Sisian

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sisian
Sisian collection.jpg
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 1 600 m n. m.
Stát ArménieArménie Arménie
Sisian
Sisian
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 9 km²
Počet obyvatel 14 894
Hustota zalidnění 1 654,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web sisian.am/Pages/Home/Default.aspx
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sisian (arménsky Սիսիան) je město v provincii Sjunik na jihovýchodě Arménie. Leží v hornaté krajině na řece Vorotan 217 kilometrů jihovýchodně od Jerevanu a 115 jižně od Kapanu, hlavního města provincie. Žije zde přibližně 15 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Období starověku a středověku[editovat | editovat zdroj]

Území, na kterém se nachází současné město Sisian, bývalo součástí kantonu Tsghukk gavar v provincii Sjunik, která tvořila historické Arménské království. První záznamy o této provincii jako významném centru paganismu v království Urartu pocházejí z 8. století př. n. l.[1]

Kostel svatého Jiří ze 7. století v Sisianu

V roce 1103 čelilo území vpádu a rabování ze strany Seldžucké říše. Po pádu Syuniku v roce 1170 následovala další invaze vojsk Seldžucké říše, ale i Karakojunluské říše a Akkojunluské říše.

Perská nadvláda[editovat | editovat zdroj]

Od začátku 16. století upadl Sisian pod nadvládu perské dynastie Safíovců. Peršané a turkické národy, které ovládaly východní Arménii, nazývali město Gharakilisa neboli Černý kostel.[2]

Na počátku 18. století bylo město součástí ozbrojeného odporu vůči Peršanům a Osmanům pod velením Davida Beka. Povstání začalo v roce 1722 a na jeho konci v roce 1728 se podařilo osvobodit celou provincii Sjunik.[3]

Ruská nadvláda[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 19. století se velká část jižní Arménie stala součástí Ruského impéria. Stalo se tak na základě Gulistanské dohody mezi Ruskem a zástupci perské dynastie Kadžárovců, podepsané 24. října 1813 po Rusko-perské válce v letech 1804-1813.[4]

Moderní historie[editovat | editovat zdroj]

Po první světové válce se město stalo součástí nezávislé Arménské republiky.[5] Přímým důsledkem sovětizace Arménie bylo přistoupení země do Zakavkazské federace, aby se posléze stala členem SSSR.

V roce 1930 se Sisian stal centrem nově vzniklého Sisijanského rajónu, avšak až do roku 1935 nesly město i rajón název Gharakilisa, v letech 1935-40 pak Sisavan.

V souvislosti s výstavbou Vorotanské kaskády v roce 1960 začalo město nabývat na významu. V Sisianu a blízkém okolí vznikalo velké množství průmyslových podniků a ekonomická situace oblasti se zlepšovala. V roce 1986 bylo v blízkosti města u dálnice, spojující sever a jih země, vybudováno malé letiště.[6]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Hora Ughtasar v Sisianských horách

Sisian leží v jihovýchodní části Arménie v hornaté oblasti historické provincie Sjunik v nadmořské výšce 1600 m n. m.. Od západu ho obklopují Zangezurské hory, od jihu pak hory Bargušatské. Do severního okraje města zasahují hory Sisianské s vrcholy přesahujícími nadmořskou výšku 3500 m n. m. v jeho těsné blízkosti. Městem protéká řeka Vorotan, do které se na jeho jižním okraji vlévá stejnojmená řeka Sisian. Severně od města ve vzdálenosti 6 kilometrů prochází dálnice, která spojuje Arménii s republikou Arcach a Íránem.

Vzhledem k poloze města v relativně velké nadmořské výšce jsou pro jeho podnebí charakteristické dlouhé a chladné zimy a krátká léta. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou -3,8 °C, nejteplejším pak červenec s průměrnou teplotou 20,2 °C. Roční srážkový úhrn činí 532 mm.[7]

Ekonomika a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Celkový pohled na město

Vybudováním Vorotanské kaskády v roce 1960 bylo velkým impulsem pro ekonomický rozvoj města. Sovětská vláda podporovala zakládání nových průmyslových podniků. Převažujícími odvětvími průmyslu jsou textilní závody, produkce stavebních materiálů a výroba lékařských přístrojů.

V době, kdy byla Arménie součástí Sovětského svazu, bylo v oblasti výrazným způsobem podporováno i zemědělství. Byly zakládány podniky pro výrobu a zpracování zejména drůbežího a vepřového masa.

V roce 1991 získala Arménie nezávislost na Sovětském svazu a částečné přetrhání dosavadních vazeb a závislost na dovozu energie a nerostných surovin se projevila zhoršením ekonomické situace země.[8] Mnoho do té doby prosperujících podniků v Sisianu a okolí muselo ukončit svůj provoz.

Po roce 2010 se však ekonomika státu začala zotavovat,[8] a to se projevilo i v Sisianu. Došlo k obnovení zejména podniků na výrobu stavebních materiálů, rozvíjí se i potravinářský průmysl. Významným podnikem je těžební závod Sisian Shik[9] a závod na výrobu stavebních materiálů Bazalt-M.[10]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejpopulárnější sporty ve městě patří fotbal, volejbal, futsal, box, řecko-římský zápas a šachy. Díky podpoře volejbalisty Manvela Amirchanjana byla v roce 1961 otevřena sportovní škola pro mladé talenty. Její kapacita činí asi 500 dětí. V roce 2017 prošla celkovou rekonstrukcí a modernizací.[11] Dále v Sisianu existují specializované sportovní školy se zaměřením na fotbal a šachy.

V roce 2017 byl otevřen nový fotbalový stadion s umělým trávníkem a kapacitou pro 500 sedících diváků.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sisian na anglické Wikipedii.

  1. LLC, Helix Consulting. Սյունիքի մարզպետարան [online]. [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (arménsky) 
  2. Vanadzor History [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. WALKER, Christopher J. Visions of Ararat: writings on Armenia. [s.l.]: I.B. Tauris Dostupné online. 
  4. BADDELEY, John F. The Russian Conquest of the Caucasus: With Maps, Plans, and Illustrations. [s.l.]: Martino Pub. Dostupné online. ISBN 9781578985760. (anglicky) 
  5. HOVANNISIAN, Richard G. Armenia on the Road to Independence, 1918. [s.l.]: University of California Press Dostupné online. ISBN 9780520005747. 
  6. Armenia’s Sisian Airport: Will it Revert from Military to Civilian Use? [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Sisian climate: Average Temperature, weather by month, Sisian weather averages - Climate-Data.org [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Arménie: Nejmenší pohrobek Sovětského svazu. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2013-04-19 [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. 
  9. [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. (arménsky) 
  10. ՄԵՐ ՄԱՍԻՆ [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. (arménsky) 
  11. ՀՈՒՇԱՄՐՑԱՇԱՐ` Ի ՀԻՇԱՏԱԿ ՍԻՍԻԱՆԻ ՄԱՐԶԱԴՊՐՈՑԻ ՀԻՄՆԱԴԻՐ ՄԱՆՎԵԼ ԱՄԻՐԽԱՆՅԱՆԻ «  Vorotan. Vorotan [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. (arménsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]