Smutná neděle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Smutná neděle či Ponurá neděle je píseň složená maďarským pianistou a skladatelem Rezső Seressem v roce 1933 s původním názvem Vége a világnak (Konec světa) a s názvem alternativním: Szomorú vasárnap (dnes známým), text napsal László Jávor.

Autor[editovat | editovat zdroj]

Život[editovat | editovat zdroj]

Rezsô Seress se narodil v roce 1899. Živil se skládáním barových písní, sám se naučil hrát na piano a vystupoval po budapešťských kabaretech. Na konci roku 1932 jej navštívil básník László Jávor, který se rozešel s přítelkyní a požádal Seresse, aby text zhudebnil. Ten složil píseň Ponurá neděle (orig. Szomorú vasárnap), pravděpodopně tu nejdepresivnější píseň, která byla kdy napsána. Seress, zatím neznámý autor, posléze najde nakladatele, a do hry tak vstoupí mediální legendy.

Legenda[editovat | editovat zdroj]

Podle jedné z legend pošle Seress jako důkaz úspěchu vydanou skladbu své bývalé milence a doufá v usmíření, ale odpověď nikdy nepřijde. Až několik dní poté dostává zprávu, že jeho milenku našli mrtvou – otrávila se a v ruce přitom svírala útržek papíru se jménem písně. Podle jiných pramenů skočila z mostu do Dunaje. Legenda je ovšem v rozporu se skutečností: Zhrzeným milencem nebyl Seress, šťastně ženatý s krásnou manželkou, ale autor textu László Jávor.

V roce 1936 byla vyšetřována sebevražda Josefa Kellera, který v dopise na rozloučenou citoval několik veršů z této skladby. Krátce nato spáchalo sebevraždu dalších 17 lidí, mnozí z nich se zastřelili přímo při poslechu písně, jiní se utopili v Dunaji, jeden místní šlechtic si Ponurou neděli nechal na přání zahrát v baru, vyšel ven a prostřelil si hlavu... Policie zpozorněla a byla snaha píseň zakázat. Na některých rádiových stanicích se to sice podařilo, ale píseň se brzy vydala na svou pouť do zahraničí. V Berlíně se oběsila mladá prodavačka, nechala po sobě text ponuré neděle, v NY se udusila plynem mladá typistka, jejím posledním přáním bylo, aby jí na pohřbu zahráli právě Ponurou neděli, mladík v Římě slyšel na ulici žebráka, jak si zpívá tuto píseň, věnoval mu všechny své úspory a skočil z nedalekého mostu... V Americe údajně píseň zavinila na dvě sta dalších sebevražd.

Sám autor ukončil svůj život dobrovolně. V roce 1968 ve věku sedmdesáti osmi let skočil z okna svého bytu.

Filmy[editovat | editovat zdroj]

Další verze[editovat | editovat zdroj]

  • 1935 – Pál Kalmár (maďarsky "Szomorú vasárnap", text László Jávor)
  • 1935 – Paul Robeson (anglicky, v USA vydána 1936, text Desmond Carter)
  • 1935 – Pyotr Leschenko (rusky "Мрачное воскресенье")
  • 1936 – Damia (francouzsky "Sombre Dimanche", text Jean Marèze a François-Eugène Gonda, hudba Rezso Seresse)
  • 1936 – Spree-Revellers (německy "Einsamer Sonntag")
  • 1936 – Noriko Awaya (japonsky "Kurai Nichiyobi")
  • 1937 – Mercedes Simone (španělsky "Triste Domingo")
  • 1941Billie Holiday
  • 1959 – Eila Pellinen (finsky "Surullinen sunnuntai")
  • 1961 – Inger Qvick (švédsky "Sista Söndag")
  • 1966 – Judita Čeřovská (maďarsky "Szomorú vasárnap", text László Jávor)
  • 1972 – Karel Gott (německy "Einsamer Sonntag", česky "Smutná neděle" a maďarsky "Szomoru vasárnap")
  • 1972 – Viktor Klimenko (rusky "Ona pred ikonoi")
  • 1986 – Christian Death s Gitanem Demonem
  • 1992 – Diamanda Galás (text Desmonda Cartera)
  • 1996 – Sarah McLachlan (anglicky, text Sama Lewise)
  • 2000 – Sarah Brightman (English, using Sam Lewis lyrics. From the "La Luna" album)
  • 2004 – Ľubo Virág (slovensky Smutná nedeľa, album Najkrajšie rómske piesne)
  • 2005 – Venetian Snares maďarsky "Öngyilkos vasárnap" (volně přeloženo jako 'Suicidal Sunday' -Sebevražedná neděle)
  • 2006 – Angéla Póka (Szomorú vasárnap živě v originále na Megasztár)
  • 2006 – Claire Diterzi (francouzsky Sombre dimanche v albu "Boucle")
  • 2010 – Andrew Veskoukis (řecky)
  • 2010 – MiD DERACINE (japonsky "SOMBRE DIMANCHE")
  • 2010 – Emilie Autumn (text Billie Holliday)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Smutná neděle (Týdeník Rozhlas 11. 4. 2005, včetně dvou českých překladů)