Sojovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Sojovice
Dům čp. 16
Dům čp. 16
Znak obce SojoviceVlajka obce Sojovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0207 536661
Pověřená obec Benátky nad Jizerou
Obec s rozšířenou působností Mladá Boleslav
Okres (LAU 1) Mladá Boleslav (CZ0207)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 561 (2020)[1]
Rozloha 7,55 km²
Katastrální území Sojovice
Nadmořská výška 180 m n. m.
PSČ 294 75
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Sojovice 166
294 75 Sojovice
obec.sojovice@sojovice.cz
Starosta Ing. Bc. Petr Obdržálek
Oficiální web: www.sojovice.cz
Sojovice
Sojovice
Další údaje
Kód části obce 152161
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sojovice se nachází v okrese Mladá Boleslav, Středočeský kraj, na levém břehu Jizery asi pět kilometrů před soutokem s Labem, mezi městy Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Lysá nad Labem a Benátky nad Jizerou. Žije zde 561[1] obyvatel.

Obec je tvořena vesnicí Sojovice, na území obce jsou též tři chatové osady, Radešín, Severka a Kotlík. V letech 1986–1999 patřily k obci Sojovice další tři vesnice, které dnes tvoří obec Skorkov. Starším názvem této vesnice byly Sovojovice.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1392. Dále pak je s touto vesnicí spojen rod Stránovských ze Sovojovic.

K obci Sojovice byla od 1. ledna 1986 na základě rozhodnutí ONV Mladá Boleslav připojena obec Skorkov s částmi Skorkov, Otradovice a Podbrahy. 5. prosince 1998 se v části Sojovice konalo referendum o osamostatnění této části, v němž se 83 % hlasujících vyslovilo pro oddělení. Na základě tohoto referenda rozhodlo ministerstvo vnitra ČR, že od 1. ledna 2000 došlo k opětovnému rozdělení obce do stavu, který platil do roku 1985.[2] V obci se i nadále vyskytuje příjmení Sojovský, které má návaznost na doby minulé.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem;[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem;[3]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem;[3]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem;[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem;[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem;[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem;[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem;[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav.[9]

Rok 1932

V obci Sojovice (532 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, obuvník, pekař, 10 rolníků, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Sojovice, trafika.

Přírodní poměry

V katastru obce se též nachází místa odběru surové vody z Jizery pro umělou infiltraci a nádrže břehové infiltrace. Dále je zde sedimentací čištěna voda z odželezovny v Káraném.

Do jihovýchodní části katastrálního území zasahuje přírodní památka Černý Orel.

Pásmo hygienické ochrany

V katastru obce Sojovice s též nachází pásma I. a II. hygienické ochrany, které chrání vodní zdroje břehové infiltrace z řeky Jizery. Voda odtud teče do úpravny vod v Káraném a po dalších úpravách je transportována výtlačným řadem do okolních obcí a na Prahu. Součástí systému jsou armaturní a přečerpávací objekty. Na břehu řeky je také umístěné odběrné místo surové vody pro umělou infiltraci.

Kalové laguny

Kalová laguna Sojovice

V katastru obce se také nachází kalové laguny, kde dochází k procesu sedimentace železných iontů. Do lagun se dostává propírací voda z odželezovny artéské vody v úpravně vod Káraný, kde jsou jednou za 3 dny propírány tamější rychlofiltry. Očištěná voda z lagun následně odtéká do řeky Jizery, železné usazeniny klesají na dno laguny. Jednou za několik let dojde k vytěžení usazenin, které jsou po laboratorních zkouškách skládkovány.[11][12]

Doprava

Silniční doprava

Obcí prochází silnice II/331 Nymburk - Lysá nad Labem - Sojovice - Stará Boleslav - Záboří - (Mělník)

Železniční doprava

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže je železniční zastávka Otradovice (jen pro osobní dopravu) ve vzdálenosti 2,5 km ležící na trati 072 v úseku mezi Lysou nad Labem a Mělníkem. Nejbližší železniční stanicí (pro veškerou dopravu) je Stará Boleslav ve vzdálenosti 6 km ležící na téže trati.

Autobusová doprava

V obci měly zastávku v pracovních dnech června 2011 autobusové linky Brandýs nad Labem – Stará Boleslav – Benátky nad Jizerou – Mečeříž (2 spoje tam i zpět) a Brandýs n.L. – Stará Boleslav – Skorkov – Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (11 spojů) (dopravce ČSAD Střední Čechy).[13]

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Obec Sojovice, informace o obci Archivováno 5. 3. 2009 na Wayback Machine, web obce Sojovice
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 1574-1575. (česky a německy)
  11. Křivánek, Oldřich a Kněžek, Miroslav. 2001. Zdroje pitné vody v Káraném. Principy získávání vody v oblasti káranské vodárny. Pražské vodovody a kanalizace a.s.
  12. Ambrožová, Jana. 2007. Aplikovaná a technická hydrobiologie. VŠCHT
  13. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy