Wang Ki-čchun: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 17: Řádek 17:


==Kariéra==
==Kariéra==
V roce [[2007]] dostal příležitost na mistrovství světa na úkor řady svých zkušenějších kolegů. Šanci využil na 100% a stal se mistrem světa. O rok později startoval na olympijských hrách v Pekingu a vybojoval stříbrnou medaili. V dalších třech letech patřil k absolutní špicce ve váhové kategorii lehkých vah. Na své druhé olympijské hry v Londýně však nenačasoval formu a obsadil až 5. místo. Wang je pokračovatel technicky precizních judistů jakými byli [[Čon Ki-jong]] nebo [[I Won-hui]]. Především má mistrovsky zválednoutou techniku [[seoi-nage]], kterou zvláda na obě strany a v krajní nouzi umí bojovat i na zemi.
V roce [[2007]] dostal příležitost na mistrovství světa na úkor řady svých zkušenějších kolegů. Šanci využil na 100% a stal se mistrem světa. O rok později startoval na olympijských hrách v Pekingu a vybojoval stříbrnou medaili. V dalších třech letech patřil k absolutní špicce ve váhové kategorii lehkých vah. Na své druhé olympijské hry v Londýně však nenačasoval formu a obsadil až 5. místo. Wang je pokračovatel technicky precizních judistů jakými byli [[Čon Ki-jong]] nebo [[I Won-hui]]. Především má mistrovsky zvládnutou techniku [[seoi-nage]], kterou zvláda na obě strany a v krajní nouzi umí bojovat i na zemi.


===Olympijské hry===
===Olympijské hry===

Verze z 30. 3. 2013, 18:26

Šablona:Infobox medaile Šablona:Infobox medaile soutěž Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile soutěž Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile položka |} Wang Ki-čchun (korejsky:왕기춘 (Wang Gi-Chun)), (13. září 1988, Severní Čolla, Jižní Korea) je reprezentant Jižní Koree v judu bojující v lehké váhové kategorie. Patří mezi nejlepší judisty současnosti.

Osobní život

S judem začal v 8 letech, protože chtěl být silný.[1]

V Jižní Korii patří mezi celebrity. Je častým hostem v televizi.

Je populární především mezi ženami i když v roce 2009 měl incident v jednom nočním klubu když jistou dívku udeřil do obličeje a ta ho následně zažalovala.[2]

Kariéra

V roce 2007 dostal příležitost na mistrovství světa na úkor řady svých zkušenějších kolegů. Šanci využil na 100% a stal se mistrem světa. O rok později startoval na olympijských hrách v Pekingu a vybojoval stříbrnou medaili. V dalších třech letech patřil k absolutní špicce ve váhové kategorii lehkých vah. Na své druhé olympijské hry v Londýně však nenačasoval formu a obsadil až 5. místo. Wang je pokračovatel technicky precizních judistů jakými byli Čon Ki-jong nebo I Won-hui. Především má mistrovsky zvládnutou techniku seoi-nage, kterou zvláda na obě strany a v krajní nouzi umí bojovat i na zemi.

Olympijské hry

Na LOH v Pekingu 2008 jel jako jeden z favoritů na zlatou medaili. Los mu dopřál pouť po střední Ásii s výletem do latinské ameriky. V prvním kole se utkal s Kazachem Ibragimovem a zápas se odehrával především na zemi kam se Kazach Jihokorejce snažil dostat pomocí strhů. Efekt to mělo však přesně opačný. Ve druhé minutě Wang udržel Ibragimova potřebnou dobu v držení. Ve druhém kole se utkal s přemožitelem Jaromíra Ježka Uzbekem Muminovem. Uzbek se nestačil ani pořádně rozkoukat a jen s obtížemi odvrátil první útok Jihokorejce (seoi-nage) za wazari. Za dalších 10s, ale již ležel na lopatkách po nádherné technice tai-otoši. Ve čtvrtfinále mu stál v cestě tvrdý Brazilec Leandro Guilheiro. Velká bitva odehrávající se většinu času na zemi dospěla do prodloužení. V prodloužení se podařilo Wangovi pomoci techniky sukui-nage přetočil Guilheira na zemi. Postup do semifinále však Wang vykoupil pochroumanými žebry, které utrpěl při soubojích s Brazilcem na zemi. Tento šrám označil jako hlavní důvod proč nevybojoval zlatou medaili. V semifinále se utkal s Tadžikem Bokijevem. Taktickou bitvu silového a technického judo nakonec pro sebe získal menším počtem napomínání Wang. Ve finále se utkal se stejně starým Ázerbájdžáncem Məmmədlim. Repete loňškého finále z mistrovství světa měla zcela jiný průběh. Zápas skončil po několika sekundách ve Wangův neprospěch. Məmmədli ho přetočil technikou kibisu-gaeši.

Na své druhé Letní olympijské hry v Londýně 2012 odjížděl jako světová jednička. Los ho vůbec neušetřil. Musel bojovat v předkole a všichni jeho soupeři patřili minimálně k šírší světové špičce. Wangův výkon v turnaji byl nečekaný. Musel mít z přípravy nějaké trauma, které skrýval za svojí úvodní zápasovou pasivitu. Při svých ojedinělých (nepropagačních) výpadech postrádal svojí silnou kumikatu. V prvním kole Gruzínec Tatalašvili s ním vedl vyrovnaný souboj až do 3 minuty kdy ho Wang krásně hodil technikou tai-otoši za juko. Tento náskok udržel až do konce. V dalším zápase ho čekal Kazach Ibragimov. Ve druhé minutě se dopustil velké chyby kdy ho při nástupu do seoi-nage Kazach strhnul do páčení. Technika juji-gatame však nebyla provedea správně. Wang se však následně držel za pravý loket a v zápase byl ještě pasivnější. V závěru byl dokonce napomínán. V prodloužení začal hýřit aktivitou, ale až do poslední minuty vše nasvědčovalo tomu, že dále postoupí Kazach. 45s před koncem však vytáhl z učebnice ko-uči-gari (bez kumikaty), povalil Kazacha na břicho a následně přešel do držení. Tento výpad přišel v hodině dvanáct, protože na praporky by s velkou pravděpodobností nepostoupil. V dalším kole ho čekal Čech Jaromír Ježek. Ten v prvním kole rychle vyprovodil Samoánce a i v tomto duelu ukazoval, že se na turnaj přípravil velmi dobře. Od úvodu držel s Wangem krok a chyběla pouze odvaha více zariskovat. V čase 2:05 chybělo málo aby Ježek ležel na zemi po rychlém Wangova výpadu tai-otoši. To že na zemi neležel bylo především jeho výbornou obranou a Wangovou slabší kumikatou. Rozhodčí to však viděl jinak a Ježka napomenul za pasivitu. V čase 2:40 příšel Ježkův výpad ko-soto-gari, ale Wang techniku ústál. Následně mu to vrátil nastupem do uči-maty, ale bez efektu. Zápas v normální době skončil remízou. V prodloužení musel být Ježek aktivnější aby nedostal druhé napomínání. V první minutě krásně přečetl Wangův nástup do seoi-nage a chyběla jen lepší práce na zemi aby ho dostal do drženi. V čase 1:20 Wangovi scházel jen kousek aby dostal body za výpad tai-otoši. Ježek dopadl na zadní část těla, před 4 lety by to byla koka a konec zápasu. Ten přišel v následující akci. Wang technikou seoi-nage poslal Ježka na zem a postupoval dál. Čtvrtfinálový duel proti Američanovi Delpopolovi byl jedná valká bitva, které skončila i po prodloužení nerozhodně. Rozhodčí poslali praporky dál Jihokorejce. V semifinále proti Rusovi Isajevovi již s problémy skrýval svá zranění. Rus byl jiná třída než předchozí soupeři (víc si věřil). Agresivní kumikata a šikovnost Rusa ho nutili k chybám a v polovině zápasu prohrával na juko. Wang to zkoušel v závěru nohama, ale Isajev si výpady pohlídal a okamžitě přecházel na zem kde sbíral čas. V boji o bronzovou medaili se utkal s Francouzem Legrandem. Legrand byl jeden z mála Evropských judoků, který to na Wanga uměl. Wang byl od začátku stažený a byl v polovině zápasu napomínán. První kloudnou akci předvedl až minutu a půl před koncem duelu. Legrand výpad nohama ustál, ale byl napomínán. Poslední minuta přinesla krásné judo od obou aktérů, ale s žádná s technik si nezasloužila bodování. Prodloužení přineslo opět pohledné judo. Oba aktéři si byli vědomi toho, že si musí získat rozhodčí na svojí stranu. Ti by měli nezáviděnihodnou pozici pokud by museli zvolit jednoho z nich za vítěze. Vše jim usnadnil minutu před konec Francouz. Rychle přistoupil k Wangovi a nastoupil do techniky o-soto-gari. Wang ležel na zemi a musel se smířit s 5. místem.

Mistrovství světa

Je dvojnásobným mistrem světa z let 2007 a 2009. Na mistrovství světa v Japonsku v roce 2010 ho porazil v semifinále Japonec Akimoto. Nakonec bral bronzovou medaili. Za rok v Paříži ho ve 4. kole senzačně vyřadil Ugo Legrand. Zůstal bez medaile.

Reference