Sládkovičovo
| Sládkovičovo | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°12′ s. š., 17°39′ v. d. |
| Nadmořská výška | 120 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Galanta |
| Tradiční region | Dolní Pováží |
  Sládkovičovo | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 29,1 km² |
| Počet obyvatel | 5 415 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 186,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| primátor | Ing. Gábor Krommer |
| Vznik | 1252 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| sladkovicovo | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Sládkovičovo Fučíkova 329 925 21 Sládkovičovo |
| Telefonní předvolba | 031 |
| PSČ | 925 21 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | GA |
| NUTS | 504017 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sládkovičovo (do roku 1948 Diosek, německy Diosek, maďarsky Diószeg) je město na západním Slovensku, v Trnavském kraji.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Město se nachází v Podunajské nížině, 9 km od Galanty, 23 km od Trnavy a přibližně 45 km od Bratislavy.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Podle sčítání z roku 2011 tvoří ve Sládkovičově Slováci 64,32 % obyvatel, Maďaři 31,70 % a ostatní 3,98%. K římskokatolické církvi se hlásí 58,04% obyvatel, 19,99% je bez vyznání.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252.[3] Maďarský název Diószeg znamená „ořechový les“.[4] Roku 1582 byla obec povýšena na město. Za vlády Josefa II. se zde usazovali němečtí kolonisté. Ekonomika města byla založená na zemědělství a potravinářském průmyslu, od roku 1868 zde existoval velký cukrovar. Zakladatel cukrovaru Karel Kuffner, také známý jako baron Károly de Diószegh Kuffner (1847–1924) byl sběratel uměleckých děl.[5] Do Trianonské smlouvy bylo město součástí Uherska, poté bylo součástí Československa. V důsledku první vídeňské arbitráže byl v letech 1938 až 1945 Veľký Diosek (3 578 obyvatel) a Malý Diosek (887 obyvatel) součástí Maďarska.[6] V letech 1945 až 1992 bylo město opět součástí Čskoslovenska. V roce 1948 dostalo město nový název podle spisovatele Andreje Sládkoviče.
Památky[editovat | editovat zdroj]
Ve městě se nachází římskokatolický Kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 17. století, který byl do stávající podoby přestavěn roku 1926. Na řece Dudváh fungoval mlýn, později adaptovaný na vodní elektrárnu s turbínou, která je významnou technickou památkou.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Július Lörincz, malíř a politik
Školství[editovat | editovat zdroj]
Ve městě sídlí soukromá Vysoká škola Danubius, která má tři fakulty: Fakulta práva Janka Jesenského, Fakulta veřejné politiky a veřejné správy a Fakulta sociálních studií. Na právnické fakultě získal v roce 2010 doktorát Michal Hašek. V září 2015 odebralo Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky škole ve Sládkovičově akreditaci pro doktorský studijní program.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
- ↑ Archivovaná kopie. census2011.statistics.sk [online]. [cit. 2015-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Informace na stránkách města. www2.sladkovicovo.net [online]. [cit. 2007-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-10.
- ↑ http://www.muzeum.sk/?obj=mesto&ix=slo
- ↑ ONDOVÁ, Alexandra. Umelecká zbierka baróna Karla Kuffnera (1847-1924) [online]. Masarykovo univerzita v Brně, 2021 [cit. 2022-06-12]. Diplomová práce. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 18.
- ↑ http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vysoka-skola-ve-sladkovicove-uz-nemuze-udelovat-doktorske-ti/r~04b7226c614f11e5a80c0025900fea04/
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sládkovičovo na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Sládkovičovo ve Wikislovníku- Oficiální stránky
