Slobodan Princip
| Slobodan Princip Слободан Принцип | |
|---|---|
 Slobodan Princip (1938) | |
| Jiná jména | Seljo Сељо |
| Narození | 25. května 1914 Hadžići, Bosna a Hercegovina  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. dubna 1942 (ve věku 27 let) Šćepan Polje,  Chorvatsko |
| Příčina úmrtí | břišní tyfus |
| Místo pohřbení | Trebević |
| Národnost | Srbové v Bosně a Hercegovině |
| Alma mater | Druga Gimnazija |
| Povolání | voják |
| Ocenění |  Řád hrdiny lidu (1942) |
| Nábož. vyznání | Srbská pravoslavná církev |
| Rodiče | Jovo Princip a Ana Principová |
| Rod | Principové |
| Příbuzní | Gavrilo Princip (strýc) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slobodan Princip (srbsky Слободан Принцип; 25. května 1914 Hadžići – 25. dubna 1942 Šćepan Polje), přezdívaný Seljo (srbsky Сељо), byl jugoslávský partyzánský bojovník bosenskosrbského původu a velitel partyzánského okrsku Sarajevo během druhé světové války. Posmrtně mu byl udělen Řád hrdiny lidu. Jeho strýcem byl Gavrilo Princip.
Život
[editovat | editovat zdroj]Princip se narodil v Hadžići nedaleko Sarajeva do srbské rodiny. Jeho otec Jovan (Jovo) byl bratrem Gavrila Principa, vraha rakouského arcivévody Františka Ferdinanda.[1] Během studií na gymnáziu v Sarajevu vstoupil do Svazu komunistické mládeže Jugoslávie (SKOJ).
Partyzánské síly a četnici dobyli Rogaticu 24. října 1941 během obléhání Rogaticy.[2] Konečný útok partyzánských sil byl proveden pod přímým velením člena partyzánského velitelství Selja, včetně oddílu pod velením Slaviši Vajnera „Čičy“, kdy partyzáni použili k útoku na městskou posádku Molotovovy koktejly.[3][4] Během operace Trio onemocněl břišním tyfem a 25. dubna 1942 zemřel v Šćepan Polje. Byl pohřben na hřbitově národních hrdinů na Trebevići nedaleko Sarajeva.
Odkaz
[editovat | editovat zdroj]Dne 7. listopadu 1942 byl posmrtně vyznamenán Řádem hrdiny lidu. Byl po něm pojmenován uznávaný studentský kulturní klub (AKUD) „Slobodan Princip – Seljo“. Po něm bylo pojmenováno také několik škol v Bosně a Hercegovině a v Bělehradě v Srbsku. V čtvrti Lukavica v Istočno Novo Sarajevo se nacházela vojenská základna Jugoslávské lidové armády pojmenovaná po něm.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Řád hrdiny lidu: posmrtně 7. listopadu 1942
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slobodan Princip na anglické Wikipedii.
- ↑ Ljubibratić 1959, s. 20.
- ↑ SARAJEVO, Institut za istoriju radničkog pokreta. Prilozi. [s.l.]: Institut za istoriju radničkog pokreta Sarajevo 766 s. Dostupné online. (bosensky) Google-Books-ID: 1u0zAAAAMAAJ.
- ↑ Историјски гласник: орган Друштва историчара СР Србије. [s.l.]: Друштво 450 s. Dostupné online. (srbsky) Google-Books-ID: iw0WAQAAMAAJ.
- ↑ Muzej 1966, s. 371.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LJUBIBRATIĆ, Dragoslav. Gavrilo Princip. [s.l.]: Nolit, 1959. 311 s. Dostupné online. (srbsky)
- ВМ. Vesnik. [s.l.]: Belgrade (Serbia) Vojni muzej Jugoslovenske marodne armije, 1962. Dostupné online. (srbsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slobodan Princip na Wikimedia Commons