Slovenj Gradec
| Slovenj Gradec | |
|---|---|
 Panorama města | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°30′37″ s. š., 15°4′50″ v. d. |
| Nadmořská výška | 409 m n. m. |
| Stát |  Slovinsko |
| Region | Korutanský region |
| Městská občina | Slovinský Hradec |
  Slovenj Gradec | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 174 km² |
| Počet obyvatel | 7 557 (2012) |
| Hustota zalidnění | 43,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | Město |
| Starosta | Andrej Čas |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+386) 288 |
| PSČ | 2380 |
| Označení vozidel | SG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slovenj Gradec (česky též Slovinský Hradec[1][2], německy Windischgrätz, později Windischgraz) je malé město v severním Slovinsku. Ačkoliv leží ještě na území historického Štýrska, je dnes součástí (a střediskem) slovinského statistického regionu Korutany. Ve městě žije přibližně 7 500 obyvatel a v blízkém okolí města ve stejnojmenné oblasti dalších 10 000.
Název[editovat | editovat zdroj]
Slovinský Hradec nese svůj přídomek Slovinský v češtině, slovinštině i němčině, aby nedocházelo k záměně s nedalekým Štýrským Hradcem v Rakousku. Štýrský Hradec je však ve slovinštině oproti češtině nazýván jednoduše Gradec, tedy Hradec, z čehož je odvozen i německý název Graz. Z historického hlediska totiž taková specifikace nedává smysl, neboť i Slovenj Gradec ležel ve Štýrsku.
V němčině se k Hradci ve Slovinsku nepřipojuje současné adjektivum Slowenisch, nýbrž se v tomto případě uchoval přídomek Windisch, což je původní staré německé označení pro slovanské etnikum Wendů, které se v rakouské němčině později vžilo zvláště pro Slovince (a v severním Německu ve tvaru wendisch zase pro Lužické Srby). V současnosti je však toto adjektivum archaické a v názvu Windischgrätz se tak jedná o specifický relikt.
Latinský historický název města je Colatio[3][4], respektive Graecium Slovenum.[5]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Město leží 45 km západně od města Mariboru a 65 km severně od Lublaně, hlavního města Slovinska. Slovinský Hradec byl dřív součástí historického Štýrska. Dnes leží na území tzv. statistické oblasti slovinských Korutan, slovinsky Koroška.
Členění města[editovat | editovat zdroj]
Slovinský Hradec je centrem stejnojmenné městské občiny, slovinského vyššího správního celku zahrnujícího celkem 22 sídel: Brda, Gmajna, Golavabuka, Gradišče, Graška Gora, Legen, Mislinjska Dobrava, Pameče, Podgorje, Raduše, Sele, Slovenj Gradec, Spodnji Razbor, Stari trg, Šmartno pri Slovenj Gradcu, Šmiklavž, Tomaška vas, Troblje, Turiška vas, Vodriž, Vrhe, Zgornji Razbor.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o Hradci pochází z roku 1091, kdy byl již součástí staré Štýrské marky. Později byl součástí i následného Štýrského vévodství a to až do roku 1918 do jeho zániku, kdy bylo Štýrsko rozděleno mezi Rakouskou republiku a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Slovinský Hradec byl také původním sídlem rodu Windischgrätzů, prvně zmíněných již roku 1220, z nějž o dalších šest století později vzešel i kníže Alfred Windischgrätz, polní maršál, který vedl potlačení bouří v Praze roku 1848.
V roce 1918, kdy se stal Slovinský Hradec součástí společného jihoslávského státu, byla převážná většina místního obyvatelstva germanofonní a Slovinský Hradec tak představoval poměrně významný ostrov němectví v jinak zcela homogenní slovinské oblasti. Německy tehdy mluvilo na 75 % a slovinsky 25 %. Nicméně obcovací řeč přímo nesouvisela s národností a mnoho rodin tak bylo smíšených, podobně jako v případě rodiny významného slovinskohradského rodáka Huga Wolfa. Po první světové válce však část německy mluvícího obyvatelstva emigrovala do Rakouska a zůstalí obyvatelé byli podrobeni postupné slovenizaci.
Během druhé světové války bylo město násilně připojeno k Nacistickému Německu, načež byl zahájen tvrdý proces germanizace podobně jako na dalších okupovaných územích. Neněmečtí obyvatelé byli tvrdě postiženi perzekucí, která v několika případech skončila smrtí. V okolí Slovinského Hradce operovaly místní partyzánské jednotky.
Po válce byla absolutní většina původního německy mluvícího obyvatelstva odsunuta do Rakouska, čímž Slovinský Hradec přišel nejenom o velkou část obyvatel, ale i staleté kulturní dědictví. Podobným kulturně-historický šokem prošla i mnohá města v Čechách a na Moravě.
V 50. letech byla zahájena vytrvalá industrializace a Slovinský Hradec se stal politickým a ekonomickým centrem slovinské části Korutan, regionu Koroška. Roku 1994 se pak Slovinský Hradec stal jedním z 11 slovinských měst, jež jsou zároveň občinou, tedy městem s vlastní správní jednotkou.
Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Hugo Wolf, skladatel
- Katarina Srebotniková, vrcholová tenistka
- Tina Mazeová, olympijská šampionka
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Český Krumlov, Česko
Vöcklabruck, Rakousko
Hauzenberg, Bavorsko
Gornji Milanovac, Srbsko
Mjókó, Japonsko
Morphou, Kypr
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Wiener Dialektwörterbuch, 2014 online Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ MIKULKOVÁ, Eva. Jazykové prohřešky v české průvodcovské literatuře (se zaměřením na Slovinsko) [online]. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka, 2011. Dostupné online.
- ↑ www.kpm.si
- ↑ www.sta.si
- ↑ Toponymum novum; vide similiter: Gradec / Graz / Graecium
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slovinský Hradec na Wikimedia Commons - (slovinsky) Oficiální stránky Archivováno 20. 10. 2020 na Wayback Machine.
