Přeskočit na obsah

Sindefendologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sindefendologie je vědní disciplína zabývající se sebeobranou jako svým materiálním předmětem (z esperantských slov sin = 4. pád od zvratného zájmena se, defendo = obrana).[1]

Základní principy sindefendologie položil v 50. letech 20. století Ivan Špička.[2] Sindefendologii je nadřazená alogodika, což je teoretická i praktická nauka o řešení všech typů úkorných situací. Úkornou situací je přitom míněn přechodný či trvalý stav, v němž dochází k újmě bytí. Autoři od sindefendologie odlišují sinprotektologii, což je nauka o sebeochraně. Sebeochrannými situacemi jsou míněny takové, které sice vyžadují použití násilí, ne však jeho krajní formy. Sebeobranné situace jsou pak natolik eticky a společensky závažné, že může být ospravedlněno i použití krajních forem násilí.[3]

Zájemci o sindefendologii se sdružovali v klubu Alogodos,[4] který se angažoval v zákonné úpravě používání střelných zbraní v sebeobraně[5] a v zákonné úpravě ust. § 13 trestního zákona "nutná obrana" (nyní ust. § 29 trestního zákoníku).[6]

Sindefendologie definuje tři postuláty sebeobrany:[1]

  1. "Bojové [používá se v nich násilí] situace, ve kterých je jejich účastník [...] (jedinec nebo malá skupina) oprávněn z důvodů eticky a společensky závažných k dosažení svého cíle použít proti jedinci nebo malé skupině krajních forem násilí, nazýváme sebeobranné." (str. 1)
  2. "Cílem sebeobranné situace je vítězství nebo výsledek nerozhodný" (str. 29)
  3. "Výsledek střetnutí musí v maximální možné míře záviset na činnosti [...] [obránce] [...] a jeho cena musí být minimální." (str. 30)

Na základě těchto postulátů studuje sindefendologie různé aspekty sebeobranné situace, zejména následující:

  1. technika: jednotlivé fyzické akce použitelné v sebeobraně (údery, použití různých zbraní); autoři sindefendologie vycházejí z úderové techniky karate[1]; na základě měření reakčních dob[2] dovozují autoři nevhodnost využití krytů v sebeobraně (doba trvání úderu je srovnatelná či kratší než provedení krytu, jehož provedení však začne o reakční dobu později).
  2. taktika: chování v rámci sebeobranné situace: zde hraje hlavní roli udržení bezpečí (třetí postulát) a to až do vyřešení situace (postulát druhý), zejména pomocí techniky (ovlivněním vzniku sebeobranné situace se zabývá produkce situací, která je v širším smyslu součástí taktiky). Je popsáno šest taktických prvků (v monosignální sebeobraně jsou analogicky nazvány figurami), které zajišťují bezpečnost obránce v průběhu útočné akce (stav útočníkovy mysli se poznává z ideoaktivity, drobných fyzických projevů mentální aktivity útočníka):
    • (nultý) útočník neví, že je v sebeobranné situaci;
    • (první) útočníkova mysl spontánně celkově usnula;
    • (druhý) útočníkova mysl ulpěla na nesouvisejícím předmětu;
    • (třetí) útočníkova mysl ulpěla na akci, kterou právě dokončil;
    • (čtvrtý) útočník má blokované sensorické (zejm. zrakové) vnímání;
    • (pátý) útočník je blokován mechanicky.
  3. mentální průprava: ovlivnění stavu mysli tak, aby umožňovala uskutečnění řešení sebeobranné situace v souladu s postuláty; sem patří mj. kontrola instinktivních reakcí v sebeobranné situaci a poznání skutečných cílů vlastního jednání. ([1], str. 28).
  1. a b c d ŠPIČKA, Ivan; NOVÁK, Jindřich. Úvod do sebeobrany MS-1. Praha: Ediční středisko ČVUT, 1990. ISBN 80-01-00430-9. 
  2. a b NOVÁK, Jindřich. Úvod do teorie monosignální sebeobrany. Praha: Sport. a turist.nakladatelství, 1966. 
  3. Teorie sebeobrany [online]. Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity [cit. 2013-06-21]. Dostupné online. 
  4. Archiv webu klubu Alogodos ze dne 10.12.2004. www.alogodos.cz [online]. [cit. 2004-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-12-10. 
  5. Zápis z 38. schůze ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, která se konala 26. a 27. ledna 1994
  6. Zápis z 67. schůze ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu,která se konala 14. a 15. února 1995

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]