Sofie z Novgorodu
Sofie z Novgorodu | |
---|---|
královna dánská | |
Rekonstrukce Sofiiny hlavy dle lebky | |
Doba vlády | 1157 – 1182 |
Narození | okolo r. 1140 |
Úmrtí | 5. května 1198 |
Pohřbena | Klášter Ringsted |
Předchůdce | Helena Švédská |
Nástupce | Gertruda Bavorská |
Manželé | Valdemar I. Veliký Ludvík III. Durynský |
Potomci | Sofie Knut VI. Dánský Marie Markéta Valdemar II. Vítězný Ingeborg Helena Dánská Rixa |
Dynastie | Rurikovci? |
Otec | Volodar z Minska? |
Matka | Richenza Polská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sofie z Novgorodu nebo také z Minsku (okolo r. 1140? – 5. květen 1198) byla dánská královna jako manželka Valdemara I. a díky druhému manželství (s Ludvíkem III. Durynským) durynská lantkraběnka.
Život
[editovat | editovat zdroj]Sofie byla potomkem z druhého manželství své matky Richenzy Polské, vdovy po švédském králi Magnusi Nilssonovi. Byla nevlastní sestrou Knuta V. Dánského, syna Magnuse a Richenzy, se kterým později Valdemar I. bojoval o nadvládu nad Dánskem.
Jejím otcem byl „Valador“, král země Poloni. Spekuluje se o tom, že se jednalo o Volodara z Minsku nebo Vladimíra Haličského. Pravdpědobně to ale byl Volodar (bělorusky Valadar) z Minsku, který pod svou vládou sjednotil oblast měst Minsk, Polock a Grodno.
Sofiina matka se provdala potřetí, za švédského krále Sverkera I., a Sofie vyrůstala u švédského dvora. S Valdemarem Dánským byla zasnoubena v roce 1154, čímž se vytvořila jakási aliance mezi Švédskem a Dánskem. Sofie odjela do Dánska, ale protože ještě nebyla považována za dost starou pro sňatek, byla dána do péče ženy jménem Bodil. O tři roky později, v roce 1157, se za Valdemara ve Viborgu provdala.
Sofie je popisována jako krásná, dominantní a možná i krutá. Podle legendy nechala zavraždit Valdemarovu milenku Tove a zranila jeho sestru Kirsten, to však v žádných záznamech nebylo potvrzeno. V roce 1182 ovdověla.
Okolo roku 1184 se provdala podruhé, za Ludvíka III. Durynského. K hranicím byla doprovázena svým synem a silným doprovodem. V roce 1190 ji manžel zapudil a Sofie se tak vrátila do Dánska. Zemřela o osm let později a pochována je v klášteře Ringsted.
Potomstvo
[editovat | editovat zdroj]S Valdemarem I. měla Sofie osm dětí:
- Sofie (1159–1208)
- Knut VI. Dánský (1163–1202)
- Marie, jeptiška v Roskilde (nar. asi 1165)
- Markéta, jeptiška v Roskilde (nar. asi 1167)
- Valdemar II. Vítězný (1170–1241)
- Ingeborg (1176–1236), manžel francouzský král Filip II. August
- Helena (asi 1177–1233)
- Rixa Dánská († 1220), manžel Erik X. Švédský
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophia of Minsk na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Novgorodská na Wikimedia Commons
Dánská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Helena Švédská |
1157–1182 Sofie z Novgorodu |
Nástupce: Gertruda Bavorská |
Durynská lantkraběnka | ||
---|---|---|
Předchůdce: Markéta Klevská |
1184–1190 Sofie z Novgorodu |
Nástupce: Žofie z Wittelsbachu |