Fridrich II. Lehnický: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.3) (Robot: Upravuji en:Frederick II of Legnica
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 7 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q225524)
Řádek 34: Řádek 34:
[[Kategorie:Úmrtí 1547]]
[[Kategorie:Úmrtí 1547]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

[[de:Friedrich II. (Liegnitz)]]
[[en:Frederick II of Legnica]]
[[fr:Frédéric II de Liegnitz]]
[[it:Federico II di Legnica]]
[[ja:フリデリク2世 (レグニツァ公)]]
[[nl:Frederik II van Legnica]]
[[pl:Fryderyk II legnicki]]

Verze z 1. 4. 2013, 00:52

Tolar s poprsím knížete Fridricha.

Příbuzenstvo
otec Fridrich I. Lehnický
matka Ludmila z Poděbrad
bratr Jiří I. Břežský
manželka Alžběta Jagellonská
manželka Žofie Braniborsko-Ansbašská
syn Fridrich III. Lehnický
syn Jiří II. Zbožný
dcera Žofie Lehnická

Fridrich II. Lehnický (14. únor 148018. září 1547) byl lehnický a břežský kníže z dynastie slezských Piastovců.

Život

Byl synem lehnicko-břežského knížete Fridricha I. a jeho ženy Ludmily z Poděbrad. Po otcově smrti roku 1488 spravovala knížectví matka. V roce 1504 bylo rozděleno mezi bratry a Fridrichovi připadlo Lehnicko. Otcovu doménu znovu sjednotil roku 1521, kdy zemřel jeho bratr Jiří a Fridrich zdědil jeho Břežsko.[1]

Byl proponentem polské strany, měl blízko k Zikmundovi I. Starému, knížeti hlohovskému a nejvyššímu královskému místodržiteli Slezska, bratru českého krále Vladislava Jagellonského a pozdějšímu polskému králi. Roku 1515 se dokonce oženil s jeho sestrou Alžbětou, která ale roku 1517 zemřela.[2] Podruhé se oženil s Žofií Braniborsko-Ansbašskou. Byl stoupencem reformace a k luterství veřejně konvertoval.[3] Na jeho dvoře v letech 15231527 působil také radikální kazatel Kašpar Švenkfeld,[4] který dal základ tzv. švenkfeldským. Po smrti Ludvíka Jagellonského u Moháče v roce 1526 odmítl kandidaturu na český trůn (byl vnukem Jiřího z Poděbrad).[5] Místo toho podporoval kandidaturu pruského knížete Albrechta Braniborsko-Ansbašského, bratra krnovského knížete Jiřího.[6]

Dne 19. října 1537 uzavřel v Lehnici sňatkovou a dědickou smlouvu s braniborským markrabětem Jáchymem II. V ní se dohodlo zasnoubení Fridrichova syna Jiřího s Jáchymovou dcerou Barborou a Fridrichovy dcery Žofie s Janem Jiřím.[7] V letech 15401543 držel zástavně Hlohovsko a od roku 1542 Minstrbersko.[8] Po jeho smrti si zemi rozdělili jeho synové – Fridrichovi III. připadlo Lehnicko s Minstrberskem a Jiřímu II. Břežsko.[9]

Reference

  1. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 412-413. Dále jen Dějiny Slezska v datech. 
  2. FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 142. Dále jen Neznámá země. 
  3. Neznámá země, s. 156
  4. s. 130
  5. Neznámá země, s. 150
  6. Neznámá země, s. 242
  7. Dějiny Slezska v datech, s. 139
  8. Dějiny Slezska v datech, s. 413
  9. Dějiny Slezska v datech, s. 141