Sonntagberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sonntagberg

Bazilika v Sonntagbergu
Sonntagberg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 712 m n. m.
Stát Rakousko Rakousko
spolková země Dolní Rakousy
okres Amstetten
Sonntagberg
Sonntagberg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 18,3 km²
Počet obyvatel 3 850 (2011)
Hustota zalidnění 210 obyv./km²
Správa
Starosta Thomas Raidl
Oficiální web www.sonntagberg.gv.at
Adresa obecního úřadu Waidhofnerstraße 20
3332 Rosenau am Sonntagberg
Telefonní předvolba 07448
PSČ 3331, 3332, 3333, 3340
Označení vozidel AM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sonntagberg je městys v okrese Amstetten v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy a významným katolickým poutním místem.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Sonntagberg leží v Mostviertelu (Moštové čtvrti) v Dolních Rakousích. 29,11 % plochy městyse je zalesněno.

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

Městys Sonntagberg se skládá ze dvou katastrálních obcí (čísla v závorkách uvádějí počet obyvatel podle sčítání lidu v roce 2001):

  • Böhlerwerk má výměru 0,66 kilometrů čtverečních (1246)
  • Sonntagberg má výměru 17,77 kilometrů čtverečních (3032)

Obec Böhlerwerk sestává jen z jednoho stejnojmenného katastrálního území a obec Sonntagberg se skládá z následujících osad:

  • Baichberg (88)
  • Bruckbach (478)
  • Gleiß (367)
  • Rosenau am Sonntagberg (1111)
  • Rotte Wühr (241)
  • Sonntagberg (565)

Obecní úřad má sídlo v obecní části Rosenau am Sonntagbergu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve starověku bylo území součástí provincie Noricum. Historie obcí v Dolních Rakousích je stejně proměnlivá jako historie celého Rakouska.

Politika[editovat | editovat zdroj]

V obecním zastupitelstvu je 25 křesel. Starostou městyse je Thomas Raidl. Po obecních volbách konaných v roce 2005 byla křesla podle získaných mandátů rozdělena takto:

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Rok 1971 1981 1991 2001
Počet 4696 4419 4288 4278

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 bylo nezemědělských pracovišť 115 a zemědělských a lesnických pracovišť byl v roce 1990 84. Podle sčítání lidu v roce 2001 byl počet výdělečně činných obyvatel v místě bydliště 1749, to představuje 41,65 %. V průběhu roku 2003 bylo v obci 28 nezaměstnaných.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Barokní poutní kostel[editovat | editovat zdroj]

Velmi významný pro oblast Mostviertelu je z daleka viditelný barokní poutní kostel Nejsvětější trojice a svatého Michala nacházející se v nadmořské výšce 704 metrů. Opat Benedikt I. ze Seitenstettenu nechal v roce 1440 postavit kapli v gotickém slohu vedle zázračného kamene, který byl podle křesťanské legendy spojován s divotvornými silami. Kaple byla zasvěcena svatému Salvátoru. O několik let později (kolem roku 1448) následovala přístavba kaple Nejsvětější Trojice. Roku 1490 tu vznikl pozdně gotický kostel. V letech 17061732 zde byl Jakobem Prandtauerem (1660-1726) a Josephem Munggenastem (1680-1740) postavena dnešní bazilika. Hlavní oltář postavil v roce 1755 a kazatelnu v roce 1757 Melchior Hefele (1716-1794). Oltářní plastiku zhotovil v letech 17521756 Jakob Christoph Schletterer (1699-1794) a nástropní fresky provedl v letech 17381743 Daniel Gran (1694-1757). V letech 17741776 postavil varhany Franz Xaver Kristoph (1733-1793), které jsou nejvýznamnější pozdně gotické v Rakousku. Kostel byl zasvěcen Nejsvětější Trojici na ochranu před Turky.

Uctívaný obraz z roku 1614, tzv. Sonntagberský Svatý stolec, vychází ze středověkých vzorů. Velmi známé zobrazení čerpá od Albrechta Dürera (1471-1528). Od 17. století je Sonntagberg jedním z nejvýznamnějším poutním místem Rakouska.

V roce 1964 byl kostelu papežem Pavlem VI. (1897-1978) propůjčen titul Basilica minor.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Franz Überlacker, Sonntagberg. Vom Zeichenstein zur Basilika. Sonntagberg 1968
  • Erwin Wimmer, 1000 Jahre Gleiß. Gleiß 1973
  • Anton Pontesegger, Chronik der Marktgemeinde Sonntagberg. Sonntagberg 1988.
  • Erwin Wimmer, Andachtsbilder vom Sonntagberg 1700 - 2000. Sonntagberg 2003.
  • Hermann Maurer, "Sonntagbergsteine" aus dem Waldviertel - Ein Beitrag zu den Schab- und Fraisensteinen vom Sonntagberg. Unsere Heimat 78, 2007, S.43ff.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sonntagberg na německé Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]