Ischemie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ischemie, obecně vzato, označuje místní nedokrevnost určité tkáně nebo orgánu, což vede k jejímu poškození nebo odumření.

Ischemii způsobuje především nedostatek kyslíku (hypoxie), následně pak nedostatek živin, což vede k nahromadění škodlivých látek (odpadních produktů).

Ucpání tepny, která do tkáně nebo do orgánu přivádí kyslík a živiny, může probíhat několika druhy:

  • spasmus – dočasné ucpání tepny
  • trombóza – vznik krevní sraženiny v místě ucpání
  • embolie – akutní ucpání tepny materiálem připlaveným krevním řečištěm

Velmi častou příčinou spasmu a vzniku trombů je ateroskleróza. Embolii můžeme podle charakteru vmeteného materiálu dělit na trombembolii, kdy je vmetena krevní sraženina pocházející z jiného místa organismu, tukovou embolii, kdy je vmetena násilím poškozená tuková tkáň, nebo např. nádorovou embolii, kdy je vmetána drť nádorové tkáně.

Dělení ischemií[editovat | editovat zdroj]

Léčba probíhá na základě druhu ischemie, pro každou ischemii platí odlišná léčba.

Ischemie jako fáze menstruačního cyklu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Menstruační cyklus.

Ischemie děložní sliznice vyvolaná vyplavením hormonu oxytocinu během tzv. ischemické fáze zahajuje menstruační cyklus. Následně nedokrvená děložní sliznice odumírá a uvolňuje se, což je vlastní menstruace.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.