Slepotická kalvárie z Pardubic
| Slepotická kalvárie z Pardubic | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Autor | Ferdinand Maxmilián Brokoff |
| Popis | |
| Materiál | dřevo |
| Umístění | |
| Umístění | kostel Povýšení svatého Kříže |
| Stát |  Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slepotická kalvárie je dřevěné polychromované sousoší Panny Marie, sv. Jana Evangelisty a sv. Máří Madgaleny stojících pod ukřižovaným Kristem. Bylo vytvořeno ve 20. letech 18. století významným barokním sochařem Ferdinandem Maxmiliánem Brokoffem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Do majetku kostela Povýšení svatého Kříže v Slepoticích přešlo roku 1786 rozprodejem inventáře minoritského kostela Zvěstování Panny Marie v Pardubicích, který byl společně s klášterem zrušen dekretem Josefa II. Od roku 2011 je sousoší zapůjčeno do expozice Muzea barokních soch v Chrudimi.
Hodnocení díla[editovat | editovat zdroj]
Je v pořadí třetí Brokoffovou variantou kalvárie (řezby z kaple Kalvárie na Petříně a v kostele sv. Havla v Praze). Oldřich Blažíček ji datuje do období po roce 1725[1], Ivo Kořán do dvacátých let 18. století[2].
| „ | Odhledajíce od nejistoty předchozích výkladů s plným přesvědčením povíme, že řezby pardubické Kalvárie jsou patrně vrcholem dosud známého Brokofova řezbářského umění a jedním z nejlepších celků českého barokního sochařství vůbec. | “ |
| — Ivo Kořán[2] | ||
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BLAŽÍČEK, Oldřich J. F. M. Brokof, řezbář. In: Cestami umění : sborník prací k poctě šedesátých narozenin Antonína Matějčka. Praha : Melantrich, 1949. S. 176.
- BLAŽÍČEK, Oldřich J. Ferdinand Brokof. Praha : Odeon, 1976. 321 s.
- KOŘÁN, Ivo. Třetí Brokofova Kalvárie. In: Umění, XLVIII/5. Praha : Ústav dějin umění ČSAV, 2000. S. 371–373. (napsána r. 1996 pro nevydaný sborník k poctě O. J. Blažíčka)