Seznam mytických vládců Athén

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohyně Athéna (zvaná „Matteiská“), socha věčné vládkyně Athén. Římská kopie (1. stol. př. n. l.) řeckého bronzového originálu ze 4. stol. př. n. l.
Théseus zabíjí Mínotaura. Zobrazení nejslavnějšího athénského krále na černofigurové váze (cca 480 př. n. l.)
Oběť Kodrova. Poslední athénský král na výseku fresky italského malíře Domenica Beccafumiho z roku 1535

Athény byly už starověkými Řeky nazývány „Helladou v Helladě“ a pro Athény, město s takovým kulturním významem v dějinách lidstva, to platí dodnes.[1] Kdy a jak město vzniklo, není bezpečně zjištěno. Starověcí Athéňané se shodovali v tom, že jejich předkové byli zrozeni z tamní půdy a podle vícero mýtů byl takovou bytostí i jejich první král Kekrops, napůl muž a napůl had, který nepřišel odnikud, ale zrodil se z aténské země.[2] Když založil město, mezi bohyní Athénou a bohem Poseidónem propukl spor o vládu nad krajem.[2]

Nejvyšší bůh Zeus se rozhodl, že vládu nad Aténami přenechá tomu, kdo dá městu cennější dar. O tom, který dar bude cennější, měl rozhodnout Kekrops. První se představil Poseidón, svým trojzubcem udeřil do skály až z ní vytryskl pramen slané vody. Athéna následně vrazila do země kopí, z níž vyrostla oliva.[2] Kekrops se rozhodl jednoznačně pro vzácný strom, který přináší lidem užitečné plody a tím i bohatství. Bohové jeho rozhodnutí uznali a vláda a ochrana nad městem připadla Athéně.[2] Athéna byla od počátku až do konce antických dějin ochrannou bohyní všech Řeků, ale byli to Athéňané,[3] kteří jí byli nejmilejší a její ochranná ruka bděla i nad jejich panovníky.

Králové[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka uvádí seznam králů Athén, (Kekropovců) zaznamenaných řeckým historikem Eusebiem z Kaisareie.[4]

Seznam králů Atén
Jméno Období vlády (letopočty jsou fiktivní) Rodinný původ
Kekrops I. 15561506 př. n. l. Narodil se ze země
Kranaos 15061497 př. n. l. Syn Kekropa I.
Amfiktyón 14971487 př. n. l. Syn Deukalión
Erichthonios 14871437 př. n. l. Syn boha Héfaista
Pandion I. 14371397 př. n. l. Syn Erichthonia
Erechtheus 13971347 př. n. l. Syn Pandion I.
Kekrops II. 13471307 př. n. l. Syn Erechthea
Pandion II. 13071282 př. n. l. Syn Kekropa II.
Aigeus 12821234 př. n. l. Syn Pandiona II.
Théseus 12341204 př. n. l. Syn boha Poseidona
Menestheus 12041181 př. n. l. Syn Peteóa
Démofón 11811147 př. n. l. Syn Thésea
Oxyntes 11471135 př. n. l. Syn Démofóna
Afeidas 11351134 př. n. l. Syn Oxynta
Thymoites 11341126 př. n. l. Syn Oxynta
Melanthovci
Melanthos 11261089 př. n. l. Syn Andropompa
Kodros 10891068 př. n. l. Syn Melantha

Archonti[editovat | editovat zdroj]

Podle legendárního vyprávění byla monarchie za vlády Medona, syna Kodrova, v Athénách zrušena[5] a vystřídalo ji aristokratické zřízení s vládnoucí třídou tzv. eupatridů (řecky Εὐπατρίδαι, Eupatridai – „z dobrých otců, urození“); v čele státu pak stanuli archonti („vládnoucí“), které volil nebo potvrzoval pravděpodobně (přímé doklady chybí) lidový sněm. Původně se volil jeden archón doživotně (v mýtických dobách).[6] Prvním archontem se stal Medon. (Jeho potomci patřili také do rodu Melanthovců.)

Následující tabulka uvádí seznam mýtických archontů Athén, zaznamenaných řeckým historikem Eusebiem z Kaisareie.[7]

Seznam mýtických archonta Atén
Jméno Funkční období (letopočty jsou fiktivní) Rodinný původ
Medon 10681048 př. n. l. Syn Kodra
Akastos 10481012 př. n. l. Syn Medon
Archippos 1012993 př. n. l. Syn Akasta
Thersippos 993952 př. n. l. Syn Archippovi
Forbo 952922 př. n. l. Syn Thersippa
Megakles 922892 př. n. l. Syn Forbo
Diognétos 892864 př. n. l. Syn Megakla
Ferekles 864845 př. n. l. Syn Diognéta
Arifrón 845825 př. n. l. Syn Ferekla
Thespieus 824797 př. n. l. Syn Arifróna
Agaméstor 796778 př. n. l. Syn Thespiea
Aischylos 778755 př. n. l. Syn Agaméstora
Alkmaión 755753 př. n. l. Syn Aischyla

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zoznam mýtických panovníkov Atén na slovenské Wikipedii.

  1. Vojtěch Zamarovský. Grécky zázrak. Bratislava: Mladé letá, 1990. ISBN 80-06-00122-7. S. 15. 
  2. a b c d Vojtěch Zamarovský. Bohovia a hrdinovia antických bájí. Bratislava: Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 244-245. 
  3. Vojtěch Zamarovský. Bohovia a hrdinovia antických bájí. Bratislava: Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 83. 
  4. Eusebios, Kronika 2,185.[1][2]
  5. Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 7,2,1
  6. Vojtěch Zamarovský. Grécky zázrak. Bratislava: Mladé letá, 1990. ISBN 80-06-00122-7. S. 192. 
  7. Eusebios, Kronika 2,187.[3]