Slatina (okres Svitavy)
| Slatina | |
|---|---|
 Radnice a hospoda | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jevíčko |
| Obec s rozšířenou působností | Moravská Třebová (správní obvod) |
| Okres | Svitavy |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°37′47″ s. š., 16°36′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 162 (2025)[1] |
| Rozloha | 3,99 km²[2] |
| Nadmořská výška | 453 m n. m. |
| PSČ | 569 43 |
| Počet domů | 60 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Slatina 54 569 43 Jevíčko info@obec-slatina.cz |
| Starosta | Michal Kaderka |
| Oficiální web | www |
  Slatina | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 578762 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slatina (německy Schlettau nebo Schletta) je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží zhruba deset kilometrů západně od Jevíčka a patnáct kilometrů jihozápadně od Moravské Třebové. Leží v regionu Malá Haná, jazykově patří k středomoravským nářečím, náleží k olomoucké arcidiecézi.
Žije zde 162[1] obyvatel. V dole Březinka se dříve (jistě ještě kolem roku 2009) dobýval lupek a jiné žáruvzdorné jíly k výrobě šamotu (tzv. šachta).
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Do roku 1918
[editovat | editovat zdroj]Podle historických pramenů je obec Slatina slovanského původu. Svědčí o tom její jméno, které zůstalo nedotčeno i přes její pozdější germanizaci. Podle záznamů v nejstarších kronikách patřila Slatina ve 12. a 13. století za vlády Přemyslovců k biskupství olomouckému, v 15. století k panství moravskotřebovskému. Vedla tudy stará obchodní cesta z Brna přes Vanovice, Letovice, Červenou a Slatinu do Moravské Třebové.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1573.[4]
1939–1945
[editovat | editovat zdroj]Během druhé světové války náležela Slatina do Sudet, byla tedy (stejně jako severněji položená Březina a na rozdíl od jižněji položené Roubaniny) sudetoněmeckou obcí, která z hlediska správního patřila do Hřebečské župy (německy Schönhengstgau) s hlavním městem Moravská Třebová.[5] Slatina tak byla poslední obcí v severojižním směru, která patřila do Sudet, hranicí byl kopec Na Červené, který se nachází nad ní.[6]
Od roku 1946
[editovat | editovat zdroj]Po válce, v roce 1946 byla většina německého obyvatelstva Slatiny odsunuta a uvolněné usedlosti byly obsazovány českými osadníky. V roce 1930 se k československé národnosti hlásilo 292 obyvatel, k německé 145. Obdobně poklesl celkový počet obyvatel Slatiny ze 418 k 1. prosinci 1945 na 347 o rok později.[7]
V roce 1947 byla celá obec elektrifikována. V roce 1949 došlo k odloučení osady Korbelova Lhota od obce. Na konci 20. století byla zrekonstruována budova bývalé školy a do jejího horního patra se postupně přestěhoval obecní úřad a knihovna. Budova bývalého MNV prošla celkovou rekonstrukcí a vzniklo zde fit centrum s možností sportovního vyžití. Dále byla zrekonstruována hasičárna, křížek a kaplička, nově postavena autobusová zastávka.
Hřbitov pro Slatinu se nachází v sousední Roubanině.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 309 | 315 | 328 | 321 | 351 | 357 | 306 | 240 | 218 | 194 | 168 | 114 | 113 | 127 | 147 |
| Počet domů | 60 | 60 | 61 | 62 | 61 | 61 | 66 | 64 | 58 | 56 | 52 | 53 | 50 | 53 | 60 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Březinka
- Slatina
V letech 1850–1890 k obci patřil i Brťov u Velkých Opatovic a v letech 1850–1890 a v letech 1921–1950 také Korbelova Lhota.[10]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. října 2003.[11]
Poloha
[editovat | editovat zdroj] |
Želivsko | Březina | Bělá u Jevíčka | |
 |
Brťov u Velkých Opatovic | |||
 Slatina  | ||||
 | ||||
| Horní Smržov | Roubanina | Korbelova Lhota |
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Hugo Ille, kněz a misionář v Africe[12][13], narozen v Horní Rudné (Ober-Rauden)[14]
- Franz Olbert, aktivista
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 536.
- ↑ viz mapa na http://www.schoenhengstgau.de/Karte_gross.html
- ↑ Viz mapa z roku 1945: https://www.oldmapsonline.org/cs/B%C5%99ezina_(Svitavy_District)?gid=bbcf58db-d5f0-5b84-a4ce-a49664745ee4#position=12.4509/49.6274/16.5692&year=1945
- ↑ ZRŮSTOVÁ, Pavlína. Sociálně ekonomické důsledky odsunu Němců na území Svitavska. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Václav Toušek. s. příloha 4 a 14. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 41, 244.
- ↑ Udělené symboly – Slatina [online]. 2003-10-07 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ https://www.obec-slatina.cz/hasici/sdhslatina/historie/brozura115let.pdf[nedostupný zdroj], 17. února 2023.
- ↑ https://www.comboni.org/en/fratelli/106016, 17. února 2023.
- ↑ https://matriky.online/zamrsk/M07-07556/319/#zoom=2.587&x=0.271&y=0.489, 19. prosince 2023.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POPELKA, Benjamin. Jevický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1912. 228 stran. (Slatina: str. 196, Březinka: str. 115.) Dostupné online.
- SCHUSTER, Michal. Dějiny obce Slatina (okr. Svitavy). Vydání první. Slatina: obec Slatina, 2022. 360 stran. 250 výtisků. ISBN 978-80-11-01640-1.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slatina na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Slatiny (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Slatina v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Historie obce Slatina [online]. Obec Slatina [cit. 2025-09-21]. Dostupné online.
- Matrika – Kniha zemřelých obce Slatina (fara Roubanina) (skeny 34–57 [zemřelí v letech 1912–49]; osada Březinka: skeny 27–34 [zemřelí v letech 1912–1935] a 58–59 [roky 1946–49])
- Matriky z fary ve Křenově (t. č. 6 položek z let 1939–41, psáno německým kurentem; zadání: Schlettau)
- Starší matriky obce Slatina při farách Letovice a Roubanina. [s.l.]: Zemský archiv Brno Dostupné online.
