Shin Meiwa US-1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Shin Meiwa US-1
Shin Meiwa US-1A
Shin Meiwa US-1A
Určení hydroplán
Výrobce Shin Meiwa
Šéfkonstruktér dr. Šizuo Kitahura
První let 5. října 1967
Uživatel Japonské námořní síly sebeobrany
Vyrobeno kusů 43
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Shin Meiwa US-1 je japonský čtyřmotorový celokovový obojživelný létající člun určený k hlídkování a protiponorkovému boji.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

US-1A

V roce 1966 objednalo japonské letectvo velký létací člun, schopný operovat na moři za nepříznivých povětrnostních podmínek. Letoun nejprve označený PX-S měl mít rovněž charakteristiky STOL. Společnost Shin Meiwa odpověděla hydroplánem SS-2, jehož vojenské označení je PS-1.

První vyrobený PS-1 vzlétl 5. října 1967 z přístavu v Kóbe. Požadovaných vlastností bylo dosaženo mírným ohybem vrtulového proudu od čtveřice turbovrtulových motorů a ofukováním vztlakových klapek, křidélek a ocasních ploch. Později byl první prototyp přestavěn na vodní bombardér, vybavený nádrží na 8100 l vody k hašení lesních požárů. Po druhém prototypu bylo do března 1980 vyrobeno dalších 23 sériových strojů.

PS-1 měl pod trupem jednoduchý zatahovací podvozek, na němž mohl vyjet z vody na břeh po nakloněné rampě, či naopak. Nemohl však na něm provést vzlet ani přistání. Tento nedostatek byl vyřešen u verze SS-2A (US-1), vybavené zatahovacím hydraulickým podvozkem. První US-1 (MSDF 9071) opustil výrobní halu v Konanu 1. října 1974 a 16. října byl zalétán šéfpilotem firmy Micuru Koganem. Pohon zajišťovaly čtyři turbovrtulové motory General Electric T64-IHI-10E o výkonu po 2282 kW, vyráběné v licenci u japonské společnosti Išikawadžima-Harima. První vzlet z pevné země následoval 3. prosince 1974. Z celkového počtu 14 objednaných letounů bylo do roku 1983 dodáno 7 kusů. Od sedmého vyrobeného stroje následovaly letouny US-1A s motory T64-IHI-10J o výkonu 2602 kW. Vrtule Sumitomo 63E60-19, vyráběné v licenci Hamilton Standard, jsou čtyřlisté o průměru 4,42 m.

V centroplánu na hřbetě trupu je umístěn turbohřídelový motor IHI-GE T58-IHI-10M1, který pohání kompresor C-2 o výkonu 14 kg/s. Ten dodává stlačený vzduch do štěrbin na křídle a na ocasních plochách pro řízení mezní vrstvy.

Speciální výstroj pro detekci a ničení cílů pod hladinou moře tvoří radiolokátor General Electric AN/APS-80N, uložený v přídi pod laminátovým krytem, ponořovací zvuková bóje, svrhované akustické bóje, protiponorkové hlubinné nálože a miny, samonaváděcí torpéda a detektor magnetických anomálií. Proti lodním cílům může US-1 nasadit neřízené rakety ráže 127 mm.

Záchrannou výstroj může tvořit naviják a záchranný člun s přívěsným motorem.

Dne 18. prosince 2003 byl zalétán první modernizovaný US-1A Kai (evidenční číslo 9901), nově poháněný čtyřmi turbovrtulovými motory Rolls-Royce AE 2100J o výkonu 3356 kW. K další modernizaci přispělo řízení fly-by-wire firmy Kawasaki, přetlaková paluba, kompozitová konstrukce křídla a nová avionika, zahrnující radiolokátor Thales Ocean Master.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Údaje platí pro US-1[1]

US-1, JMSDF

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Rozpětí: 33,15 m
  • Délka: 33,46 m
  • Výška: 9,82 m
  • Nosná plocha: 135,8 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 25 500 kg
  • Maximální vzletová hmotnost ze země: 45 000 kg
  • Maximální vzletová hmotnost z vodní hladiny: 43 000 kg

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost v hladině 3050 m: 496 km/h
  • Cestovní rychlost v hladině 3050 m: 426 km/h
  • Maximální stoupavost: 12,1 m/s
  • Délka vzletu/přistání ze země: 620/810 m
  • Délka vzletu/přistání z vodní hladiny: 600/290 m
  • Dostup: 8230 m
  • Dolet: 4207 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tomáš Hyan, Shin Meiwa US-1/PS-1, Letectví+Kosmonautika, 1983, str.177, č.5

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 238. 
  • JACKSON, Robert. Moderní vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 80-7360-190-7. S. 66-69. 
  • HYAN, Tomáš. Shin Meiwa US-1/PS-1. Letectví a kosmonautika. Březen 1983, roč. LIX., čís. 5, s. 176 a 177. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]