Spádová škola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Spádová škola je termín spojovaný s povinností každé obce zajistit podmínky, které umožní všem dětem plnit povinnou školní docházku v jejich místě trvalého pobytu. Podle § 7 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích obec spravuje své záležitosti sama, tudíž obce spravují svou povinnost o spádových školách samy. [1]Povinnost je obcím ukládána i v případech dětí umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, která se nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních.[2]

Žáci ve spádovém obvodu základní školy a děti ve spádovém obvodu mateřské školy, které mají dostatečný věk podle zákona mají nárok na přijetí na příslušné spádové škole. Pokud je dítě přijato do jiné než spádové mateřské školy, ředitel této spádové mateřské školy je povinen oznámit tuto skutečnost bez zbytečných odkladů řediteli příslušné spádové mateřské školy dítěte.

Vymezení školských obvodů[editovat | editovat zdroj]

Pro vymezení školských obvodů spádových škol na území obce, její části anebo území více obcí, je využíváno tří kritérií:

  1. jestliže je v obci jedna základní škola zřízena obcí, tvoří školský obvod území obce (tj. všechny děti s trvalým pobytem na území obce plní povinnou školní docházku v dané základní škole),
  2. jestliže je v obci více základních škol zřizovaných obcí, je obec nucena stanovit školské obvody obecně závaznou vyhláškou (tj. vyhláška přesně stanoví, jaké územní obvody obce spadají pod konkrétní základní školu),
  3. jestliže na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.

V případě, kdy obec nestanoví školský obvod spádové školy a je tím ohroženo plnění povinné školní docházky, rozhodne o školském obvodu krajský úřad v přenesené působnosti.

V případě, že území obce nebo jeho část nespadá pod školský obvod ani pod společný školský obvod, krajský úřad pomocí opatření obecné povahy pro toto území vytvoří nebo na ně rozšíří školský obvod nebo společný školský obvod, a to s platností nejdéle na 24 měsíců.

Pokud vzdálenost určené spádové školy od místa trvalého bydliště studenta přesáhne 4 km, je kraj povinen zajistit dopravu do i ze spádové školy.

Existuje výjimka, kdy není škole stanoven spádový obvod, a to v případě, že uskutečňuje vzdělávání výhradně podle vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením nebo školám zřizovaným jinými zřizovateli než obcí. [2]

Účel školských obvodů spádových škol[editovat | editovat zdroj]

Účely školských obvodů spádových (základních) škol a spádových mateřských škol:

  1. Žák plní svou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu v němž má žák místo trvalého pobytu.[3]
  2. Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v daném školském obvodu a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku[4]
  3. Do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně čtvrtého roku věku, pokud mají místo trvalého pobytu v příslušném školském obvodu[5].

Vývoj oblastí spádových škol[editovat | editovat zdroj]

Během 2. poloviny 20. století se spádové oblasti škol neustále rozšiřovaly, a to díky faktu, že počet škol naopak ubýval.[6] V 60. letech 20. století se na českém území nacházelo přibližně 8 000 základních škol, tento počet se snížil na méně než polovinu v roce 2010. V případě vztáhnutí počtu základních škol na velikost území obce, připadalo v 60. letech na každou základní školu 10–15 km², kdežto na začátku druhého tisíciletí to již bylo 20–40 km². Školy jsou také ve větší míře situovány do populačně větších oblastí, než tomu bylo v 60. letech. [7]

Návrh na zrušení spádových oblastí pro mateřské školy[editovat | editovat zdroj]

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) zaznamenalo ze strany některých statutárních měst návrh na zrušení povinnosti zřizovat školské obvody i pro mateřské školy, jak je uvedeno ve vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)[8].

Jednalo se o návrh statutárních měst v rámci neformální koalici „Koalice za zrušení spádů pro MŠ“. Tato koalice měla především obavu o budoucnost dalšího fungování menších mateřských škol, pro které by mohlo být dle vyjádření statutárních měst vytvoření školských obvodů likvidační. Dále se obávali možných komplikací, které by s sebou zřizování školských obvodů pro mateřské školy mohlo přinést. Navrhovali tak řešit danou situaci tím, že buď dojde ke zrušení povinnosti obcí stanovit školské obvody pro mateřské školy úplně, nebo bude toto stanovení školských obvodů pouze fakultativní a každá obec si dle svého vybere, zda zřídí školské obvody či ne. Posledním návrhem je pak zavedení systému obdobnému tzv. zápisovým lístkům, které jsou využívány při přijímání na střední školy.

MŠMT na tento návrh v roce 2016 vydalo stanovisko.[8]

MŠMT se s obavami statutárních měst neztotožňuje. Vládní návrh zákona obsahuje principiálně stejnou úpravu, jaká je využívaná při zápisech k povinné školní docházce v základních školách. MŠMT se domnívá, že nejlepším řešením je z hlediska potřeb dětí i rodičů a organizace předškolního vzdělávání zachování navržené úpravy, tj. zavedení spádových obvodů i pro mateřské. Stát stanovuje povinnost předškolního vzdělávání, aby tato povinnost byla organizačně proveditelná jsou spádové oblasti a spádové školy klíčové, dle MŠMT především z tohoto důvodu musí být jasně stanoveno, která část obce spadá do jaké školy, tudíž škola, kde má dítě místo na základě této oblasti zajištěné. Rodič tak má jistotu, že jeho dítě bude přijato do spádové školy poblíž bydliště. MŠMT se domnívá, že optimální a pro rodiče více komfortní systém je, kdy pro jednu mateřskou školu je stanoven jeden školský obvod. Pak je zcela jasné, kde má dítě místo zajištěné.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 128/2000 Sb. Zákon o obcích
  2. a b Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
  3. § 36 odst. 5 školského zákona
  4. § 36 odst. 7 školského zákona
  5. § 34 odst. 3, věta druhá školského zákona
  6. HAMPL, M. (2004): Současný vývoj geografické organizace a změny v dojížďce za prací a do škol v Česku. Geografie, 109, č. 3, s. 205–222.
  7. KUČEROVÁ, S. (2010): Územní diferenciace elementárního vzdělávání v Česku v 2. polovině 20. století (vliv na lokální a regionální rozvoj). Dizertační práce. UK v Praze, PřF, KSGRR, 245 s.
  8. a b Stanovisko k návrhu na zrušení povinnosti obce zřizovat školské obvody pro mateřské školy, MŠMT ČR. www.msmt.cz [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]