Smrčí (Mírová pod Kozákovem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smrčí
Vila číslo 48
Vila číslo 48
Lokalita
Charakterosada
ObecMírová pod Kozákovem
OkresSemily
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel131 (2021)[1]
Katastrální územíVesec pod Kozákovem
Nadmořská výška361 m n. m.
PSČ511 01 až 512 54
Počet domů60 (2011)[2]
Smrčí
Smrčí
Další údaje
Kód části obce95681
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smrčí je vesnice, část obce Mírová pod Kozákovem. Leží v katastrálním území Vesec pod Kozákovem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1383.[3]

Osada Smrčí má vlásečnicový charakter zástavby podél původních úvozových komunikací. Po vybudování silnice mezi Loktušemi a Koberovy (silnice II/282) v roce 1886[4] se zástavba z větší části dostala mimo průjezdní komunikaci a část polních cest zmizela v rámci scelování pozemků jednotným zemědělským družstvem v padesátých a šedesátých letech dvacátého století. Jádro osídlení osady je na úpatí severozápadního vyvýšenina zvaná Skalíčko, což je prostřední vyvýšení údolí geografického reliéfu připomínajícího písmeno W, kde krajní vrcholy reliéfu jsou na jihu Stráně, a na severu Hamštejnský hřeben.

Mezi Smrčím a Koberovy se točil film Přijela k nám pouť z roku 1973 (scéna se skleníkem).

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Vrch Kozákov (744 metrů)

Hornatý charakter kraje a pozdější první osídlení oblasti způsobilo velmi rozptýlenou zástavbu, jež je protknuta nebo přímo přeťata úseky obhospodařované kulturní krajiny s mnoha lesy. Osadou protékají celkem tři vodoteče, z nichž dvě bezejmenné ve vsi přímo pramení. Třetí přitéká od severozápadu po dně údolí velmi blízko jižnímu hraničnímu svahu strání. Tento potok se jmenuje Stebenka a protéká následně celou obcí Mírová pod Kozákovem, kterou opouští v Bělé, kde se koryto říčky dostane do správního území Turnova a vlévá se do Jizery. Osada je součástí chráněné krajinné oblasti Český ráj .

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 170 181 230 245 222 209 226 157 167 140 111 103 99 98 131
Počet domů 30 36 44 45 44 44 46 47 47 42 39 54 56 60 60

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo osady se odpradávna zabývalo zemědělstvím, bylo poddáno různým panstvím (Rotštejn aj.) Chudé rodiny si přivydělávaly navlékáním korálků. V osadě se nacházejí také velká ložiska písku, jež byla v minulosti těžena a využívána hlavně ke stavebnictví a sklářství; po této činnosti zde zůstal lom.

Od počátku devadesátých let dvacátého století v osadě obhospodařuje většinu pozemků členů bývalého jednotného zemědělského družstva soukromá farma. Obyvatelé dojíždějí za prací zejména do Turnova nebo podnikají v jiných činnostech (stavebnictví, zpracování plastů atd.).

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Osada nemá vlastní kostel, jen kapličku. Římští katolíci patřili k farnosti Kostelní Loučky. Kulturní život se soustřeďuje okolo návsi a přilehlé hasičské zbrojnice, se sálem, kde se pravidelně scházejí hasiči. Ve vsi působí hasičský spolek.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 450. 
  4. František Mlejnek st.: U nás pod Kozákovem, OB Vesec, 1993
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]