Skladování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Skladování je ve výrobě i v obchodě dočasné ukládání a uchovávání materiálů, polotovarů i výrobků pro pozdější potřebu, v širším smyslu včetně manipulace s nimi.

Základní pojmy[editovat | editovat zdroj]

Sklad – prostor, kde dochází k manipulaci a skladování zboží a materiálů. Neměl by sloužit jako odkladiště pro zapomenuté či špatně objednané zboží a materiál.

Logistika je velmi široký pojem, ovšem pro zobecnění je zde předložena následující definice:

 „Logistika je řízení materiálového, informačního i finančního toku s ohledem na včasné splnění požadavků finálního zákazníka a s ohledem na nutnou tvorbu zisku v celém toku materiálu. Při plnění potřeb finálního zákazníka napomáhá již při vývoji výrobku, výběru vhodného dodavatele, odpovídajícím způsobem řízení vlastní realizace potřeby zákazníka (při výrobě výrobku), vhodným přemístěním požadovaného výrobku k zákazníkovi a v neposlední řadě i zajištěním likvidace morálně i fyzicky zastaralého výrobku. (2, s. 15)“

Distribuce, platí pro ni čtyři základní pravidla, která jsou současně i cíli: správné zboží, na správném místě, ve správný čas a za správnou cenu. Součástí distribuce je i kombinace transportu a skladování.

Skladování[editovat | editovat zdroj]

Umístění skladu – je důležité a jeho umístění musí být strategické.

Skladové operace[editovat | editovat zdroj]

  • Příjem zboží
  • Umístění zboží do skladu
  • Příprava objednávky, balení
  • Expedice

Při těchto operacích se snažíme vyváženě využít prostor, vybavení a zkrátit potřebný čas na minimum, stejně důležité je i vzájemné propojení, tak aby vše probíhalo hladce. Dále je také důležitá kontrola, aby nedocházelo k doručování např. špatného množství zákazníkům, zboží nebylo poškozené, apod. a pak také tzv. cross-docking (překládání zboží bez zaskladnění), umístění ve skladu (je dobré, aby měl sklad nějaký ukládací řád).

Vychystávání a jeho metody[editovat | editovat zdroj]

Vychystávání se liší od počtu zboží, od jeho typu, počtem objednávek, balení atd., jedná se o nachystání zboží z objednávky k balení a expedici.

Mezi základní metody rozdělení vychystávání se nachází rozdělení dle počtu kusů – položkové či kusové vychystávání, vychystávání do krabic či beden a celopaletové vychystávání. Dále pak vychystávání dělíme na manuální a automatizované.

Expedice[editovat | editovat zdroj]

Při expedici dochází k operacím:

  • Zajištění prostoru pro kompletování, balení, nakládání
  • Kontrola zboží/výrobků
  • Kontrola dokumentace a objednávky, aby nedocházelo k chybám a špatným dodávkám
  • Případné nahlášení nesrovnalostí oproti standardům/dokumentaci
  • Naložení objednávky do vozidla za dodržení bezpečnostních podmínek a podmínek pro přepravu dané objednávky, potvrzení odeslání

Skladové vybavení[editovat | editovat zdroj]

Skladové vybavení musí být přizpůsobeno dispozicím skladu. Mezi aspekty, které musíme brát v úvahu, řadíme například velikost uliček, typ skladovaného zboží/výrobků, povaha regálů, vlastnosti a vybavení skladových prostor (klimatizace, automatické otevírání dveří, apod.).

Vysokozdvižné vozíky mohou mít různé zdroje pohonu (plyn, nafta, elektrická baterie) a také můžou zastávat i rozdílné funkce.

Vozíky mohou být:

  • S předsunutými vidlicemi
  • S výsuvnými vidlicemi
  • Úzkouličkové
  • Ruční paletové vozíky (paletové zvedáky)
  • Paletové vozíky pro různě vysoký zdvih
  • Kloubové

Regály slouží k uskladnění výrobků. Výrobky zde mohou být umístěny po kusech nebo po celých paletách. Typy regálů:

  • Nastavitelné paletové regály
  • Průjezdné regály
  • Pohyblivé regály
  • Pojízdné regály s pohonem
  • Regály s opláštěnou konstrukcí

Skladové informační a komunikační technologie[editovat | editovat zdroj]

Informační a komunikační technologie sbírají data a informace, které vyhodnocují a přenáší systémy tak, aby byla dostupná těm správným uživatelům. Díky tomu mohou být vyhodnoceny různé situace – stavy skladů, očekávané dodávky, objednávky ve zpracování.

Automatizovaný sběr dat usnadňuje práci, protože není potřeba tolik papírové dokumentace. Sběr probíhá pomocí čteček. Ty mohou být pevně instalovány a zboží jimi prochází, nebo se může jednat o ruční snímače. Díky této činnosti jsou všechny data okamžitě nahrána do systému a můžeme tak dále kontrolovat, co a kde je potřeba vykonat, dále s daty pracovat, transformovat v informace a posouvat je po systému.

Systém řízení zásob (může) řídí toky informací, které nějak souvisejí se skladovými položkami.

Systém řízení skladů propojuje (systémově) příjem objednávky, skladové operace, expedici, kontrolu nad financemi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  •  EMMETT, S. Řízení zásob: jak minimalizovat náklady a maximalizovat hodnotu. Brno: Computer Press, 2008, 298 s. ISBN 978-80-251-1828-3
  •  SIXTA, J. a M. ŽIŽKA. Logistika: metody používané pro řešení logistických projektů. Brno: Computer Press, 2009, 238 s. ISBN 978‑80‑251-2563-2.
  •  POKORNÁ, L. Návrh systému řízení nákupu. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2014. 92 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Zdeňka Videcká, Ph.D..