Sonntagberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sonntagberg
Bazilika v Sonntagbergu
Bazilika v Sonntagbergu
Sonntagberg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška712 m n. m.
StátRakouskoRakousko Rakousko
spolková zeměDolní Rakousy
okresAmstetten
Sonntagberg
Sonntagberg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha18,3 km²
Počet obyvatel3 850 (2011)
Hustota zalidnění210 obyv./km²
Správa
StarostaThomas Raidl
Oficiální webwww.sonntagberg.gv.at
E-mailgemeinde@sonntagberg.gv.at
Adresa obecního úřaduWaidhofnerstraße 20
3332 Rosenau am Sonntagberg
Telefonní předvolba07448
PSČ3331, 3332, 3333, 3340
Označení vozidelAM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sonntagberg je městys v okrese Amstetten v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy a významným katolickým poutním místem.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Sonntagberg leží v Mostviertelu (Moštové čtvrti) v Dolních Rakousích. 29,11 % plochy městyse je zalesněno.

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

Městys Sonntagberg se skládá ze dvou katastrálních obcí (čísla v závorkách uvádějí počet obyvatel podle sčítání lidu v roce 2001):

  • Böhlerwerk má výměru 0,66 kilometrů čtverečních (1246)
  • Sonntagberg má výměru 17,77 kilometrů čtverečních (3032)

Obec Böhlerwerk sestává jen z jednoho stejnojmenného katastrálního území a obec Sonntagberg se skládá z následujících osad:

  • Baichberg (88)
  • Bruckbach (478)
  • Gleiß (367)
  • Rosenau am Sonntagberg (1111)
  • Rotte Wühr (241)
  • Sonntagberg (565)

Obecní úřad má sídlo v obecní části Rosenau am Sonntagbergu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve starověku bylo území součástí provincie Noricum.

Politika[editovat | editovat zdroj]

V obecním zastupitelstvu je 25 křesel. Starostou městyse je Thomas Raidl. Po obecních volbách konaných v roce 2005 byla křesla podle získaných mandátů rozdělena takto:

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Rok 1971 1981 1991 2001
Počet 4696 4419 4288 4278

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 bylo nezemědělských pracovišť 115 a zemědělských a lesnických pracovišť byl v roce 1990 84. Podle sčítání lidu v roce 2001 byl počet výdělečně činných obyvatel v místě bydliště 1749, to představuje 41,65 %. V průběhu roku 2003 bylo v obci 28 nezaměstnaných.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Barokní poutní kostel[editovat | editovat zdroj]

Velmi významný pro oblast Mostviertelu je z daleka viditelný barokní poutní kostel Nejsvětější trojice a svatého Michala nacházející se v nadmořské výšce 704 metrů. Opat Benedikt I. ze Seitenstettenu nechal v roce 1440 postavit kapli v gotickém slohu vedle zázračného kamene, který byl podle křesťanské legendy spojován s divotvornými silami. Kaple byla zasvěcena svatému Salvátoru. O několik let později (kolem roku 1448) následovala přístavba kaple Nejsvětější Trojice. Roku 1490 tu vznikl pozdně gotický kostel. V letech 17061732 zde byl Jakobem Prandtauerem (1660-1726) a Josephem Munggenastem (1680-1740) postavena dnešní bazilika. Hlavní oltář postavil v roce 1755 a kazatelnu v roce 1757 Melchior Hefele (1716-1794). Oltářní plastiku zhotovil v letech 17521756 Jakob Christoph Schletterer (1699-1794) a nástropní fresky provedl v letech 17381743 Daniel Gran (1694-1757). V letech 17741776 postavil varhany Franz Xaver Kristoph (1733-1793), které jsou nejvýznamnější pozdně gotické v Rakousku. Kostel byl zasvěcen Nejsvětější Trojici na ochranu před Turky.

Uctívaný obraz z roku 1614, tzv. Sonntagberský Svatý stolec, vychází ze středověkých vzorů. Velmi známé zobrazení čerpá od Albrechta Dürera (1471-1528). Od 17. století je Sonntagberg jedním z nejvýznamnějším poutním místem Rakouska.

V roce 1964 byl kostelu papežem Pavlem VI. (1897-1978) propůjčen titul Basilica minor.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Franz Überlacker, Sonntagberg. Vom Zeichenstein zur Basilika. Sonntagberg 1968
  • Erwin Wimmer, 1000 Jahre Gleiß. Gleiß 1973
  • Anton Pontesegger, Chronik der Marktgemeinde Sonntagberg. Sonntagberg 1988.
  • Erwin Wimmer, Andachtsbilder vom Sonntagberg 1700 - 2000. Sonntagberg 2003.
  • Hermann Maurer, "Sonntagbergsteine" aus dem Waldviertel - Ein Beitrag zu den Schab- und Fraisensteinen vom Sonntagberg. Unsere Heimat 78, 2007, S.43ff.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sonntagberg na německé Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]