Čeština: Josef Hofer se narodil v roce 1871 ve Snovídkách na Vyškovsku. Kněžská studia na brněnském semináři napoprvé nedokončil, a tak se živil jako výpomocný učitel v Komárově u Opavy. Později se ke studiím vrátil, absolvoval teologii v Olomouci a v roce 1900 byl vysvěcen. Jako kněz působil v Zábřehu nad Odrou, v Polance u Opavy, u Panny Marie ve Strážnici, ve Slatěnicích u Olomouce a nakonec deset let ve Starém Hrozenkově na Moravských Kopanicích. Ze svého desetiletého pastorování v kraji na moravsko-slovenském pomezí čerpal náměty pro svá díla "Bohyně na Žítkové", "Povídky z Kopanic" a "Kopaničářské povídky". Názorově měl blízko ke Katolické moderně. Pod pseudonymem "Rectus" vystupoval na počátku 20. století na stránkách tisku proti tehdejšímu olomouckému arcibiskupovi ThDr. Theodoru Kohnovi. Byl také vytrvalým kritikem celibátu. Po vzniku Československa se účastnil kněžského reformního hnutí. Poté, co byl v roce 1920 suspendován, přestoupil do nově vzniklé církve československé. Působil pak opět několik let jako pedagog. Po odchodu na odpočinek v Luhačovicích nepřestával být literárně aktivní. Své zážitky z působení v katolické církvi vtělil do dvojdílné knihy "Římská církev v nedbalkách". Zemřel v roce 1947 v Luhačovicích. Fotografie faráře Josefa Hofera datovaná před rokem 1925.