Seznam mytických patronů v českých zemích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Tento seznam obsahuje nadpřirozené a mytické patrony, strážné duchy a ochranitele jednotlivých oblastí českých zemí.

Jméno Území Typ Popis
Bejválek Šumavské podhůří duch Kákovská polesí mezi Nepomukem, Plánicí a Nalžovy. Zjevoval se v podobě pomalu mluvícího chlapce s velkou hlavou.[1]
Durandl Šumava duch Též Turandl. Dobrý duch starých šumavských skláren. Zjevoval se v podobě bílé postavy nebo malého zavalitého mužíka s rudým nosem i vlasy. Podle některých pověstí se zjevoval i tam, kde mělo dojít k neštěstí.[1]
Fabián Brdy duch Též Babí Jan. Horský duch Brd, původně snad rytíř zakletý zhrzenou milenkou. Sídlí na hoře Babě nad Hostomicemi, bere na sebe podobu silnějšího mužíka v mysliveckých šatech zdobených lesními přírodninami (kůra, šišky…). Kámen Fabiánovo lože na vrchu Babě, Fabianova zahrádka na Plešivci.[1]
Grünhütel Hřebečsko duch Strážný duch Hřebečska v podobě jezdce - myslivce se zeleným kloboukem.[1]
Hans Heiling Slavkovský les duch Též Jan Svatoš. Bájná postava německých pověstí, syn vodní víly. Podle pověstí byl dobrovolně zbaven nadpřirozených schopností a zabit medvěděm. Viz též Svatošské skály. Strážce lesa z oblasti Chebska, Krušnohoří a Falce. Obrovská postava s lišejníky a mechem namísto vousů a vlasů.[1]
Hehman Chebsko strážce lesa Též Hansoch, Hehman, Hayman, Hojman, Heyman či Hansmichl.[1]
Hejmon Vitorazsko lesní duch Zjevoval se z ve dne a plašil pytláky.[1]
Hohohé Jesenicko lesní duch Též Seehirt, Sinhirt či Moosbruchhirt. Pozdní pocestné strašil pořikem hohoé, obvykle býval dobrý, výjimečně škodolibý. Někdy ztotožňován s postavou Pastýř Gill.[1]
Jeschengeist Ještěd duch Duch Ještědu původem z německých pověstí. Sídlil v Červených skalách nebo Důlních skalách.[1]
Kačenka Orlické hory démon Ochranný démon Orlických - Kačenčiných hor. Jméno pochází ze zdrobněliny jména svaté Kateřiny, které byla v oblasti zasvěcena řada kostelů ve 14. století.[1]
Krakonoš Krkonoše duch Duch Krkonoš, původním jménem Rýbrcoul.
Kober Tepelská vrchnovina lesní duch Obvykle v doprovodu divoké honby.[1]
Marcebyla Krušné hory přízrak Též Marzebilla, Maribyla, Mařebyla. Dobrý přelud - duch původně z německých pověstí. Dcera rytíře, která se kvůli lásce odmítla stát jeptiškou. Zemřela v bídě, zjevuje se jako dobrodějný lesní přizrak s kovovou rukavicí na levé ruce.[1]
Minich Jesenické předhůří skřítek Též Zelený pasáček. Strážný duch, skřítek, který hlídal poklady ve vrchu - podle něj zvaném - Minichův kámen.[1]
Pán Dýma Křivoklátsko strážný duch Strážný duch křivoklátských lesů.[1]
Pastýř Gill Rejvíz skřítek Též Jezerní pastýř. Bytost zakletá do podoby skřítka. Poprvé ztvárněn jako socha řezbářem Bernhardem Kutzerem v 19. století .[1]
Pelíšek Prachovské skály duch Dobromyslný duch Prachovských skal.[1]
Pimon Písecké hory duch Též Pihor, skřítek a strážce pokladů. Pimonova studánka a sluj na Velkém Mehelníku.[1]
Praděd Jeseníky duch Též Altvater, zosobnění genia loci a ochranného ducha Jeseníků. Zpodobňován jako vousatý stařec se stříbrnými vousy, mechovým klboukem a sukovicí. Podle německých pověstí příbuzný Rýbrcoula.[1]
Raurinkelajn a Štucimuci Znojemsko víla Též Houkalka a Bouchalka či Jitřenka a Světlana. Dobrodějné víly z Valtrovicka, původem snad zakleté zámecké slečny.[1]
Rohál Písecké hory duch Též Hörndl či Růžek. Zjevení z vrchu Spravedlnost u Chřibské v severních Čechách. Trestal posměváčky.[1]
Rüttelweibel Rychnov u Jablonce nad Nisou divoženka Dobrodějná ochranákyně kraje, drobná postava šedé barvy.[1]
Stamichman Králický Sněžník horský duch Odpočíval na hoře Srázné.[1]
Veensmännel Frýdlantsko strážný duch -[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w STEJSKAL, Martin. Labyrintem míst klatých. Praha: Eminent, 2011. 1006 s. ISBN 978-80-7281-415-2. Kapitola Zjevení & úkazy.