Modrásek jetelový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxModrásek jetelový
alternativní popis obrázku chybí
Samec modráska jetelového
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Athropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďmodráskovití (Lycaenidae)
RodPolyommatus
Binomické jméno
Polyommatus bellargus
(Rottemburg, 1775)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Modrásek jetelový (Polyommatus bellargus) je druh denního motýla z čeledi modráskovitých (Lycaenidae). Rozpětí křídel motýla je 28 až 35 mm. Samci jsou blankytně modří a na okrajích křídel mají bělo-černě kostkované třásně. Tyto třásně mají i samice, které jsou hnědé, modře poprášené (v různém rozsahu), s oranžovými skvrnami při okraji křídel.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Samice

Motýl je rozšířený od Španělska a jižní části Velké Británie přes celou západní a střední Evropu a odtud dále přes jižní část východní Evropy, Turecko až po Zakavkazsko. V České republice se vyskytuje roztroušeně, převážně v nižších polohách střední a jižní Moravy. V Čechách se vyskytuje velmi lokálně. Zahlédnout ho lze na slunných skalnatých svazích, suchých loukách a pastvinách, náspech, nebo ve vápencových lomech.

Chování a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Hlavní živnou rostlinou modráska jetelového je čičorka pestrá (Securigera varia) a dále podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa). Samice klade vajíčka jednotlivě na spodní listy a spodní části stonků. Housenky, které jsou myrmekofilní, se živí listy. Motýl je dvougenerační (bivoltinní). Dospělce lze pozorovat od května do června a od srpna do října. Přezimuje malá housenka ve 2. instaru.

Ochrana a ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V minulosti tento motýl patřil k nejhojnějším modráskům na území České republiky. V současné době je ohrožený. V Čechách modrásek jetelový téměř vyhynul a vyskytuje se pouze na několika lokalitách. Na střední a jižní Moravě je motýl hojnější a dokonce znovu osídluje některé oblasti. Motýla, stejně jako ostatní druhy modrásků, ohrožuje především zarůstání vhodných biotopů. Pro přežití tohoto druhu je nutné udržet, nebo obnovit krátkostébelné narušované plochy (pastva koz, podpora sešlapu, táboření, sportovní činnost).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JAN MACEK, ZDENĚK LAŠTŮVKA, JIŘÍ BENEŠ, LADISLAV TRAXLER. Motýli a housenky střední Evropy IV., Denní motýli. Praha: Academia, 2015. 539 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]