Sjögrenův syndrom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sjögrenův syndrom
Histopatologický snímek fokální lymfoidní infiltrace malé slinné žlázy při Sjögrenově syndromu; biopsie rtu
Histopatologický snímek fokální lymfoidní infiltrace malé slinné žlázy při Sjögrenově syndromu; biopsie rtu
Klasifikace
MKN-10 M35.0
MeSH D012859

Sjögrenův syndrom je autoimunitní onemocnění, při němž imunitní buňky napadají a ničí exokrinní žlázy,[1] které produkují slzy a sliny. Je pojmenován po švédském oftalmologovi Henriku Sjögrenovi (1899–1986), který jej jako první popsal. Syndrom častěji postihuje ženy a klinicky se popisuje jeho primární a sekundární varianta.[2]

Primární Sjögrenův syndrom[editovat | editovat zdroj]

Primární Sjögrenův syndrom se vyskytuje jako samostatné onemocnění. Jeho projevem je snížená tvorba slin (suchá ústa) a slz (suché oči). Na podkladě poruchy slzného filmu se může rozvinout zánět rohovky s možnými komplikacemi (vřed, perforace).[3][4]

Sekundární Sjögrenův syndrom[editovat | editovat zdroj]

Sekundární Sjögrenův syndrom se vyskytuje v souvislosti s jiným, nejčastěji autoimunitním onemocněním charakteru kolagenózy (zánětu pojiva). Bývá popisován zejména u pacientů se SLE, revmatoidní artritidou nebo sklerodermií.[4]

Diagnostika a léčba[editovat | editovat zdroj]

Dostupným a jednoduchým je tzv. Schirmerův diagnostický test. Sterilní filtrační papírek je při něm založen na rozhraní zevní a střední třetiny dolního víčka a ponechán 5 minut. Po uplynutí této doby se změří délka vlhké části papírku, která by u zdravých jedinců měla přesahovat 10 mm.[3]

Diagnóza může být potvrzena provedením biopsie postižené žlázy. Histopatologickému obrazu dominuje bohatá lymfocytární infiltrace, odpovídající probíhajícímu autoimunitnímu zánětu. V krajním případě hrozí vznik lymfomu B-řady.[3][4]

Projevy syndromu u konkrétního pacienta mohou být mírné, a proto zůstává řada případů neodhalena.[3]

Léčba Sjögrenova syndromu je převážně symptomatická. Spočívá v aplikaci umělých slz a dodržování správné ústní hygieny.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sjögren's syndrome na anglické Wikipedii.

  1. Delaleu N, Immervoll H, Cornelius J, Jonsson R. Biomarker profiles in serum and saliva of experimental Sjögren's syndrome: associations with specific autoimmune manifestations. Arthritis Res. Ther.. 2008, roč. 10, čís. 1, s. R22. Dostupné online. DOI:10.1186/ar2375. PMID 18289371. 
  2. POKRIVČÁK, Tomáš. Syndromy a symptomy. Praha: Triton, 2009. ISBN 978-80-7387-136-9. S. 161. 
  3. a b c d e HELEN., Chapel,. Základy klinické imunologie : 6. vydání. Praha: [s.n.] xiv, 343 stran s. Dostupné online. ISBN 9788075533968, ISBN 8075533968. OCLC 1031053171 S. 200. 
  4. a b c Rubin's pathology : clinicopathologic foundations of medicine. Seventh edition. vyd. Philadelphia: [s.n.] xiii, 1602 pages s. Dostupné online. ISBN 9781451183900, ISBN 1451183909. OCLC 878915189 S. 499. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]