Třída Stromboli
| Třída Stromboli | |
|---|---|
.jpg) Stromboli (A 5327) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Italské námořnictvo Irácké námořnictvo |
| Typ | zásobovací tanker |
| Lodě | 3 |
| Osud | 1 aktivní (2023) 2 vyřazena |
| Nástupce | třída Etna |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 3556 t (standardní) 8706 t (plný) |
| Délka | 129 m |
| Šířka | 18 m |
| Ponor | 6,5 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 19,5 uzlu |
| Dosah | 10 000 nám. mil při 16 uzlech |
| Posádka | 124 |
| Výzbroj | 1× 76,2mm kanón 2× 20mm kanón (2×1) |
| Letadla | 1× vrtulník |
Třída Stromboli je třída zásobovacích tankerů italského námořnictva. Jejich hlavním úkolem je zásobovat válečné lodě palivem a několika druhy zásob. Obě italské jednotky jsou stále v aktivní službě. Třetí kus, postavený pro Irák, absolvoval pouze dvouletou službu. Poté byl internován a nikdy znovu neaktivován. V italském námořnictvu třídu roku 2019 nahradí nová podpůrná loď.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Dvojici tankerů, pojmenovaných Stromboli (A 5327) a Vesuvio (A 5329), postavila italská loděnice Fincantieri v Riva Trigoso v Janově. Do služby byly zařazeny 31. října 1975 a 18. listopadu 1978. V roce 1981 byla Irákem objednána třetí jednotka Agnadeen (A 102). Irácké námořnictvo ji do služby zařadilo 29. října 1984, dva následující roky probíhal výcvik posádky v italských vodách, když ale loď v roce 1986 plula do Iráku, byla internována v Alexandrii. Plavidlo bylo později vráceno výrobci Fincantieri, ale nového kupce nenašlo.
Jednotky třídy Stromboli:[1]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna na vodu | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Stromboli (A 5327) | 1. října 1973 | 20. února 1975 | 31. října 1975 | aktivní |
| Vesuvio (A 5329) | 1. července 1974 | 4. června 1977 | 31. října 1978 | vyřazena 11. října 2023 |
| Agnadeen (A 102) | 29. ledna 1982 | 22. října 1982 | 29. října 1984 | nikdy nedodáno |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
_underway_in_1980.jpg)
Posádka tankeru čítá 124 osob, ale na palubě může být celkově ubytováno až 250 pasažérů. Palivo může tanker doplňovat dvěma plavidlům na bocích a třetímu na zádi. Zásoby může předávat plavidlu po každém boku a třetímu pomocí vrtulníku. Kapacita tankeru je 1370 tun topného oleje, 2830 tun motorové nafty, 480 tun leteckého paliva a 200 tun munice či náhradních dílů. Obrannou výzbroj tvoří jeden 76,2mm kanón a dva 20mm kanóny. Na zádi je přistávací plocha pro jeden vrtulník, plavidla ovšem nenesou hangár. Pohonný systém tvoří dva diesely GMT C428 SS o výkonu 8350 kW. Lodní šroub byl jeden. Nejvyšší rychlost je 19,5 uzlu. Dosah je 10 000 námořních mil při 16 uzlech.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Class Stromboli Replenishment Ship [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-02-18]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Stromboli na Wikimedia Commons
