Skála (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Skála
Pohled na tzv. schodišťovou věž
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba před rokem 1318
Zánik 1. polovina 16. století
Materiál Buližník
Stavebník Vilém z Rýzmberka
Současný majitel Lesy České republiky[2]
Poloha
Adresa severovýchodní úbočí vrchu Černý les, Příchovice, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Skála
Skála
Další informace
Rejstříkové číslo památky 15868/4-434 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skála je zřícenina hradu v katastrálním území Zálesí u Příchovic (část obce Příchovice) v západních Čechách nedaleko PřešticPlzeňském kraji. Hrad byl sídlem rodu Švihovských z Rýzmberka. Je proslulý tím, že při jeho obléhání v roce 1399 bylo poprvé v Čechách zmíněno použití palné zbraně. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1318,[2] kdy se nacházel v držení Viléma z Rýzmberka z rodu Drslaviců erbu polotrojříčí[3], který je zakladatelem rodu Švihovských z Rýzmberka. Ti byli vlastníky hradu až do roku 1548, kdy jej koupil Heralt Kavka z Říčan, ale v roce 1568 je uváděn jako pustý. Jeho stav se vážně zhoršil v padesátých letech 17. století, kdy dal císař podobné objekty bořit, aby nesloužily jako útočiště lupičům.

Dobývání hradu[editovat | editovat zdroj]

Páni ze Skály využívali na přelomu 14. a 15. století svůj hrad jako základnu pro bojové a lapkovské družiny.[4] Hrad byl proto několikrát dobýván královským vojskem. Poprvé v roce 1399 (při něm je poprvé na našem území doloženo použití "velké pušky", tedy středověké palné zbraně). Při tomto obléhání zahynul Půta (I.) ze Skály. K druhému obléhání došlo roku 1402 za Břeňka ze Švihova a Skály. Bohatě doloženo je obléhání, které trvalo od června do října roku 1413. Královské vojsko, najaté měšťany Nového Města pražského, tehdy vedl královský podkomoří Jan Hájek z Hodětína, který pod hradem vyhlásil nejstarší český vojenský řád.[5] O obléhání se zmiňuje i husitský radikální kazatel Jakoubek ze Stříbra.[6] Naposledy byla Skála dobývána v dubnu 1441.[5]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Objekt je v českém prostředí vzácnou ukázkou tzv. dvojhradu, tedy hradu se dvěma na sobě nezávislými jádry.[2] V západní části areálu se nachází výše položený tzv. horní hrad, ve východní části tzv. dolní hrad. Valové opevnění ohraničuje na severu rozlehlé předhradí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-13]. Identifikátor záznamu 126385 : Hrad Skála, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Skála, s. 499–500. 
  3. TEJČEK, Michal. Svatobor z Přeštic (1226-1238) a Drslavici: příspěvek k dějinám osídlení Plzeňska. Historická dílna : sborník příspěvků přednesených v roce 2012 / Plzeň : Západočeská univerzita. 2013, roč. 7, s. 16-87. Dostupné online. 
  4. MAUR, Eduard. Lokální záští jako předpoklad husitství v západních Čechách. Minulostí Západočeského kraje. 1994, roč. 29, s. 15-46. 
  5. a b SEDLÁČEK, August. Hrady zámky a tvrze Království českého. Svazek IX.. Praha: Jiří Čížek - ViGO agency, 2000. S. 174-175. 
  6. SOUKUP, Pavel. Dobývání hradu Skály v roce 1413 a husitská teorie války. Ke spisku Jakoubka ze Stříbra o duchovním boji. Mediaevalia historica Bohemica. 2003, roč. 9, s. 175-208. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Skála u Přeštic. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2005. 48 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 33). ISBN 80-86596-64-8. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Skála hrad, s. 170–175. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]