Střední Chorvatsko: Porovnání verzí
m r2.7.3) (Robot: Upravuji ko:중앙크로아티아 |
m Bot: Odstranění 11 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q190665) |
||
Řádek 31: | Řádek 31: | ||
[[Kategorie:Historická území Chorvatska]] |
[[Kategorie:Historická území Chorvatska]] |
||
[[Kategorie:Geografie Chorvatska]] |
[[Kategorie:Geografie Chorvatska]] |
||
[[de:Zentralkroatien]] |
|||
[[en:Central Croatia]] |
|||
[[es:Croacia central]] |
|||
[[eu:Kroazia erdialdea]] |
|||
[[fr:Croatie centrale]] |
|||
[[hr:Središnja Hrvatska]] |
|||
[[it:Croazia Centrale]] |
|||
[[ja:中央クロアチア]] |
|||
[[ko:중앙크로아티아]] |
|||
[[sh:Centralna Hrvatska]] |
|||
[[sv:Centrala Kroatien]] |
Verze z 25. 3. 2013, 14:00
Střední či Vlastní Chorvatsko (chorvatsky Središnja Hrvatska; německy Kernkroatien) je jednou z pěti historických chorvatských zemí, v jejichž rámci bylo zemí hlavní. K tomuto území se vázal titul chorvatského knížete a později krále, právě tato země dala i název celému dnešnímu Chorvatsku. Metropolí země je už od 11. století Záhřeb, jenž se od 20. let 17. století (kdy do něj přesídlil chorvatský bán) stal i hlavním městem zbytku všech chorvatských zemí a v 19. století byl během chorvatského národního obrození vyvolen za hlavní centrum chorvatského národa.
Součástí Středního Chorvatska je také Přímoří – tj. pobřežní pás od Rijeky na severu po Karlobag na jihu, kde hraničí s Dalmácií (naopak od Rijeky na západ leží Istrie). Na severu tvoří hranici s Maďarskem a Mezimuřím řeka Dráva. Hranici se Slavonií na východě částečně tvoří řeka Ilova.
Střední Chorvatsko po roce 1918 už neexistuje jako zvláštní celek. Po rozpadu Jugoslávie a vzniku nezávislého Chorvatska (1991) je v současnosti celé Chorvatsko děleno na župy, které se s původními zemskými hranicemi nekryjí. Území Středního Chorvatska je rozděleno mezi tyto župy:
- Záhřebská župa a město Záhřeb
- Varaždinská župa
- Karlovacká župa
- Krapinsko-zagorská župa
- Sisacko-moslavinská župa
- Koprivnicko-križevecká župa
- Bjelovarsko-bilogorská župa – západní část, východní část od řeky Ilova historicky patří ke Slavonii
- Přímořsko-gorskokotarská župa – většina až na západní třetinu, která už patří k historické Istrii
- Licko-senjská župa
- Zadarská župa – pouze severovýchodní část
- Mezimuřská župa – je také někdy počítána jako součást vlastního Chorvatska
Související články