Sidžo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sidžo je tradiční forma korejské poezie.

Význam slova sidžo není příliš jasný a znamená báseň ročních dob nebo soudobou báseň. Název sidžo se poprvé objevil v roce 1727 v antologii korejské poezie Věčná slova země zelených hor, kterou sestavil básník Kim Čchon-thäk. Sidžo představovalo jednu z hlavních básnických forem zejména v období 14.–17. století. Těmto básním pravděpodobně předcházely básně psané čínsky, které byly do korejštiny přebásněny. V korejštině je sidžo zaznamenáno ve třech dlouhých verších, shora dolů a zprava doleva. Díky odlišnému písmu se do češtiny převádí jako šestiverší.

České překlady Oldřicha Vyhlídala a Nam Gi Doka patřily k prvním rozsáhlejším překladům této tradiční literární formy do evropského jazyka.

Ukázka[editovat | editovat zdroj]

Původní tvorba[editovat | editovat zdroj]

neznámý autor

Vypil jsem… ach, nevím kolik vína,
šel a usnul někde na horách.

Kdo by mne tu mohl vzbudit… ách,
duchnou nebe, shlavcem je mi hlína.

Vichr přihnal drobný déšť - a sen,
byl-li tu, je ten-tam-ten-tam-ten…

Přeložil Oldřich Vyhlídal za jazykové spolupráce Nam Di Goka

Inspirace v české literatuře[editovat | editovat zdroj]

Michal Jareš

Sidžo XXXIX

Podzim podepsal listí
Pár stránek si vzal s sebou

Rybník už břehy zebou
že ledem si je jistí

slabším než papír Nezřetelný pád
ryb klesajících spát

  • Michal Jareš: Prospal jsi hedvábí, in Tvar 1999/8. Příloha Edice TVARy, sv. 8, 1999. 32 s.

České výbory[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]