Přeskočit na obsah

SpaceX CRS-33

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
SpaceX CRS-33
Údaje o lodi
Výrobní čísloC211 (3. let)
COSPAR2025-186A[1]
VýrobceSpaceX
Hmotnost~2 300 kg (náklad)
Statuspřipojena k ISS
Údaje o letu
Datum startu24. srpna 2025, 06:45:36 UTC
KosmodromCCSFS
Vzletová rampaSLC-40
Nosná raketaFalcon 9 Block 5, B1090 (7. start)
Délka letudosud 83 dní
Datum přistáníprosinec 2025 (nejdříve)
Místo přistáníTichý oceán nedaleko pobřeží Kalifornie
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí25. srpna 2025, 11:05 UTC, ISS, přední port modulu Harmony
Délka spojenídosud 82 dní
Navigace
Předchozí
SpaceX CRS-32
Následující
SpaceX CRS-34

SpaceX CRS-33 je zásobovací mise kosmické lodi Dragon 2 společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), třináctá v rámci programu Commercial Ressuply Services 2. Start Dragonu se 2 300 kilogramy zásob a provozního a vědeckého materiálu se uskutečnil 24. srpna 2025, ke stanici se loď připojila o den později. Jde o celkem 50. úspěšný let některé z kosmických lodí společnosti SpaceX k ISS, navíc potrvá přinejmenším do prosince 2025, tedy podstatně déle než obvyklých zhruba pět týdnů.

Kosmická loď Cargo Dragon

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Dragon 2.
Cargo Dragon ve startovní konfiguraci.

Cargo Dragon je nákladní kosmická loď navržená společností SpaceX, v současnosti jediný prostředek schopný dopravit náklad nejen ze Země na nízkou oběžnou dráhu, ale také nazpět.

Tvoří ji znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je pro náklad určen hermetizovaný prostor 9,3 m3 a v nástavci nehermetizovaných 12,1 m3 pro náklad, který nemusí být přepravován v kabině, zejména proto, že bude umístěn na vnějším povrchu ISS. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.

Celková nosnost lodi při startu je 6 000 kg na oběžnou dráhu a až 3 307 kg na ISS, z toho až 800 kg v nástavci. Zpět na Zemi může loď dopravit až 3 000 kg nákladu[2] a v nástavci, který před přistáním odhodí, aby shořel v atmosféře, až 800 kg odpadu z ISS.[3]

SpaceX uvádí životnost lodi 75 dní,[4] NASA však využívá zhruba polovinu této doby a nákladní Dragony se na Zemi vracejí po 5 až 6 týdnech.

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]

Hned na začátku Expedice 73 v dubnu 2025 na ISS přiletěla nákladní loď SpaceX CRS-32, která se měla původně odehrát před koncem předchozí 72. expedice,[5] ale z různých důvodů byla v programu letů odložena o několik měsíců. Proto se v čase posunul také let CRS-33. NASA v prvním oznámení v polovině května 2025 NASA informovala o plánovaném startu koncem srpna téhož roku a současně o tom, že loď zůstane u ISS déle než obvyklých zhruba 30 dní, aby mohla pomocí dodatečných 2 motorů Draco a šesti nádrží na pohonné hmoty v nástavci (trunku)[6][7] otestovat možnosti Dragonu při zvyšování dráhy stanice.[8] Stejný termín a záměr ohledně většího počtu testů zvyšování dráhy stanice NASA potvrdila v polovině května 2025.[9] Upřesnění termínu startu na „nejdříve 21. srpna” pak agentura vydala koncem července 2025.[10] o pár dní později vyšel najevo také předběžný čas startu v 07:57 UTC.[11] Dva dny před plánovaným termínem ale NASA termín startu změnila na 24. srpna 2025 s připojením ke stanici o den později.[12]

Kabina C211 tak odstartovala ke svému 3. letu z rampy SLC-40 na kosmodromu CCSFS na Floridě[10] podle plánu 24. srpna v 06:45:36 UTC[13][14] a o den později v 11:05 UTC se připojila k ISS prostřednictvím předního portu modulu Harmony.[15]

Ohledně plánované délky mise řekla počátkem srpna 2025 zástupkyně SpaceX, že loď zůstane u stanice alespoň do konce prosince 2025, dokud neprovede všechny několikaminutové zážehy pro zvýšení dráhy stanice, na které bude mít palivo, podle očekávání 4 nebo 5.[16] Dodala také, že Cargo Dragon bude mít pro tento účel zhruba trojnásobnou kapacitu než lodi Cygnus,[16] které úpravy dráhy stanice opakovaně testovaly během několika svých posledních misí, a jedenapůlnásobek kapacity kosmických lodí Progress, které historicky zajistily většinu zvýšení dráhy stanice. Cargo Dragon je v tomto uspořádání poskytnout stanici zvýšení rychlosti (a tedy i odpovídající zvýšení dráhy stanice) asi o 9 metrů za sekundu.[6]

Loď provedla první zvýšení dráhy stanice 3. září 2025, přičemž zvýšila perigeum (nejnižší bod) dráhy stanice nad hladinou moře asi o 1,6 kilometrů.[17]

Po splnění úkolů loď od ISS odletí a poté přistane na padácích do vod Tichého oceánu u břehů Kalifornie.

50. úspěšný let SpaceX k ISS

[editovat | editovat zdroj]

Připojením C211 k Mezinárodní vesmírně stanici se let stal celkem 50. úspěšnou misi kosmické lodi Dragon k ISS.[18] To zahrnuje:

  • 20 zásobovacích letů první verze lodí Dragon (včetně testovací mise COTS Demo Flight 2 a bez započtení mise CRS-7, která skončila explozí lodi a rakety krátce po startu),
  • 13 zásobovacích letů lodí Cargo Dragon (nákladní verze lodi Dragon 2, včetně této mise CRS-33),
  • 13 letů lodí Crew Dragon (verze lodi Dragon 2 pro lety s posádkou, včetně 2 testovacích misí Demo 1 a Demo 2),
  • 4 lety lodí Crew Dragon v programu privátních letů (Private Astronaut Missions) se společnosti Axiom Space.

Do tohoto počtu samozřejmě nejsou zahrnuty mise, které nemířily k ISS. Byly pouze 4 – dvousetminutový testovací let první verze Dragonu COTS Demo Flight 1 a 3 soukromé mise pro platící zákazníky SpaceX, tedy Inspiration4 a Polaris Dawn pro Jareda Isaacmana a Fram2 pro Čchuna Wanga.

Lodi Dragon při zásobovacích misích dopravily na palubu stanice přes 136 tun nákladu a zásob a přes 1 000 vědeckých a výzkumných projektů,[6] drobné množství materiálu s sebou navíc dovezla každá z lidských posádek – na stanici se v lodích Crew Dragon vydalo celkem 60 astronautů (mise Demo 1 letěla zcela bez posádky, mise Demo 2 a Crew-9 dovezly po 2 a zbylých 14 misí po 4 astronautech.

Užitečné zatížení

[editovat | editovat zdroj]

Při příletu

[editovat | editovat zdroj]

Dragon 2 dovezl na ISS 2 300 kg zásob a materiálu v hermetizovaném prostoru lodi (v kabině). Náklad obsahoval:[19]

  • zásoby pro posádku, zejména potraviny a osobní věci (1 091 kg),
  • vybavení pro výstupy do volného prostoru (55 kg),
  • hardware pro údržbu a rozvoj stanice (587 kg),
  • počítačové vybavení (35 kg),
  • materiály a technika pro vědecký program NASA a jejích partnerů (447 kg).

V nehermetizovaném nákladovém prostoru (trunk) byly navíc umístěny přídavné trysky a nádrže s palivem pro úpravy oběžné dráhy, hmotnost tohoto nákladu zatím nebyla zveřejněna.[19]

Dodávka hardwaru se skládala z řady položek určených pro systémy nakládání s vodou a plyny na stanici, včetně různých analyzátorů, čerpadel, filtrů, separátorů a nádrží. Na palubě byla také sestava redukčního válce a přenosného nouzového dýchacího přístroje, tedy vybavení, které poskytne 15 minut kyslíku členovi posádky v případě nouze. Loď také na stanici dovezla nový akustický monitor pro měření a zaznamenávání dat úrovni hluku ve stanici a náhradní vybavení pro cvičební zařízení.[19]

Mezi dovezenými experimenty a technickými demonstracemi byly např.:[20]

  • Lepší přemostění nervů – Na ISS vznikne až 18 implantátů použitelných pro přemostění mezery na nervech vzniklé při traumatických poraněních, což by přispělo ke zrychlení léčby a zachování nervové funkce. Vědci předpokládají, že tkáně vytvořené biotiskem (3D tiskem, který jako suroviny využívá živé buňky nebo proteiny) v mikrogravitaci mohou mít vyšší kvalitu než srovnatelné tkáně vyrobené na Zemi, a plánují použít implantáty z ISS v preklinických studiích na Zemi v letech 2026 a 2027.
  • Biotištěné tkáně s cévami – Bioprint najde uplatnění také v dalším experimentu zaměřeném na vytištění jaterní tkáně obsahující krevní cévy. Vzorek pak bude zkoumán z hlediska jeho vývoje v mikrogravitaci. Výsledky by mohly pomoci podpořit případnou produkci celých funkčních orgánů pro transplantace na Zemi. Vědci informovali, že již předchozí mise testovala, zda tento typ biotištěné jaterní tkáně přežije ve vesmíru a jak funguje, a tento navazující úkol může ukázat, jestli mikrogravitace zlepšuje vývoj biotištěné tkáně, zejména pokud jde o urychlení vývoje cévních sítí v tkáni.
  • Blokování úbytku kostní hmoty – Vhled do základních mechanismů úbytku kostní hmoty, který astronauti zažívají během vesmírných letů, očekávají vědci od studie kmenových buněk vytvářejících kost v mikrogravitaci. Již dříve totiž identifikovali v protein IL-6, který může v lidském těle vysílat signály do kmenových buněk a podporovat buď tvorbu kostí, nebo jejich úbytek, a touto studií budou zkoumat, jestli by blokování signálů IL-6 mohlo snížit úbytek kostní hmoty během kosmických letů. To by mohlo mít dopady také na léčbu stavů spojených s úbytkem kostní hmoty na Zemi, jako je osteoporóza a některé typy rakoviny.
  • Vesmírný tisk kovů – Zatímco v oblasti 3D tisku již bylo na ISS bylo dosaženo velkého pokroku s plastovými materiály, první kovové součásti byly v rámci výzkumu ESA úspěšně vytištěny teprve nedávno. Proto tentokrát vznikne několik malých kostek s použitím různých strategií, a to jako součást hledání optimálního přístupu pro kovové tiskárny ve vesmíru. Vzniknou také dvě malé trysky k otestování kvality dílů vytištěných na oběžné dráze a jejich porovnání s referenčními kusy vytvořenými na Zemi. Pokračuje tak úsilí ESA o rozvoj výrobních kapacit ve vesmíru a recyklace materiálů, což by zvýšilo autonomii vesmírných misí o větší délce a do větší vzdálenosti od Země.

Při návratu

[editovat | editovat zdroj]

Loď při návratu na Zemi může odvézt různý materiál o hmotnosti až 1 950 kg.[21] Obvykle ho tvoří zejména výsledky vědeckých experimentů provedených na palubě stanice, nebo součásti vybavení stanice určené k výměně nebo opravám před znovupoužitím na stanici.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Technical details for satellite DRAGON CRS-33. N2YO.com - Real Time Satellite Tracking and Predictions [online]. [cit. 2025-08-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ Dragon [online]. Spacex.com, 2019-03-01 [cit. 2019-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-02. 
  3. ↑ Audit of Commercial Resupply Services to the International Space Station [online]. Nasa, 2018-04-26. Dostupné online. 
  4. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches first in new line of upgraded space station cargo ships – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ GATENS, Robyn. International Space Station Status. nasa.gov [online]. NASA, 2024-09-17 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c CLARK, Stephen. SpaceX’s latest Dragon mission will breathe more fire at the space station. Ars Technica [online]. 2025-08-25 [cit. 2025-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ SpaceX. While docked, Dragon will perform a series of burns to help the @Space_Station maintain its current altitude, using an independent propellant system and two Draco engines in the spacecraft’s modified trunk. X.com [online]. 2025-08-24 [cit. 2025-09-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ SpaceX F9/Dragon 2 : CRS2 SpX-33 : Florida : NET Late-August/Early-September. forum.nasaspaceflight.com [online]. [cit. 2025-04-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ NASA, Partners Adjust Summer 2025 Space Station Flight Planning - NASA [online]. 2025-05-14 [cit. 2025-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b NASA Invites Media to SpaceX’s 33rd Resupply Launch to Space Station - NASA [online]. [cit. 2025-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Launch Schedule – Spaceflight Now [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ NASA Sets Coverage for SpaceX 33rd Station Resupply Launch, Arrival - NASA [online]. [cit. 2025-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ HARWOOD, William. F9/CRS-33: LIFTOFF! At 2:45:36am EDT (0645 UTC). Bluesky [online]. 2024-08-24 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. 
  14. ↑ SpaceX Dragon Lifts Off to Resupply Station Crew - NASA [online]. 2025-08-24 [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ HARWOOD, William. F9/CRS-33: CONTACT AND CAPTURE! At 7:05am EDT (1105 UTC). Bluesky [online]. 2025-08-25 [cit. 2025-08-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b Spaceflight Now. In the post-splashdown briefing for Crew-10, SpaceX's Sarah Walker says the Cargo Dragon for CRS-33 is expected to perform 4 or 5 burn activities while its docked to the ISS to help save propellant on the Russian side.. X.com [online]. 2025-08-09 [cit. 2025-08-13]. [Zástupkyně SpaceX 12 dní před plánovaným startem uvedla, že oď zůstane Dostupné online]. 
  17. ↑ NASA, SpaceX Complete Dragon Space Station Reboost - NASA [online]. 2025-09-03 [cit. 2025-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Spaceflight Now. Walker notes that CRS-33 next month will be SpaceX's 50th visit to the ISS between its cargo and crew Dragon vehicles.. X.com [online]. 2025-07-10 [cit. 2025-07-28]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c NASA’s SpaceX 33rd Commercial Resupply Mission Overview - NASA [online]. 2025-08-21 [cit. 2025-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ NASA’s SpaceX-33 Resupply Mission to Launch Research to Station - NASA [online]. 2025-08-13 [cit. 2025-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ NASA to Provide Coverage as Dragon Departs Station with Science - NASA [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Dragon a Dragon 2 od SpaceX
Dokončené mise
Zkušební lety
Nákladní lety
Pilotované lety
Budoucí mise
Lodě Dragon
Lodě Dragon 2
Cargo Dragon
Crew Dragon
Symbolem † je označena neúspěšná mise. Tučným písmem jsou zvýrazněny probíhající lety. Za číslem lodi je uveden počet jejích letů.
Starty raket Falcon společnosti SpaceX
Rakety Falcon
Falcon 1
Falcon 9
Zkušební lety
Pilotované lety
Lety Dragonu k ISS
Komerční satelity
Interní lety
Vědecké satelity
Vojenské satelity
Falcon Heavy
* Kurzíva značí budoucí lety nebo vyvíjené rakety. † značí neúspěšné lety.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SpaceX_CRS-33&oldid=25319201“