Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek obsahuje seznam zachovalých těžních věží na území Česka . Jsou tříděny dle suroviny, která tvoří největší část surovin souvisejícím dolem vytěžených.
Jméno dolu
Pánev
Okres
Začátek těžby
Konec těžby
Přesná poloha
Poznámka
9. květen
Ostravsko-karvinská
Karviná
1960
2016
49°48′ s. š. , 18°30′11″ v. d.
Alexander
Ostravsko-karvinská
Ostrava-město
1898
1992
49°48′40″ s. š. , 18°17′51″ v. d.
Anselm
Ostravsko-karvinská
Ostrava-město
1835
1991
49°52′7″ s. š. , 18°15′53″ v. d. funkční jako muzeum
Barbora
Ostravsko-karvinská
Karviná
1910
2002
49°49′24″ s. š. , 18°28′30″ v. d.
Chlebovice
Podbeskydská
Frýdek-Místek
1971
2017
49°40′9″ s. š. , 18°15′36″ v. d.
ČSA – Jan Karel
Ostravsko-karvinská
Karviná
1862
2021
49°50′30″ s. š. , 18°29′50″ v. d.
ČSM – jih
Ostravsko-karvinská
Karviná
1968
provozní
49°48′10″ s. š. , 18°33′19″ v. d.
ČSM – sever
Ostravsko-karvinská
Karviná
1968
provozní
49°49′3″ s. š. , 18°32′55″ v. d.
Darkov
Ostravsko-karvinská
Karviná
1982
2021
49°49′48″ s. š. , 18°31′31″ v. d.
František
Ostravsko-karvinská
Karviná
1913
1999
49°48′18″ s. š. , 18°28′16″ v. d.
Jáma Františka
Žacléřsko-svatoňovická
Trutnov
1814
50°40′27″ s. š. , 15°55′44″ v. d. využívání jámy ukončeno v roce 1992
Frenštát
Podbeskydská
Nový Jičín
nebyla zahájena[1]
49°31′19″ s. š. , 18°11′57″ v. d.
Gabriela
Ostravsko-karvinská
Karviná
1854
2000
49°49′55″ s. š. , 18°29′41″ v. d.
Jeremenko
Ostravsko-karvinská
Ostrava-město
1896
1992
49°48′22″ s. š. , 18°16′21″ v. d. jáma využívána pro čerpání důlních vod
Jindřich
Ostravsko-karvinská
Ostrava-město
1861
1932
49°50′32″ s. š. , 18°16′59″ v. d. využívání jámy ukončeno v roce 1960
Jáma Jiří
Žacléřsko-svatoňovická
Trutnov
1819
1992
50°39′58″ s. š. , 15°55′10″ v. d.
Jáma Julie
Žacléřsko-svatoňovická
Trutnov
1855
1992
50°40′7″ s. š. , 15°55′45″ v. d.
Kukla
Rosicko-oslavanská
Brno-venkov
1865
1973
49°7′36″ s. š. , 16°20′33″ v. d. využívání jámy ukončeno v roce 1985
Lazy
Ostravsko-karvinská
Karviná
1892
2019
49°49′47″ s. š. , 18°26′41″ v. d.
Mayrau
Kladensko-rakovnická
Kladno
1877[2]
1997[2]
50°9′56″ s. š. , 14°4′58″ v. d.
Michael
Kladensko-rakovnická
Kladno
1855[3]
1865
50°11′7″ s. š. , 14°10′22″ v. d. do roku 2000 netěžební využívání[4]
Michal
Ostravsko-karvinská
Ostrava-město
1850
1993
49°50′33″ s. š. , 18°20′43″ v. d.
Petr Bezruč
Ostravsko-karvinská
Ostrava-město
1843
1992
49°50′31″ s. š. , 18°18′29″ v. d.
Pokrok
Ostravsko-karvinská
Karviná
1913[5]
49°49′5″ s. š. , 18°22′43″ v. d.
Schöller
Kladensko-rakovnická
Kladno
1902
2002
50°9′46″ s. š. , 14°1′48″ v. d.
Simson
Rosicko-oslavanská
Brno-venkov
1853
1925
49°9′11″ s. š. , 16°20′52″ v. d. využívání jámy ukončeno v roce 1987
Staříč
Podbeskydská
Frýdek-Místek
1971[6]
2017
49°42′4″ s. š. , 18°16′16″ v. d.
Sviadnov
Podbeskydská
Frýdek-Místek
49°42′4″ s. š. , 18°18′54″ v. d.
Větrní jáma Vrbice
Ostravsko-karvinská
Ostrava-město
1911
1992
49°52′26″ s. š. , 18°18′25″ v. d. uvedeno období, kdy byla jáma využívána
Žofie
Ostravsko-karvinská
Karviná
1871
1995
49°50′45″ s. š. , 18°29′15″ v. d. jáma využívána pro čerpání důlních vod
Jméno dolu
Oblast těžby
Okres
Začátek těžby
Konec těžby
Přesná poloha
Poznámka
Josef
Jáchymov
Karlovy Vary
1964
50°22′7″ s. š. , 12°54′53″ v. d. jáma využívána jako větrací
Příbram, šachta 11A
Příbram
Příbram
1955[8]
1991
49°41′3″ s. š. , 14°4′11″ v. d. začátek těžby jen přibližný
Příbram, šachta 15
Příbram
Příbram
1955[8]
1991
49°39′20″ s. š. , 14°1′2″ v. d. začátek těžby jen přibližný
Příbram, šachta 16
Příbram
Příbram
1957[8]
1991
49°40′21″ s. š. , 14°3′31″ v. d. začátek těžby jen přibližný
Rožná I
Dolní Rožínka
Žďár nad Sázavou
1959[9]
2017
49°28′51″ s. š. , 16°13′19″ v. d.
Rožná II
Dolní Rožínka
Žďár nad Sázavou
1959[9]
2001
49°29′41″ s. š. , 16°12′54″ v. d.
Svornost
Jáchymov
Karlovy Vary
1963
50°22′21″ s. š. , 12°54′41″ v. d. jáma využívána pro čerpání radonové vody
Jméno dolu
Surovina
Okres
Začátek těžby
Konec těžby
Přesná poloha
Poznámka
1. máj
lupek
Rakovník
1952
50°4′47″ s. š. , 13°42′47″ v. d. jáma využívána jako větrací pro důl Rako
jáma Kovářská
železo (magnetit )
Chomutov
1966
1997
50°26′44″ s. š. , 13°4′38″ v. d. otevřena na základě ložiskového průzkumu, těžba jámou nebyla zahájena
Měděnec
železo
Chomutov
1968
1997
50°25′36″ s. š. , 13°6′16″ v. d. 1992 – 1997 pro těžbu muskovitu a granátů
Prokop
galenit
Příbram
1978
49°41′8″ s. š. , 13°59′43″ v. d. v menší míře též těžba stříbrných rud
Rako
lupek
Rakovník
1919
2020
50°4′46″ s. š. , 13°43′31″ v. d.
Řimbaba
galenit
Příbram
1843
1900
49°39′58″ s. š. , 13°57′55″ v. d. později jáma využívána jako větrací
Ševčinský důl
galenit
Příbram
1813
1979[10]
49°40′59″ s. š. , 13°59′13″ v. d. v menší míře též těžba stříbrných rud
Turkaňk
zinek, stříbro
Kutná Hora
1940
1991
49°58′29″ s. š. , 15°16′58″ v. d.
↑ OKD. Historie dolu Frenštát. www.dulfrenstat.cz [online]. [cit. 2020-08-01]. Dostupné online . ↑ a b ADMIN. Důl Mayrau v datech | Zdař Bůh.cz [online]. [cit. 2020-08-01]. Dostupné online . ↑ PŘIBYL, Pavel. Důl Michael - Layer v Brandýsku u Kladna. kladno-doly.xf.cz [online]. montanya.org, 2006 [cit. 2020-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-29. ↑ Jama Michael. Kladenský uhelný revír [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupné online . ↑ ADMIN. Důl Pokrok v Petřvaldě | Zdař Bůh.cz [online]. [cit. 2020-08-01]. Dostupné online . ↑ ADMIN. Důl Staříč | Zdař Bůh.cz [online]. [cit. 2020-08-01]. Dostupné online . ↑ ADMIN. Zahájení provozu Dolu Julius III v Kopistech (I. část) | Zdař Bůh.cz [online]. [cit. 2020-08-01]. Dostupné online . ↑ a b c ADMIN. Historie bývalých Uranových dolů Příbram | Zdař Bůh.cz [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupné online . ↑ a b ADMIN. Historie ložiska Rožná (Dolní Rožínka, Důl Rožná I) | Zdař Bůh.cz [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupné online . ↑ ADMIN. Ševčinský důl v Příbrami | Zdař Bůh.cz [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupné online . 
