Slovenská okupace Oravy a Spiše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Invaze do Polska (1939)
konflikt: Druhá světová válka
trvání: 1. září 193915. září 1939
místo: severní Slovensko, polská Spiš, polská Orava
casus belli: Přepadení vysílačky v Gliwicích
výsledek: vítězství Slovenské republiky
okupace polské Oravy a polské Spiše Slovenskou republikou
změny území: polská Orava a polská Spiš náleží Slovenské republice
strany
Slovensko Slovenská republika

Německá říše Třetí říše
Polsko Polská republika
velitelé
Slovensko Jozef Tiso
Slovensko Ferdinand Čatloš
Polsko Ignacy Mościcki

síla
51 306 vojáků – Polní armáda „Bernolák“ 20 pěších praporů
2 policisté
ztráty
75 mužů
z toho:
18 mrtvých
46 raněných
11 nezvěstných

2 stíhačky Avia B-534
1 350 zajatců

Slovenská okupace Oravy a Spiše bylo území okupované Slovenskou republikou (později Československou republikou) mezi léty 19391945.

Vpád Slovenské armády na polské území[editovat | editovat zdroj]

Slovenští vojáci překročili polské hranice v 5 hodin ráno. Slovenská armáda okupovala obce Javorina, Nowy Targ a Zakopane. Zde tvořili obranu pouze dva policisté, kteří se z města stáhli na bicyklech, když uviděli přicházející slovenskou armádu. Další území neúspěšně bránila skupina armád Karpaty. Do konce září 1939 byly všechny slovenské jednotky z Polska staženy. Po dohodě předal Hitler polskou Oravu i Spiš do správy Slovenské republiky (nabízel i Zakopane, což však Tiso odmítl).[1]

Slovenská armáda na polské území vpadla jako spojenec Německé říše. Při vpádu utrpělo Slovensko jenom minimální ztráty, protože polská armáda "Karpaty" byla ze všech nejslabší. Karpatská armáda totiž měla pouze 20 pěších praporů, minimum děl a minimum letounů. Na místech obývaných Ukrajinci a Rusíny byli Slováci vítáni jako osvoboditelé od polského útlaku.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Slovensko a začátek druhé světové války. Plus [online]. 2009-09-04 [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. (česky) 
  2. Druhá světová válka: Na napadení Polska se podílelo i Slovensko. Reflex.cz [online]. [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. (česky)