Skalokráska
 Skalokráska | |
|---|---|
 Petrocosmea rosettifolia | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | podpětovité (Gesneriaceae) |
| Rod | skalokráska (Petrocosmea) Oliver, 1887 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skalokráska[1] (Petrocosmea) je rod rostlin z čeledi podpětovité. Zahrnuje 27 druhů rozšířených v Asii, zejména v Číně. Jsou to vytrvalé byliny s přízemní růžicí chlupatých listů, přizpůsobené životu na mechovatých skalách. Náležejí mezi atraktivní skalničky, v České republice však nejsou mrazuvzdorné a lze je pěstovat jen ve sklenících.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Skalokrásky jsou vytrvalé byliny s přízemní růžicí listů a bez stonku. Listy jsou chlupaté, poněkud dužnaté, na bázi klínovité až srdčité. Květy jsou uspořádané v řídkých úžlabních vrcholících složených obvykle jen z 1 až 4 květů. Kalich je nejčastěji pravidelný, až k bázi dělený na 5 podobných cípů. Koruna je modrá, purpurová nebo bílá, dvoustranně souměrná. Korunní trubka je široce trubkovitá, neztlustlá a kratší než pysky. Horní pysk je dvoulaločný, spodní je trojlaločný a stejně dlouhý nebo mnohem delší než horní. Tyčinky jsou 2 a jsou přirostlé u báze korunní trubky. Semeník je kuželovitý až široce vejcovitý, s 1 komůrkou a čnělkou zakončenou hlavatou, nedělenou bliznou. Tobolky jsou úzce eliptické, podlouhlé nebo vejcovité, asi zdéli kalicha, pukající 2 přímými, nestáčejícími se chlopněmi. Semena jsou bez přívěsků.[2][3]
-
Květ Petrocosmea forrestii -
Detail květu Petrocosmea rosettifolia -
Listová růžice Petrocosmea cryptica -
Listová růžice Petrocosmea forrestii
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Rod skalokráska zahrnuje 27 druhů. Je rozšířen pouze v Asii: v Číně, sv. Indii, Myanmaru, Thajsku a j. Vietnamu. V Číně roste celkem 24 druhů. Většina druhů roste v nadmořských výškách od 400 do 1200 metrů, některé druhy vystupují do výšek až přes 3000 metrů. Nejčastěji rostou na mechovatých skalách v horských lesích nebo v alpínské vegetaci nebo na skalách, útesech a svazích v údolích. Vyhledávají zejména vápencové podklady. Většina druhů je stínomilná.[2][3]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Skalokrásky jsou atraktivní, ale křehké skalničky. V České republice je možno je pěstovat pouze ve skalničkovém skleníku, neboť nesnášejí silnější mrazy.[4] Druhy Petrocosmea forrestii a P. rosettifolia jsou vysazeny v horské expozici skleníku Pražské botanické zahrady v Troji.[5]
Pěstování[editovat | editovat zdroj]
Skalokrásky mají vzhledem ke stanovištím, na nichž rostou, osobité nároky. Vyžadují velmi propustný, mělký substrát, který by měl mezi jednotlivými zálivkami prosychat, poměrně vlhký vzduch a stinné místo. Nejlépe se jim daří v mělké misce. Rostliny při přemíře vláhy v půdě snadno zahnívají. Jsou citlivé na narušení kořenů a měly by se přesazovat zřídka. Množí se semeny, odnožemi nebo řízky. Nejsou odolné vůči silnějším mrazům.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b WANG, Wencai et al. Flora of China: Petrocosmea [online]. [cit. 2015-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c TUTTLE, Tim. Culture of Petrocosmea [online]. The Gesneriad Society, 2009 [cit. 2015-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-09. (anglicky)
- ↑ ROTH, Róbert. Petrocosmea - zimná kráska. Skalničkářův rok. 2005, čís. 52(2). Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-08. Archivováno 8. 4. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu skalokráska na Wikimedia Commons 
Taxon Petrocosmea ve Wikidruzích
