Sofie Andrejevna Tolstá

Sofie Andrejevna Tolstá
Narození	22. srpnajul. / 3. září 1844greg.; Moskva; Ruské impérium
Úmrtí	4. listopadu 1919 (ve věku 75 let); Jasná Poljana; Ruský stát
Příčina úmrtí	nemoc
Povolání	spisovatelka, autorka autobiografie, autorka deníků, životopiskyně a fotografka
Rodiče	Andrey Bers a Ljubov Alexandrovna Islavinová
Manžel(ka)	Lev Nikolajevič Tolstoj
Děti	Alexandra Lvovna Tolstá; Sergej Lvovič Tolstoj; Taťjana Lvovna Suchotinová-Tolstá; Ilja Lvovič Tolstoj; Lev Lvovič Tolstoj; Marija Lvovna Tolstá; Mikhail Tolstoy; Andrej Lvovič Tolstoj
Příbuzní	Stepan Andrejevič Bers (bratr)
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sofie Andrejevna Tolstá (rusky Со́фья Андре́евна Толста́я, Sofja Andrejevna Tolstaja; 22. srpna^jul./ 3. září 1844^greg., Pokrovskoje-Strešňovo, dnes součást Moskvy – 4. listopadu 1919, Jasná Poljana) byla ruská spisovatelka, z poloviny německého původu, manželka spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, se kterým strávila skoro padesát let.

Život

Sofie Andrejevna Behrsová vyrůstala v Moskevském Kremlu v rodině německé národnosti. Jejího prapradědečka Hanse Behrse vyslal v 18. století pruský král jako instruktora u armády carevny Alžběty. Její otec Andrej Evstafjevič Behrs (1808–1868) byl dvorní lékař, oficiální bydliště měl v Kremlu. Matkou byla Ljubov Alexandrovna Behrsová, roz. Islavinová (1826–1886), která byla ruské národnosti. Její pradědeček z matčiny strany byl ruský státník a milenec Kateřiny Veliké Pjotr Zavadovskij. Sofie se narodila jako druhá nejstarší ze tří dcer.

V roce 1861 absolvovala Moskevskou univerzitu jako vychovatelka. Ve stejném roce bylo v Rusku zrušeno nevolnictví a v ruské inteligenci rostly naděje na liberalizaci carské říše. Když jí bylo osmnáct, požádal ji o ruku o šestnáct let starší Tolstoj, který byl rodinný přítel. Období zásnub trvalo jeden týden, 23. září 1862 se vzali v Kremlu v Katedrále Zvěstování. Sofie se vzdala svých vlastních literárních ambicí a spálila před svatbou své pokusy o psaní a deníky. Tolstoj jí zase dával číst své deníky, z nichž se dozvěděla o jeho sexuálně bujarém životě před svatbou (později tuto scénu literárně zpracoval v páté kapitole románu Anna Kareninová a v novele Kreutzerova sonáta).

Zanedlouho po sňatku začal Tolstoj psát svůj nejslavnější román Vojna a mír. Sofie ho v psaní tohoto díla podporovala. Do jeho skonu mu dělala asistentku a později byla vydavatelkou jeho díla.

Tolstá byla šestnáctkrát těhotná, z toho třikrát potratila; odmítala antikoncepci, které v té době již byla hojně používaná.

Během vzniku románu Anna Kareninová, manželům zemřely tři děti a dvě tety. Sofie se vážně rozstonala, takže nemohla svému choti asistovat. Na konci roku 1880 si manželé pořídili dům v Moskvě, aby umožnil dětem vzdělání ve městě.

Manželství se ocitlo v krizi, když se Tolstoj rozhodl rozdat veškerý svůj majetek. Krize vyvrcholila, když v listopadu roku 1910 Tolstoj manželku náhle opustil. Cestou vlakem se nachladil, a pak dojel do Astapova, kde po deseti dnech zemřel na zápal plic.

Sofie Tolstá pobývala na sklonku života v Jasné Poljaně. Přežila ruskou revoluci. Zemřela 4. listopadu 1919.

Dílo

Píseň beze slov . Z ruštiny do němčiny přeložila Ursula Keller , s doslovem Natalja Sharandak. Manesse Verlag, Curych 2010, ISBN 978-3-7175-2210-2 .
Otázka viny . Přeložil z ruštiny do němčiny Alfred Frank. Manesse Verlag, Curych 2008, ISBN 978-3-7175-2150-1 .
Mé manželství s Lvem Tolstým
Vzpomínky Tolsté, vydány pod názvem Můj život.

Galerie portrétů a fotografií Sofie Andrejevny Tolsté

Na fotografii kolem roku 1900
Sofie Andrejevna Tolstá s nejmladší dcerou Alexandrou
Sofie Andrejevna Tolstá na fotografii z roku 1862
Fotografie z roku 1875
Portrét Sofie ve věku 48 let od V. Serova
Při pracích na svých spisech a vzpomínkách kolem roku 1900

Sofie na manželských portrétech a fotografiích

S manželem na fotografii z roku 1910
Manželský pár na portrétu Leonida Pasternaka (1902)
V rodinném kruhu v Jasné Poljaně
S Lvem Nikolajevičem Tolstým léta páně 1910
Na slavném portrétu Ilji Repina roku 1907
Na Krymu v květnu 1902

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sofja Andrejewna Tolstaja na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sofie Andrejevna Tolstá na Wikimedia Commons
Olga Martynova: Vtipná hraběnka, o knize Sofji Tolstajové Otázka viny , in: Die Zeit , 14. května 2009
Thomas Hummitzsch: Opravy ruské ikony. Recenze, v: Glanz & Elend. Časopis pro literaturu a kritiku doby