Smykové ochabnutí

Smykové ochabnutí (také ochabnutí smykem) je jev, který vzniká v důsledku smykových deformací vodorovných desek nosníků v jejich vlastní rovině. V důsledku smyku dochází k deplanaci průřezu a smykové ochabnutí se projeví nerovnoměrným rozdělením podélného normálového napětí napříč deskou. Jev se týká především komorových průřezů, štíhlých ocelových nosníků a spřažených ocelobetonových nosníků.

Druhy smykového ochabnutí[editovat | editovat zdroj]

Rozlišujeme tyto druhy smykového ochabnutí:

klasické – k největšímu ochabnutí dochází na okrajích desek a uprostřed rozpětí mezi stojinami. To se děje u prostých nosníků a u nosníků spojitých v jejich převážné délce
negativní – k největšímu ochabnutí dochází nad stojinami. To se stane v případu konzolových komorových nosníků (např. u stavebních stavů mostů při výsunu či při letmé betonáži). Také k němu dochází poblíž inflexních bodů spojitých nosníků.
supernegativní – jedná se o typ negativního smykového ochabnutí, při kterém nabývá normálové napětí v ochablé části desky opačného znaménka.

Spolupůsobící šířka[editovat | editovat zdroj]

Pro zjednodušení výpočtu se může zavést spolupůsobící šířka. To je ale možné pouze u případů s klasickým smykovým ochabnutím. Spolupůsobící šířka se určí jako podíl z délky L₀, ta je definována jako vzdálenost mezi body s nulovým ohybovým momentem na nosníku. Pomocí spolupůsobící šířky se nahradí obecný spojitý průběh napětí po šířce oblastmi s plným konstantním normálovým napětím a oslabenými částmi, které se do výpočtu nezahrnou. Pro tento oslabený průřez se dále spočítají redukované statické veličiny (plocha průřezu, moment setrvačnosti, průřezový modul) a v další analýze se počítá pouze s nimi.

Toto zjednodušení nelze mechanicky aplikovat na všechny nosníky, je důležité vědět, jestli v daném průřezu opravdu působí posouvající síla, která způsobuje smykové namáhání. Pro případy negativního ochabnutí smykem je vhodnější použít pokročilé metody analýzy.