Slezskoostravský hrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Slezskoostravský hrad
Hrad v roce 2008
Hrad v roce 2008
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba 13. století
Poloha
Adresa Ostrava, ČeskoČesko Česko
Ulice Hradní
Souřadnice
Slezskoostravský hrad
Slezskoostravský
hrad
Další informace
Rejstříkové číslo památky 37050/8-233 (PkMISSezObr)
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slezskoostravský hrad stojí v ostravském městském obvodu Slezská Ostrava. Je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie

Hlavní věž s přilehlou budovou a kašnou

Byl postaven ve druhé polovině 13. století u brodiště poblíž soutoku řek Lučiny a Ostravice. Jeho účelem byla ochrana zemské stezky z Opavy přes Hlučín a Těšín do Krakova. Již ve 13. století byl obehnán 4 metry vysokou a 2,5 m širokou zdí. Roku 1327 přestal být hraniční pevností, když slezská vévodství včetně těšínského připadla jako léno českým zemím. V roce 1508 byl hrad koupen Janem Sedlnickým z Choltic, který v letech 15341548 hrad přestavěl na zámek. Z té doby pochází brána s věží, které se jako jediné uchovaly až do současné doby. Roku 1621 vydrancovala město i zámek neapolská vojska, kterým velel Karel Spinelli. Další rabování nastalo v letech 1626 Dány a 1628 Valdštejnovými vojsky. V roce 1637 zde přenocovala arcivévodkyně Cecílie Renata, sestra císaře Ferdinanda III., která tudy jela na svatbu s polským králem Vladislavem. V letech 16421649 obsadili Ostravu i zámek Švédové. Roku 1714 přešel zámek do vlastnictví rodu Wilczků, kteří jej drželi až do roku 1945, kdy byl vyvlastněn. Těžbou uhlí v okolí zámku jej však vědomě zničili. Prakticky od počátku 20. století docházelo k chátrání budovy. V důsledku poddolování poklesl hrad asi o 16 metrů a 15. února 1954 byl na něj dokonce vydán demoliční výměr.[2]

Historické události

Roku 1543 tudy projížděla rakouská arcivévodkyně Alžběta Habsburská, budoucí polská královna a litevská velkokněžna. Doprovázena okázalým, vlastním 200 členným průvodem a 1500 členným průvodem plockého biskupa, jela na knížecí dvůr ve Fryštátě, kde pro ni přichystal předsvatební hostinu pán Slezskoostravského hradu, hejtman Jan Sedlnický z Choltic. Budoucí královna druhého dne pokračovala do Krakova na svou svatbu s polským králem Zikmundem Jagellonským, kde 6. května 1543 proběhla také její korunovace. Byl to největší průvod, který Slezskoostravským hradem projížděl.

Dne 30. července 1590 se na hradě konal zemský sněm pánů a rytířů Těšínského knížectví, kde byla přijata deklarace k Těšínskému zemskému zřízení. Mimo jiné se zde písemně potvrdilo (uzákonilo), že česká řeč (český jazyk) je jediný úřední jazyk v Těšínském knížectví.[3][4][5]

Pověsti

Pověsti praví, že pod hradem bývaly ukryty poklady. Ty však bylo možné spatřit jen na Velký pátek. Hlídal je u dveří stojící muž se železnou palicí, který by každému případnému zloději rozbil hlavu. Jako jiné hrady, i zde existovala bílá paní. Bíle oděná žena s rozpuštěnými vlasy, hořící svíčkou v levé a zlatým klíčem v pravé ruce se zjevovala pouze tehdy, měl-li někdo z rodiny majitele hradu zemřít.[6]

Současnost

Chátrající hrad koupilo město Ostrava a po nákladné rekonstrukci začátkem roku 2004 jej zachránilo. Pro veřejnost byl otevřen v květnu téhož roku. Hrad nyní slouží k pořádání kulturních akcí, každoročně se tam koná například festival Colours of Ostrava, Letní shakespearovské slavnosti nebo Slezskoostravský Rock-Fest.

Dostat se k němu je možné pěšky od Černé louky přes Lávku Unie. Dnešní podobě hradu dominuje vstupní brána s věží, která tvoří nejvyšší budovu komplexu. S ní spojený prostor podkrovní galerie v přízemí obsahuje malý sál. Na nádvoří nalezneme hradní tvrz a hradní studnu s fontánou. Ve sklepení tvrze je strašidelný sklep a obrovská sladkovodní akvária. V roce 2009 bude zahájena přístavba severního křídla budovy.[7]

Návštěvnost hradu[8][9]
Rok Počet návštěvníků
2015 139 325
2016 96 699
2017 139 836
2018 113 176

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-12]. Identifikátor záznamu 148951 : Slezskoostravský hrad, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Slezskoostravský hrad. www.slezskoostravskyhrad.cz [online]. [cit. 2006-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-08-19. 
  3. Hlas: list československé strany lidové. 1946-07-04, roč. 2, čís. 159, s. 2. Dostupné online. 
  4. Slezskoostravský hrad [online]. Hrad.cerna-louka.cz [cit. 2019-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-28. 
  5. Historické kalendárium [online]. Ostrava.cz [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  6. Ostravská radnice, březen 2000
  7. Slezskoostravský hrad se rozšíří [online]. Hospodářské noviny, 2009-05-10 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  8. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 57. Dostupné online. 
  9. Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné online. 

Externí odkazy