Sociální poradenství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

“The process of assisting and guiding clients, especially by a trained person on a professional basis, to resolve especially personal, social, or psychological problems and difficulties.[1] Je to proces pomoci a vedení klientů, zejména vyškolenou osobou na profesionálním základě, k řešení osobních, sociálních nebo psychologických problémů a obtíží.

“Give advice to (a person) on social or personal problems, especially professionally.[2] Poradit (osobě) o sociálních nebo osobních problémech, zejména profesionálně."

Historie

Sociální poradenství se vyvinulo ze všeobecného sociálně-právního poradenství, které v devadesátých letech 20. století rozvíjely zejména občanské poradny či některé poradny pro osoby zdravotně postižené.[3]

Základní sociální poradenství

Poskytuje informace o nárocích, službách a možnostech, které mohou vyřešit nebo zmírnit obtížnou situaci člověka. Poskytované informace vyplývají ze systému sociální ochrany občana, k němuž patří pojištění, podpora, pomoc, nebo ze systému, který zajišťuje zaměstnanost. Cílem rozvinutého sociálního poradenství je poskytovat informace co nejblíže bydlišti nebo pracovišti, příp. zařízení, v němž se člověk nachází. Součástí základního poradenství je i zprostředkování další potřebné odborné pomoci.[4]

Odborné sociální poradenství

Poskytuje přímou pomoc lidem při řešení jejich sociálních problémů. Jde zejména o problémy v manželském nebo mezi generačním soužití, v péči o děti, starší a zdravotně postižené osoby, o osoby propuštěné z výkonu trestu. Odborná pomoc je zaměřena na konkrétní pomoc a praktické řešení obtížné sociální situace člověka. Nejčastěji jde o situaci hmotné nebo sociální nouze, příp. o souběh obou. Součástí odborného poradenství jsou i terapeutické činnosti. V tomto smyslu jde především o oblast rodiny a manželských či partnerských vztahů, důsledků zdravotního postižení, problematiky pachatelů trestné činnosti a delikventních jedinců, drogových a jiných závislost", tzv. následné péče, týkající se osob, které odcházejí z ústavní nebo ochranné výchovy a pěstounské péče. Patří sem i oblast životních krizí, rozvodové a porozvodové situace apod. Na děti je zaměřeno odborné poradenství především ve vztahu k jejich týrání a zneužívání, při hrubém zanedbávání péče.[4]

Co je cílem sociálního poradenství?

Průběh poradenského procesu

  1. Navazování vztahu
  2. Shromažďování informací, popis problému a jeho hodnocení
  3. Stanovení cílů, plány jednání, intervencí, oslabení tíživosti situace
  4. Vlastní průběh řešení, uskutečnění intervencí a smíření se s okolnostmi, které nelze ovlivnit
  5. Zpětná vazba, zhodnocení průběhu práce a její závěr[5]

Fáze podpory při poradenské činnosti

Zařízení poskytující sociální poradenství

  • Sociální poradny
  • Občanské poradny

Reference

  1. 2011-2017, (c) Copyright skillsyouneed.com. What is Counselling? | SkillsYouNeed. www.skillsyouneed.com [online]. [cit. 2017-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. 2011-2017, (c) Copyright skillsyouneed.com. What is Counselling? | SkillsYouNeed. www.skillsyouneed.com [online]. [cit. 2017-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. KALVODA, Hynek. Sociální poradenství v ČR [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. 
  4. a b MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. 2003. vyd. Praha: Portál 192 s. ISBN ISBN 80-7178-548-2. S. 84. 
  5. MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. 2003. vyd. Praha: Portál 192 s. ISBN ISBN 80-7178-548-2. S. 89.