Sjálkót
Sjálkót سیالکوٹ | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 32°30′ s. š., 74°32′ v. d. |
Nadmořská výška | 256 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+05:00 |
Stát | Pákistán |
Sjálkót | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 3 016 km² |
Počet obyvatel | 591 668 (2017)[1] |
Hustota zalidnění | 196,2 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 052 |
PSČ | 51310 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sjálkót (urdsky: سيالكوٹ) je město v pákistánském Pandžábu. Jde o hlavní město okresu Sjálkót a 12. nejlidnatější město Pákistánu.[2] K roku 2017 mělo 591 668 obyvatel.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Starověk
[editovat | editovat zdroj]Podle římsko-řeckého historika Arriána mělo město v době invaze Alexandra Makedonského 80 000 obyvatel[3], ale bylo srovnáno se zemí jako varování ostatním blízkým městům.[4]
Ve 2. století př. n. l. prošlo město přestavbou a stalo se hlavním městem krále Menandrose I.[5] Za jeho vlády se z města stalo obchodní centrum proslulé hedvábím.
Hunové
[editovat | editovat zdroj]Kolem roku 460 vtrhli do regionu Hunové a město dobyli, stalo se tak jejich významným centrem.[6] V roce 528 byli Hunové poraženi koalicí vedenou princem Yashodharmanem.[7]
Pozdní antika
[editovat | editovat zdroj]V roce 633 město navštívil čínský cestovatel Süan-cang[8]. V této době bylo město jádrem regionu severní Pandžáb. V roce 643 jej napadli princi z Džammú, kteří jej drželi až do muslimských invazí během středověku.
Středověk
[editovat | editovat zdroj]V 11. století padl Láhaur a hlavní město říše hinduistických Šahíjů bylo přesunuto do Sjálkótu.
V roce 1185 dobyl Pandžáb Muhammad z Ghóru a připojil město k sultanátu Dillí.[9]
Ve 13. století přijel do oblasti Imám Ali-ul-Haq, který úspěšně konvertoval mnoho hinduistů na Islám.[10] Ali-ul-Haq později zemřel v boji a je uctíván jako mučedník.
V 15. století se stal Sjálkót hlavním městem vládce Jasrata, který dobyl v letech 1421–1442 většinu Pandžábu, v roce 1423 také porazil džammského vládce Bhim Devu a získal Džammú.
Po Jasratově smrti město dobyl sultán Bahlul Lodi.
V roce 1520 bylo město dobyto během tažení Usmana Ghani Razy.
Britská kolonizace
[editovat | editovat zdroj]Sjálkót byl obsazen břity po porážce Sikhů v bitvě u Gurajtu v roce 1849.
V roce 1857 se 2 pluky vzbouřili proti Východoindické společnosti.[11]
Během koloniální éry se město proslavilo výrobou papíru a železa.[12] Chirurgické nástroje byly z města rozváženy do celé Indie. Město také vyrábělo sportovní potřeby.
Během Druhé búrské války byli v Sjálkótu drženi váleční zajatci.
Po 2. světové válce
[editovat | editovat zdroj]V roce 1947 došlo k vyhlášení nezávislosti, hinduisté a sikhové se přestěhovali do Indie, zatímco muslimové se usadili ve městě. Většina průmyslu ve městě byla zničena.
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]Ze Sjáljótu pochází 10% výrobků, které jsou exportovány z Pákistánu, v roce 2017 město vyvezlo zboží v celkové hodnotě 2,5 miliardy dolarů.
Z města je také vyváženo až 70% ze všech fotbalových míčů.[13][14]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Automobilová
[editovat | editovat zdroj]Sjálkót spojuje s městy Wazirabad, Daska, Lahore a Gujranwala dvouproudová dálnice.
Železniční
[editovat | editovat zdroj]Z města vyjíždí každodenně Allama Iqbal Express, který jede do Karáčí a přes Lahore zpět do města.
Letecká
[editovat | editovat zdroj]Sjálkótské mezinárodní letiště bylo postaveno v roce 2007 a výstavba stála 4 miliardy rupií. Z letiště se létá do Bahrajnu, Ománu, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů , Francie, Spojeného království a Španělska.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]-
Muhammad Iqbal
- Muhammad Iqbal, básník, filozof a politik
- Faiz Ahmad Faiz, básník
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sialkot na anglické Wikipedii.
- ↑ leden 2018. Dostupné online. [cit. 2022-09-05].
- ↑ Pakistan City & Town Population List. www.tageo.com [online]. Tageo.com website. Dostupné online.
- ↑ ARRIÁNOS. The Anabasis of Alexander, Or the History of the Wars and Conquests of Alexander the Great. [s.l.]: Hodder and Stoughton, 1884. Dostupné online.
- ↑ YENNE, Bill. Alexander the Great: Lessons from History's Undefeated General. [s.l.]: St. Martin's Press, 2010-04-13. Dostupné online. ISBN 9780230106406.
- ↑ TARN, William Woodthorpe. The Greeks in Bactria and India. [s.l.]: Cambridge University Press, 2010-06-24. Dostupné online. ISBN 9781108009416.
- ↑ KULKE, Hermann; ROTHERMUND, Dietmar. A History of India. [s.l.]: Routledge, 2016-05-27. Dostupné online. ISBN 9781317242123.
- ↑ DRACHENFELS, Dorothee von; LUCZANITS, Christian; DEUTSCHLAND, Kunst-und Ausstellungshalle der Bundesrepublik. Gandhara, the Buddhist heritage of Pakistan: Legends, monasteries, and paradise. [s.l.]: Kunst- und Ausstellungshalle der Bundesrepublik Deutschland; Mainz: Verlag Philipp von Zabern, 2008. Dostupné online. ISBN 9783805339575.
- ↑ WRIGGINS, Sally. The Silk Road Journey With Xuanzang. [s.l.]: Basic Books, 2008-08-06. Dostupné online. ISBN 9780786725441.
- ↑ CHAKRABARTY, Dilip K. The Geopolitical Orbits of Ancient India: The Geographical Frames of the Ancient Indian Dynasties. [s.l.]: Oxford University Press, 2010-10-18. Dostupné online. ISBN 9780199088324.
- ↑ HASAN, Masudul. Hand Book of Important Places in West Pakistan. [s.l.]: Pakistan Social Service Foundation, 1965. Dostupné online.
- ↑ WAGNER, Kim A. The Skull of Alum Beg. The Life and Death of a Rebel of 1857. [s.l.]: Oxford University Press, 2018. ISBN 978-0-19-087023-2. S. 105.
- ↑ Nausheen Anwar. Infrastructure Redux: Crisis, Progress in Industrial Pakistan & Beyond. Pákistan: Palgrave Macmillan, 2014. Dostupné online. ISBN 978-1-137-44818-7. S. 119.
- ↑ Pakistan's business climate If you want it done right. The Economist [online]. 27. října 2017. Dostupné online.
- ↑ World's Football Manufacturing Capital in Pakistan Gets a Green Makeover. www.adb.org [online]. 25. listopadu 2022. Dostupné online.
- ↑ About. www.bolingbrook.com [online]. Village of Bolingbrook. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sjálkót na Wikimedia Commons