Simeon Jeruzalémský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svatý
Simeon Jeruzalémský
Simeon Jeruzalémský
Simeon Jeruzalémský
Biskup Jeruzaléma
Datum narození ?
Místo narození Galilea
Datum úmrtí okolo 107 nebo 117
Svátek 27. duben
Uctíván církvemi Římskokatolická církev a východní katolické církve
Pravoslavná církev
Luteránská církev
Atributy biskupské roucho, kniha, biskupská berla

Simeon Jeruzalémský syn Kleopase, byl židovský křesťan a druhý biskup Jeruzaléma. Je uctíván jako světec.

Hagiografie[editovat | editovat zdroj]

Z evangelia podle Matouše se dozvídáme o Simeonovi, jako blízkém člověku Ježíše Krista. Jeho otec Kleophas byl bratrem svatého Josefa a podle některých zdrojů byla jeho matka sestrou Panny Marie. Tím pádem byl sv. Simeon bratrancem Ježíše Krista. Nepochybně byl jedním z blízkých stoupenců Krista – je uveden ve Skutcích apoštolů jako jeden z těch, na které během Letnic sestoupil Duch Svatý.

Svatý Epifanius ze Salaminy píše, že když Židé dali zabít prvního jeruzalémského biskupa svatého Jakuba Spravedlivého, Simeon (jeho pokrevní bratr?) se ho slovně výrazně zastal a dal vykonavatelům smrti pocítit, že konají nesprávně. Krátce po smrti Jakuba se sešli apoštolové a učedníci, aby vybrali nového biskupa. Jednohlasně byl zvolen Simeon, který se aktivně podílel na řízení církve pravděpodobně i v době, když tento úřad zastával Jakub.

Roku 66 vypukla protiřímská válka v Palestině jako důsledek židovské opozice vůči Římanům. Křesťané žijící v Jeruzalémě byli varováni před hrozícím zničením města a následně vyzváni, aby je opustili. Přesně v tomto roce, když Římané pronikli do Judeje, se křesťané v čele se svatým Simeonem odebrali na druhou stranu Jordánu, kde se usadili v malém městě Pella. Po dobytí a vyplenění Jeruzaléma v roce 70 se křesťané vrátili až v době, kdy jej obnovil císař Hadrianus.

Když Vespasianus a Domitianus nařídili vyhubení všech příslušníků Davidova rodu, Simeona nedopatřením nesprávně identifikovali; avšak když Traianus vydal to stejné nařízení, byl světec odsouzen nejen pro svojí příslušnost k rodu, ale i kvůli svému křesťanskému přesvědčení. Byl předveden před římského místodržitele Atticuse a následně odsouzen na smrt – nejprve ho mučili a poté ukřižovali. Podle tradice se dožil 120 let.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]