Soestdijkský palác
Soestdijkský palác | |
---|---|
Čelní pohled na palác v roce 2004 | |
Základní informace | |
Sloh | Klasicismus |
Architekt | Maurits Post |
Výstavba | 1650 |
Přestavba | 1674–1678 1806 1808 1815 1897 1936–1937 1970 |
Stavebník | Cornelis de Graeff |
Současný majitel | Nizozemské království |
Poloha | |
Adresa | Amsterdamsestraatweg 1, 3744 AA Baarn, Nizozemsko |
Ulice | Amsterdamsestraatweg 1 |
Souřadnice | 52°11′35,99″ s. š., 5°16′45,98″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 531286 |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Soestdijkský palác (nizozemsky: Paleis Soestdijk [paːˈlɛis sustˈdɛik]) je palác dříve patřící nizozemské královské rodině. Skládá se z centrálního bloku a dvou křídel.
Ačkoli je Soestdijkský palác pojmenován po vesnici Soestdijk, která je z velké části v obci Soest, leží těsně na sever od hranice s obcí Baarn v provincii Utrecht. Po více než šest desetiletí byl, až do jejich smrti v roce 2004, domovem královny Juliány a jejího manžela, prince Bernharda.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]De Graeff
[editovat | editovat zdroj]V polovině 17. století byl na Zoestdijku postaven venkovský dům pro Cornelise de Graeff. V letech 1655 až 1660 se de Graeff podílel na výchově Viléma III. Oranžského, jak je patrné z jeho dopisů parlamentu, které psal v Soestdijku, a jeho synovci Johanu de Witt. Během léta trávila rodina hodně času v Soestdijkském palácí a de Graeffovi synové, Pieter a Jacob de Graeff, si hráli s mladým Vilémem. V roce 1674, po rampjaaru, jej Jacob de Graeff prodal za nízkou cenu 18 755 guldenů místodržiteli Vilémovi III.
Oranžsko-Nasavští
[editovat | editovat zdroj]Palác pak začínal jako lovecký zámeček, který v letech 1674 až 1678 postavil Maurits Post, který se také podílel na stavbě dalších dvou královských paláců, paláce Huis ten Bosch a paláce Noordeinde. Vilém opustil Nizozemsko v roce 1688, aby pobýval v Londýně jako Vilém III.
Během francouzské invaze v roce 1795 byl palác zabrán jako válečná kořist a přeměněn na hostinec pro francouzské jednotky. Když se Ludvík Bonaparte stal holandským králem, nechal ho rozšířit a zařídit.
V roce 1815 byl představen Vilémovi II. Nizozemskému jako uznání jeho služeb v bitvě u Waterloo. V letech 1816 až 1821 byl palác výrazně rozšířen přístavbou dvou křídel, severního neboli Baarnova křídla a jižního neboli Soestského křídla. V roce 1842 bylo jeho zařízení obohaceno o klasicistní kousky z jeho bývalého paláce v Bruselu, dnes Palais des Académies.
Soestdijk se stal majetkem nizozemského státu v roce 1971, i když jej používali princezna Juliána (nizozemská královna v letech 1948 až 1980) a princ Bernhard jako své oficiální sídlo až do jejich smrti v roce 2004. Soestdijkský palác pak zůstal prázdný a nevyužitý více než rok, než byl otevřen pro veřejnost. Od jara 2006 do roku 2017 ho bylo možné navštívit.
Investoři
[editovat | editovat zdroj]V roce 2017 byl palác prodán Made in Holland, kteří v areálu plánují vybudovat hotel, centrum akcí a 65 domů.[1] K paláci přiléhá les Baarnse Bos. Byl vyvinut jako francouzská krajinná zahrada v letech 1733 až 1758.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
|
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Soestdijk Palace na anglické Wikipedii.
- ↑ Dutch royal palace to be converted into hotel | NL Times. nltimes.nl [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Soestdijkský palác na Wikimedia Commons
- (nizozemsky) Paleis Soestdijk (oficiální web)
- Ženy v královské rodině v paláci Soestdijk