Seznam odrůd hrušek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Následující seznam odrůd hrušek zahrnuje především odrůdy a variety hrušně obecné a hrušně plané, které jsou (nebo byly) pěstovány na území České republiky. Seznam není kompletní.

Název Obrázek m [g] Kategorie Původ Rok Galerie Popis
Abate fetel Abate fetel
Alfa
Alice
Amanliská Amanliská Francie Stará odrůda, středně velké plody.
Amfora
Ananaska courtrayská Ananaska courtrayská
Ananaska česká České země popsal a pěstoval P. M. Rössler (1754-1829), střední plody, vhodná k sušení a přímé konzumaci[1]
Anglická bergamotka
Angoulémská Angoulémská čáslavky [1]
Armida
Astra
Avranšská Avranšská ruselety Francie Středně- až velkoplodá stolní odrůda, jemná až máslovitá dužnina.[1]
Belle Angevine vařivky podlouhlé [1]
Blanka
Bohemica
Boscova lahvice Boscova lahvice lahvice Belgie
Kategorie Bosc (pear) na Wikimedia Commons
Velkoplodá podzimní odrůda z počátku 19. století. Velmi šťavnatá máslovitá dužina znamenité chuti.[1]
Clappova Clappova máslovka USA 1860 Vyšlechtěna před rokem 1860, semenáč odrůdy Hájenka. Plod střední až velký, šťavnatá, máslovitá, k přímé spotřebě a kompotování.[1]
Červencová
Decora
Děkanka červencová polobergamotky [1]
Dicolor
Dielova Dielova Raně zimní, velké baňaté zakulacené plody s tuhou slupkou, která v době zralosti žloutne[2] Synonymum 'Kočičí hlava'.[3]
Dita
Drouardova Drouardova Zimní odrůda, velké nepravidelně zvonovité až baňaté plody, slupka až kožovitá, chuť nasládle navinulá, velmi dobrá.[2]
Dvorní
Eliška
Esperenova bergamotka Esperenova bergamotky [1]
Esperenova máslovka
Forelle Forelle
Kategorie Forelle (Pear) na Wikimedia Commons
Giffardova
Grosdemange
Hardenpontova Hardenpontova Zimní velkoplodá odrůda baňatého až kdoulovitého tvaru, silná slupka se rzivými velkými lenticelami, dužnina jemná, ve vyšších polohách kaménčitá.[2]
Hardyho Hardyho máslovky Francie 1820 Velkoplodá podzimní odrůda výborné chuti, synonyma Gellertova máslovka, Hardyho máslovka[1]
Hájenka Hájenka rodič Clappovy máslovky
Hýle Krajová odrůda Bílých Karpat, zraje v září, vhodná k sušení, plody pozvolna přecházejí ve stopku.[1]
Holenická
Charneuská Charneuská Belgie Stará podzimní odrůda, střední plody. Obvykle zelená slupka, dužnina nažloutlá, jemná a velmi chutná.[1]
Jačménka Bílé Karpaty Synonymum Majdalenka (pravděpodobně odlišná od Magdalenky popsané níže). Odrůda Bílých Karpat používaná na sušení a výrobu hruškovice. Zraje červenec až srpen.[1]
Jakubka česká Jakubka kořenité [1]
Konference Konference lahvice Anglie
Kategorie Conference (pear) na Wikimedia Commons
pochází z 19. století, střední až větší plody, šťavnaté, protáhlé[1]
Kongresovka Kongresovka čáslavky Velké baňaté plody často s červeným líčkem.[1]
Koporečka máslovky Zimní odrůda, střední vejčité plody, dužnina šťavnatá, máslovitá, chuť sladká, muškátovitá.[1][2]
Kozačka štuttgartská
Krvavka velká Stará skupina dlouhověkých hrušní s načervenalou dužinou, střední sladké plody.
Krassanská Krassanská bergamotky [1]
Křivice lahvice [1]
Lucasova Lucasova Zimní, plod velký hladký, kuželový, zelená tečkovaná slupka, chuť sladká, příjemně natrpklá.[2]
Madame Verté Madame Verté Belgie Stará zimní odrůda se středními šťavnatými plody. Slupka drsná, tuhá, rzivá, dužnina žlutobílá až narůžovělá, chuť sladká, kořenitá.[2]
Magdalenka Majdalenka polomáslovky Orleans 1628 synonymum Magdalenka, Citronka, Margaretka, Markytka, Pražka, Ranička, Zelinka, malé až střední plody. Přímý konzum, sušení, destiláty, víno.[1]
Máslovka římská
Medůvky Bílé Karpaty Odrůda Bílých Karpat, zraje září-říjen, velmi chutná, vhodná k sušení.[1]
Merodova Belgie Stará odrůda se středními plody, synonymum Filipka. Bílá hrubší dužina, šťavnatá.[1]
Muškatelka letní muškatelky České země menší až střední plody, šťavnaté, navinule sladké, kořenité, strom odolný
Muškatelka šedá muškatelky [1]
Muškatelka turecká muškatelky [1]
Nagevicova dobré hrušky Evropa Francouzská či Italská drobnoplodá aromatická odrůda známá již v 16. století, vhodná i do vyšších poloh, synonyma: Piksla, Piksálka, Blanketka[1]
Nashi Nashi 122 Čína
Kategorie Pyrus pyrifolia na Wikimedia Commons
více v samostatném článku
Normandská mestnice kulaté [1]
Oharkula Bílé Karpaty Odrůda Bílých Karpat, svislé pruhování, zraje v srpnu, výroba kompotů, sušení.[1]
Olivier de Serres bergamotky [1]
Packhamova Packhamova
Kategorie Packham's Triumph na Wikimedia Commons
Zimní odrůda, skladovatelná do konce ledna, slupka žlutozelená, šťavnatá bílá dužina, navinule sladká, aromatická.
Pařížanka Pařížanka Zimní odrůda, slupka zelená a tuhá až kožovitá, šťavnatá nažloutá dužina sladké chuti.[2]
Pastornice Pastornice zelené dlouhé Francie 1760 Zimní odrůda, střední až velké plody, vhodná k uložení. Dužnina nažloutlá, hutná sladce navinulé chuti.[1][2]
Předobrá
Psíkova Bílé Karpaty Odrůda Bílých Karpat, zraje září-říjen, výroba moštů a křížal.[1]
Pstružka ruselety [1]
Polnička Polnička
Kategorie Pyrus pyraster na Wikimedia Commons
hrušeň planá, původní na českém území
Pouiteaova Polnička zelené dlouhé [1]
Praskula Bílé Karpaty Synonymum Vinohradská, Dule, střední plody, výroba povidel a destilátů. Krajová odrůda Bílých Karpat.
President mas zelené dlouhé [1]
Radana
Salisburyova lahvice Plodem podobná Boscově lahvici, ale méně se u stopky zužuje. Jemná dužnina se sladce kořenitou chutí. Podzimní odrůda.[1]
Solanka Střední protáhlé plody zúžené ke stopce.[1]
Solnohradka kořenité Synonyma: Salcburka, Cibulka, Fíkovka, Červinka. Malý plod, nelze skladova, k přímé konzumaci, sušení, povidla.[1]
Sterkmanova Sterkmanova polomáslovky Belgie 1820 Středněplodá zimní odrůda, slupka zelená, později žlutá s hustým tečkováním, nažloutlá lehce zrnitá dužina.[1][2]
Sůkeničky Bílé Karpaty Odrůda Bílých Karpat, zraje srpen-září, k přímé konzumaci.[1]
Šídlenka Morava Stará odrůda, snad z Moravy, synonyma: Šidla, Štigelmarka, Ovesnička, menší až střední plody k přímé konzumaci, kompotování a sušení[1]
Špinka 80 Francie Synonyma: Šedá letní, Šedaně, Smolnice, Smolivka, Šedivka, Máslovka šedá letní, Cikánka, Koženka, Václavka, Škaredka.[4] Malý až střední plod vhodný k sušení, zavařování, na povidla, výrobu vína a destilátů. Skladovatelný dva týdny.[1]
Theilerova mestnice podlouhlé [1]
Thirriotova Francie 1858 středně velké plody
Vinohradská Bílé Karpaty synonymum Praskule, střední plody, výroba povidel a destilátů
Williamsova Williamsova čáslavky Anglie
Kategorie Williams (pear) na Wikimedia Commons
Velmi stará velkoplodá letní odrůda vhodná k přímé konzumaci, kompotování a pálení, synonymum Barlettova.[1]
Windsorská dobré hrušky [1]
Zelinka chlumecká

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap BOČEK, Stanislav. Speciální pomologie hrušní I. - Letní a podzimní odrůdy - Krajové odrůdy Bílých Karpat [online]. ESF EU, ČR, Zlínský kraj, 2007, [cit. 2012-06-22]. Dostupné online.  
  2. a b c d e f g h i BOČEK, Stanislav. Speciální pomologie hrušní II. - Zimní odrůdy [online]. ESF EU, ČR, Zlínský kraj, 2007, [cit. 2012-06-22]. Dostupné online.  
  3. KOCH, Václav. Hrušky. 1. vyd. Svazek 15.. Praha : Academia, 1967. 379 s. (Ovocnická edice)  
  4. KOCIÁN, Petr. Ovocné odrůdy - Hrušky [online]. květena ČR, [cit. 2012-06-20]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]