Soterek obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSoterek obecný
alternativní popis obrázku chybí
Soterek obecný (Abrus precatorius)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďFaboideae
TribusAbreae
Rodsoterek (Abrus)
Binomické jméno
Abrus precatorius
L., 1753
Současný areál rozšíření
Současný areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soterek obecný[1] (Abrus precatorius), známý také jako soterek růžencový nebo sotorek, je bobovitá rostlina pocházející původně z tropů a subtropů Asie, nyní se vyskytuje také v Africe a Americe. Je známá pro svá krásná červeno-černá semena, která se používají pro výrobu růženců a šperků. Jsou však silně jedovatá, protože obsahují jed abrin. K otravě ovšem může dojít pouze v případě porušení jejich tvrdé vnější vrstvy. Otrávit se může člověk požitím narušených semen, ale i píchnutím jehly, která prošla semenem při výrobě růženců. Doloženy jsou i případy, kdy lidé zemřeli po nadýchání se výparů při výrobě šperků. Otrava se projeví během několika hodin. U požití zvracením, krvavým průjmem, krví v moči a halucinacemi; nakonec selžou ledviny, játra a slezina. U vdechnutí dýchacími problémy, horečkou, zvracením a silným pocením; v plicích se objeví voda a nakonec dojde k úplnému selhání dýchacího ústrojí. Smrt obvykle nastává po třech až čtyřech dnech. Smrtelná dávka jsou pouhé 3 μg abrinu. Jako zajímavost je možné uvést, že listy a kořeny jedovaté nejsou, naopak jsou sladké, proto se rostlině lidově říká indiánská lékořice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TELIČKOVÁ, Zuzana. Nejjedovatější rostliny světa. Příroda. Listopad–prosinec 2008, s. 69. ISSN 1803-3318. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]