Simeprevir

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Simeprevir
Schéma chemické struktury
Název (INN)Simeprevir (angličtina)
Kódy
Číslo CAS923604-59-5
ChEMBL ID501849
ChemSpider ID23331536
PubChem24873435
Chemie
Sumární vzorecC₃₈H₄₇N₅O₇S₂
SMILESCc1c(ccc2c1nc(cc2O[C@@H]3C[C@@H]4[C@@H](C3)C(=O)N(CCCC/C=C\[C@@H]5C[C@]5(NC4=O)C(=O)NS(=O)(=O)C6CC6)C)c7nc(cs7)C(C)C)OC
InChIInChI=1S/C38H47N5O7S2/c1-21(2)30-20-51-35(40-30)29-18-32(26-13-14-31(49-5)22(3)33(26)39-29)50-24-16-27-28(17-24)36(45)43(4)15-9-7-6-8-10-23-19-38(23,41-34(27)44)37(46)42-52(47,48)25-11-12-25/h8,10,13-14,18,20-21,23-25,27-28H,6-7,9,11-12,15-17,19H2,1-5H3,(H,41,44)(H,42,46)/b10-8-/t23-,24-,27-,28-,38-/m1/s1
Molární hmotnost749,292 Da
Farmakologie
Indikacehepatitida C a jaterní cirhóza
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Simeprevir je léčivo používané v kombinaci s jinými látkami (např. sofosbuvirem či ribavirinem) k léčbě hepatitidy C.[1] Podíl vyléčených pacientů se pohybuje v rozmezí 80 až 90 procent.[2] Simeprevir inhibuje proteázu NS3/4A viru hepatitidy C.[1]

Simeprevir se užívá orálně, jednou denně obvykle po dobu 3 měsíců. Mezi jeho běžné nežádoucí účinky patří pocit únavy, bolest hlavy, vyrážky, svědění a citlivost na sluneční světlo.[1] U pacientů s předchozí infekcí hepatitidou B se aktivní onemocnění může opakovat, zároveň se nedoporučuje užívat u pacientů se závažnými jaterními problémy.[1] Simeprevir může být použit i pro léčbu hepatitidy C u pacientů s HIV/AIDS.[1] Během těhotenství může při užívání s ribavirinem způsobit poškození plodu.[3]

Mechanismus působení a farmakokinetika[editovat | editovat zdroj]

Simeprevir je makrocyklický kompetitivní inhibitor serinové proteázy NS3/4A viru hepatitidy C, čímž zabraňuje zrání viru.[1] Simeprevir inhibuje aktivitu proteázy NS3/4A, která je nezbytná pro dozrávání virionu HCV.[4] Funkční proteáza NS3/4A štěpí polyprotein HCV (obsahující 10 jednotlivých virových proteinů) na čtyřech místech, čímž dojde k uvolnění těchto proteinů a nakonec ke správnému dozrání virionu.[4] Inhibice aktivity proteázy NS3/4A blokuje tento proces, což vede k nezralým (a tedy nefunkčním) virovým částicím.[4]

Simeprevir je perorálně dostupný a jeho vstřebávání se zvyšuje při užití s jídlem. Jeho poločas v plazmě je 41 hodin u lidí s HCV a jeho maximální účinek nastává 4 až 6 hodin po užití léku.[5][6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Simeprevir na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f BROCHOT, Etienne; IZQUIERDO, Laure; CASTELAIN, Sandrine. Simeprevir for the treatment of hepatitis C virus infection. Pharmacogenomics and Personalized Medicine. 2014-08, s. 241. Dostupné online [cit. 2023-01-31]. ISSN 1178-7066. DOI 10.2147/PGPM.S52715. PMID 25206310. (anglicky) 
  2. MAJUMDAR, A.; KITSON, M. T.; ROBERTS, S. K. Systematic review: current concepts and challenges for the direct-acting antiviral era in hepatitis C cirrhosis. Alimentary Pharmacology & Therapeutics. 2016-06, roč. 43, čís. 12, s. 1276–1292. Dostupné online [cit. 2023-01-31]. DOI 10.1111/apt.13633. (anglicky) 
  3. HAMILTON, R. Tarascon Pocket Pharmacopoeia 2015 Deluxe Lab-Coat Edition. [s.l.]: Jones & Bartlett Learning, 2015. ISBN 9781284057560. S. 80. 
  4. a b c KIM, Chang Wook; CHANG, Kyong-Mi. Hepatitis C virus: virology and life cycle. Clinical and Molecular Hepatology. 2013, roč. 19, čís. 1, s. 17. Dostupné online [cit. 2023-01-31]. ISSN 2287-2728. DOI 10.3350/cmh.2013.19.1.17. PMID 23593605. (anglicky) 
  5. REESINK, Henk W.; FANNING, Gregory C.; FARHA, Khalid Abou. Rapid HCV-RNA Decline With Once Daily TMC435: A Phase I Study in Healthy Volunteers and Hepatitis C Patients. Gastroenterology. 2010-03, roč. 138, čís. 3, s. 913–921. Dostupné online [cit. 2023-01-31]. DOI 10.1053/j.gastro.2009.10.033. (anglicky) 
  6. BOURGEOIS, Stefan; HORSMANS, Yves; NEVENS, Frederik. Pharmacokinetic Interactions between Simeprevir and Ledipasvir in Treatment-Naive Hepatitis C Virus Genotype 1-Infected Patients without Cirrhosis Treated with a Simeprevir-Sofosbuvir-Ledipasvir Regimen. Antimicrobial Agents and Chemotherapy. 2017-12, roč. 61, čís. 12, s. e01217–17. Dostupné online [cit. 2023-01-31]. ISSN 0066-4804. DOI 10.1128/AAC.01217-17. PMID 28971875. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]