Amerikanoliberijci: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 5. 4. 2013, 20:21

Šablona:Infobox etnické skupiny Amerikanoliberijci jsou libérijské etnikum s afro-americkým původem. Amerikanoliberijci jsou de facto osvobození afroameričtí otroci, kteří v 19. století emigrovali z USA a v Západní Africe založili "zemi svobody". Sami se poté nazvali "Amerikanoliberijci".^[1] Druhou větev etnika vytvořilo pět tisíc integrovaných Afričanů (Congos), (původem osvobození otroci z okolí řeky Kongo). Poslední část tvoří potomci tří stovek emigrantů z Barbadosu. 133 let od vyhlášení nezávislého státu měla Libérie jednostranický systém ovládaný amerikanoliberijskou stranou True Whig Party.

Historie

Mezi lety 1817 a 1867 se 13 000 osvobozených afroamerických otroků vydalo přes Atlantik k západnímu břehu Afriky, aby zde založili svůj vlastní svobodný stát. Někteří z nich pokračovali dále a založili kolonii Freetown, z které je dnes hlavní město Sierra Leone. První osadníci praktikovali křesťanství často v kombinaci s tradičními africkými kulty. Hovořili tehdejším afroamerickým dialektem angličtiny, z kterého se vyvinula dnešní liberijská angličtina.

Politicky a společensky přejali mnoho zvyklostí z USA, především tedy z jihovýchodu. Americký vliv je například patrný na státní vlajce či v ústavě Libérie. V druhé polovině 20. století se Libérie začala ekonomicky orientovat na zahraniční kapitál a investice, a proto započala řadu programů pro přilákání investorů. O to se především snažil 19. prezident Libérie William Tubman, který byl v úřadu celých dvacet sedm let. Většina mocných a původních amerikanoliberijských rodin utekla zpět do USA roku 1980, kdy byl při vojenském puči zabit 20. prezident William R. Tolbert, Jr..

Ačkoliv toto etnikum tvoří jen 5% libérijské populace hrálo dominantní mocenskou roli od 19. století až do puče roku 1980, kdy se moci chopil Samuel Doe, jakožto první domorodý prezident v historii Libérie.

Amerikanoliberijští prezidenti Libérie

Původní Amerikanoliberijci z USA po založení Libérie tvořili kulturní elitu, následující seznam ukazuje amerikanoliberijské prezidenty narozené v USA.

Joseph Jenkins Roberts, první a sedmý prezident
Stephen Allen Benson, druhý prezident
Daniel Bashiel Warner, třetí prezident
James Spriggs-Payne, čtvrtý a osmý prezident
Edward James Roye, pátý prezident
James Skivring Smith, šestý prezident
Anthony W. Gardiner, devátý prezident
Alfred F. Russell, desátý prezident
William D. Coleman, třináctý prezident
Garretson W. Gibson, čtrnáctý prezident

Reference

↑ http://www.infoplease.com/ipa/A0107718.html

[1] ttp://www.infoplease.com/ipa/A0107718.html

[1]

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 | poznamky     =
 }}
-'''Amerikanoliberijci''' jsou [[Libérie|libérijské]] etnikum s [[Afroameričané|afro-americkým]] původem. Amerikanoliberijci jsou de facto osvobození afroameričtí otroci, kteří v [[19. století]] emigrovali z [[Spojené státy americké|USA]] a v [[Západní Afrika|Západní Africe]] založili "zemi svobody". Sami se poté nazvali "Amerikanoliberijci".<ref>http://www.infoplease.com/ipa/A0107718.html</ref> Druhou větev etnika vytvořilo pět tisíc integrovaných Afričanů (Congos), (původem osvobození otroci z okolí [[Kongo (řeka)|řeky Kongo]]. Poslední část tvoří potomci tří stovek emigrantů z [[Barbados]]u. 133 let od vyhlášení nezávislého státu měla Libérie jednostranický systém ovládaný amerikanoliberijskou stranou [[True Whig Party]].
+'''Amerikanoliberijci''' jsou [[Libérie|libérijské]] etnikum s [[Afroameričané|afro-americkým]] původem. Amerikanoliberijci jsou de facto osvobození afroameričtí otroci, kteří v [[19. století]] emigrovali z [[Spojené státy americké|USA]] a v [[Západní Afrika|Západní Africe]] založili "zemi svobody". Sami se poté nazvali "Amerikanoliberijci".<ref>http://www.infoplease.com/ipa/A0107718.html</ref> Druhou větev etnika vytvořilo pět tisíc integrovaných Afričanů (Congos), (původem osvobození otroci z okolí [[Kongo (řeka)|řeky Kongo]]). Poslední část tvoří potomci tří stovek emigrantů z [[Barbados]]u. 133 let od vyhlášení nezávislého státu měla Libérie jednostranický systém ovládaný amerikanoliberijskou stranou [[True Whig Party]].
 == Historie ==
 Mezi lety [[1817]] a [[1867]] se 13 000 osvobozených afroamerických otroků vydalo přes [[Atlantský oceán|Atlantik]] k západnímu břehu Afriky, aby zde založili svůj vlastní svobodný stát. Někteří z nich pokračovali dále a založili kolonii [[Freetown]], z které je dnes hlavní město [[Sierra Leone]]. První osadníci praktikovali křesťanství často v kombinaci s tradičními africkými kulty. Hovořili tehdejším afroamerickým dialektem [[americká angličtina|angličtiny]], z kterého se vyvinula dnešní liberijská angličtina.
-Politicky a společensky přejali mnoho zvyklostí z USA, především tedy z [[Jih Spojených států amerických|jiho-východu]]. Americký vliv je například patrný na státní vlajce či v ústavě Libérie. V druhé polovině [[20. století]] se Libérie začala ekonomicky orientovat na zahraniční kapitál a investice, a proto započala řadu programů pro přilákání investorů. O to se především snažil 19. prezident Libérie [[William Tubman]], který byl v úřadu celých dvacetsedm let. Většina mocných a původních amerikanoliberijských rodin utekla zpět do USA roku [[1980]], kdy byl při vojenském puči zabit 20. prezident [[William R. Tolbert, Jr.]].
+Politicky a společensky přejali mnoho zvyklostí z USA, především tedy z [[Jih Spojených států amerických|jihovýchodu]]. Americký vliv je například patrný na státní vlajce či v ústavě Libérie. V druhé polovině [[20. století]] se Libérie začala ekonomicky orientovat na zahraniční kapitál a investice, a proto započala řadu programů pro přilákání investorů. O to se především snažil 19. prezident Libérie [[William Tubman]], který byl v úřadu celých dvacet sedm let. Většina mocných a původních amerikanoliberijských rodin utekla zpět do USA roku [[1980]], kdy byl při vojenském puči zabit 20. prezident [[William R. Tolbert, Jr.]].
 Ačkoliv toto etnikum tvoří jen 5% libérijské populace hrálo dominantní mocenskou roli od 19. století až do puče roku 1980, kdy se moci chopil [[Samuel Doe]], jakožto první domorodý prezident v historii Libérie.