékařem Dr. Ehrenströmem, na badatelskou cestu po Laponsku a v roce 1839 pak do Karélie. V roce 1841 vydal první švédský překlad finského národního eposu Kalevala. Mezi lety 1841 a 1844 navštívil společně s Eliasem Lönnrotem ugrofinské národy v severním Rusku na druhé straně Uralu. V roce 1844 vycházejí Castrénova díla Elementa grammatices Syrjaenae o komijštině a Elementa grammatices Tscheremissae o marijštině, která jsou považována za průkopnické práce v oblasti výzkumu ugrofinských jazyků na území Ruska.
Promoval v roce 1844 a získal titul doktora filozofie. I přes svůj nepříznivý zdravotní stav podnikl v letech 1845 až 1848 na doporučení Andrease Johana Sjögrense a za podpory Akademie věd v Sankt-Petěrburgu a helsinské univerzity další badatelskou cestu na Sibiř. Výsledkem cesty bylo publikování práce Versuch einer ostjakischen Sprachlehre nebst kurzem Wörterverzeichnis (1849) (o chantyjštině) a De affixis personalibus linguarum Altaicarum (1850).
Profesorská činnost na helsinské univerzitě
V roce 1851 byl jmenován prvním profesorem nově vytvořené katedry finského jazyka a literatury na univerzitě v Helsinkách. Bohužel hned následující rok umírá na tuberkulózu. Jeho práce zabývající se gramatikou samojedských jazyků zůstaly nedokončeny. V rozmezí let 1852 a 1858 vyšla posmrtně jeho díla Reseminnen från åren 1838-1844, Reseberättelser och bref åren 1845-1849, Föreläsningar i finsk mytolog, Ethnologiska föreläsningar öfver altaiska folken a Smärre afhandlingar och akademiska dissertationer. Mezi lety 1853 a 1862 vydal v němčině Franz Anton Schiefner dvanáctidílné souborné vydání Nordische Reisen und Forschungen von Dr. M. Alexander Castrén (česky: Severské cesty a bádání dr. M. Alexandra Castréna).
Castrén se oženil s Lovisou Natalií Tengströmovou (1830-1881), jejíž otec, arcibiskup Johan Jakob Tengström, působil jako profesor teoretické a praktické filozofie. V roce 1921 byl v Helsinkách na Castrénovu počest odhalen pomník, který se nachází v bezprostřední blízkosti finského Národního muzea.
Význam
Matthias Alexander Castrén byl jedním z průkopníků jazykovědného bádání v oblasti uralských jazyků a významný jazykovědec a etnolog. Zasloužil se o zahájení vědeckého zkoumání jazyka, zvyků a mytologie ugrofinských a samojedských národů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matthias Alexander Castrén na německé Wikipedii.
Literatura
- Werner, Heinrich: M. A. Castrén und die Jenissejistik. Die Jenissej-Sprachen des 19. Jahrhunderts. Wiesbaden, 2003
Externí odkazy
- Literatura o Matthiasi Alexandru Castrénovi (uvedeno v katalogu Německé národní knihovny)
- Společnost M. A. Castréna (finsky a anglicky)
- Encyclopædia Britannica (anglicky)
- Život a dílo (anglicky)