Slavík tmavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSlavík tmavý
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď lejskovití (Muscicapidae)
Rod slavík (Luscinia)
Binomické jméno
Luscinia luscinia
Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slavík tmavý (Luscinia luscinia) je malý tažný pták z čeledi lejskovitých

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Slavík tmavý nahrazuje příbuzného slavíka obecného ve východní a severní Evropě. V Čechách a na Moravě slavík tmavý nehnízdí. Jsou známa jen ojedinělá data z hnízdního období. Na Slovensku hnízdí pouze ve východních částech území. Obývá nevelký areál v severovýchodní Evropě a ve střední části Asie. Obývá také východnější oblasti Evropy, zhruba od Dánska a Polska a dál na východ. Tažný druh zimuje v jihovýchodní Africe.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Pobřežní houštiny řek s hustým bylinným patrem, zaplavované porosty vrb kolem potoků a vlhké lesíky v otevřené krajině. Na tahu se objevují i v dalším prostředí. Našim uzemím pravidelně protahuje.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Shora tmavěji hnědý než velmi podoný slavík obecný. Na ocase je jen nevýrazně rezavohnědý, na prsou i na bocích šedohnědavém podkladu tmavěji nevýrazně skvrněný a vlnkovaný, na spodní části bělavý. Má velké, tmavě zbarvené oči, kolem nich je nevýrazný oční kroužek.

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdo slavíka tmavého je dosti neuměle zhotovené. Je spleteno z trávy, kořínků, mechu a suchého listí. Bývá umístěno docela nízko nad zemí, nebo přímo na zemi mezi hustými větvemi keřů, v bylinách, v hromádce roští, v hromadě suchého listí nebo v trsu trávy. Vajíček bývá v hnízdě 4 nebo 5, jsou nazelenalá nebo hnědá a vyžadují 13 až 14 denní inkubace. Samec se na sezení nepodílí, sedí pouze samice. Jakmile se však vylíhnou mláďata, pomáhá samec při jejich krmení. Nosí jim různé červy, housenky, larvy brouků nebo měkkýše. Po 12 dnech se mláďata z hnízda rozbíhají, ale létat se naučí až o něco později. V místech společného výskytu se občas kříží se slavíkem obecným.

Význam druhu a příčiny ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Je to sekundární konzument drobných bezobratlých živočichů v ekosystémech vlhkých břehových porostů. Esteticky významný je svým zpěvem. Dříve se lovil pro chov v klecích. Je význačný z kulturního hlediska, vědecky je zajímavý svým rozšířením. Dříve byly populace ohroženy odchytem zpívajících samců, dnes jsou ohroženy především likvidací břehových porostů při úpravách vodotečí a změnami prostředí na zimovištích.

Zpěv[editovat | editovat zdroj]

Slavík tmavý je výborným zpěvákem, rozhodně ale není lepší než slavík obecný. Ve zpěvu mu totiž chybí úvodní táhlé hvizdy a hlavně typickým trylkovitý tlukot slavíka obecného. Charakteristické je závěrečné ,,srrr“, které je ve zpěvu téměř všech samců slavíka tmavého. Jeho tón hlasu je hlubší a dojem budí vyšší hlasitostí, takže připomíná drozdy. Za klidných nocí je slyšet na několik kilometrů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]