Zletilost

Zletilost neboli plnoletost označuje věk, jehož dosažením osoba nabývá plné způsobilosti k právním úkonům (právnická definice: zletilostí se nabývá plná způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti).

V České republice je zletilost pro celý právní řád upravena v občanském zákoníku, který v § 8 stanoví, že zletilosti se obecně nabývá až dovršením 18. roku věku. Před dosažením tohoto věku jen uzavřením manželství s předchozím souhlasem soudu, nejdříve však v 16 letech, přičemž takto jednou nabytá zletilost se pak neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné.

Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené jejich rozumové a volní vyspělosti, která v zásadě odpovídá jejich věku.

Historie

Kniha Tovačovská (1481–1490) uvádí dospělost pro pány 16 a 14 let, pro rytíře 17 a 15 let a pro měšťany 18 a 16 let. Roku 1549 byla stanovena hranice dospělosti na 20 let pro šlechtu (platné do roku 1811), 18 let pro měšťany a 15 let pro dívky.

Od roku 1753 do roku 1919 byla stanovena zletilost na 24 let. Roku 1950 byla snížena hranice zletilosti z 21 let na dnešních 18 let.

Související články

• Mladistvý
• Věk
• Způsobilost k právním úkonům

Portály: Právo