Reostat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Laboratorní drátový reostat, zvaný v hantýrce šoupák

Reostat je nastavitelný nebo alespoň přepínatelný rezistor. Realizovaný bývá:

  • nejčastěji jako sada rezistorů s mnohopolohovým přepínačem.
  • posuvný rezistor, drátový odporník navinutý na izolačním tělese a s posuvným jezdcem.

Posuvné reostaty mohou mít pružinovou aretaci, například laboratorní: pro posunutí jezdce je pak třeba jeho držadlo pro uvolnění zamáčknout.

Zapojení[editovat | editovat zdroj]

Jde téměř vždy o tříkontaktní konstrukci s možností využití jako napěťového děliče.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Jde o cizojazyčnou složeninu dvou slov.

Část stat od slova statický, stálý, naznačuje, že účelem této elektrické součástky je jednorázové nastavení požadované hodnoty. Reostat není určen k průběžnému častému opravování regulační odchylky o drobné přírůstky hodnoty.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Je obvykle určen k nastavení větších výkonů: Od 1 W více.

Dnes se s ním setkáme jen v laboratořích nebo u historických strojů, protože byl z praktického nasazení téměř všude vytlačen polovodičovými prvky: Základní nevýhodou reostatů je velký mařený výkon.

Typickým místem nasazení reostatu bylo nastavení budících i napájecích proudů stejnosměrných elektromotorů. Klikou reostatu byly například ovládány staré tramvaje.

Související články[editovat | editovat zdroj]