Seznam moskevských velkoknížat

Seznam moskevských knížat zahrnuje období od roku 1263 do roku 1547 (či fakticky až do smrti Ivana IV. Hrozného v roce 1584).
Jsou brány v potaz dřívější krátkodobé a do značné míry také sporné případy vyčlenění Moskevského velkoknížectví z Vladimirsko-suzdalského knížectví. Vzhledem k tomu, že začátek uvedeného období byl poznamenán bojem Moskevského knížectví o moc nad Vladimirským velkoknížectvím, je hlavní seznam doplněm o vedlejší seznam tehdejších knížat vladimirských.
Seznam
[editovat | editovat zdroj]Před rokem 1261 jsou informace o vládcích Moskevského knížectví jen kusé. Je známo, že v roce 1238 byl moskevským knížetem Vladimír Jurjevič, syn vladimirského velkoknížete Jurije Vsevolodoviče, který zemřel v době obsazení Moskvy během mongolské invaze. V letech 1246-1248 byl moskevským knížetem Michail Jaroslavič Chorobrit, který zemřel v bitvě u Protvy v zimě roku 1248.
| V roce 1389 Vasilij I. přijal velkoknížecí titul v souladu s vůlí svého otce Dmitrije Donského, jako "svou otčinu". Nicméně ve velkoknížecím titulu byl Vladimir zmíněn před Moskvou ("velkokníže vladimirský a moskevský"), proto je název seznamu je do jisté míry nepřesný. | ||||
Moskevská velkoknížata[editovat | editovat zdroj] | ||||
| jméno | obrázek | období života | období vlády | poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Vasilij I.Dmitrijevič | 1371–1425 | 1389–1425 | ||
| Vasilij III. Vasiljevič | 1415–1462 | 1425–1433 | 1) po smrti Vasilije II. v roce 1425 se rozhořel spor o moskevské dědictví. Na velkoknížecím stolci se vystřídalo několik vládců.
2) 1432 – intronizace Vasilije II. se poprvé odehrála v Moskvě, nikoli ve Vladimiru. | |
| Jurij Dmitrijevič | 1374–1434 | 1433 | syn Dmitrije Donského, strýc Vasilije II. | |
| Vasilij III. Vasiljevič (podruhé) | 1415–1462 | 1433–1434 | ||
| Jurij Dmitrijevič (podruhé) | 1374–1434 | 1434 | ||
| Vasilij Jurjevič "Šilhavý" | poč. 15.–1448 | 1434 | ||
| Vasilij II. Vasiljevič (znovu) | 1415–1462 | 1434–1445 | ||
| Dmitrij Jurjevič Šemjaka | poč. 15. století –1453 | 1445 | syn Jurije Dmitrijeviče | |
| Vasilij II. Vasiljevič (znovu) | 1415–1462 | 1445–1446 | ||
| V roce 1446 se Dmitrij Šemjaka opakovaně zmocnil velkoknížecího stolce. V této éře se na mincích velkoknížete objevuje nápis «Господарь всея земли Русской» (Gospodar celé země ruské). Je tedy možné, že se Dmitrij Jurjevič stal prvním velkoknížetem v historii Moskvy, který použil označení «Господарь земли русской» jako oficiální titul na mincích. Po Dmitriji Šemjakovi titul «господарь всея Руси» (Gospodar celé Rusi) převzali také všichni následující vládci moskevského státu. | ||||
| Dmitrij Jurjevič Šemjaka (podruhé) | poč. 15. století –1453 | 1446–1447 | gosudar celé Rusi | |
| Vasilij II. Vasiljevič (potřetí) | 1415–1462 | 1447–1462 | ||
| Ivan III. Vasiljevič | 1440–1505 | 1462–1505 | ||
| Vasilij III. Ivanovič | 1479–1533 | 1505–1533 | ||
| Ivan IV. Vasiljevič "Hrozný" | 1530–1584 | 1533–1547 | od roku 1547 car a velkokníže celé Rusi | |
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Список князей Московских na ruské Wikipedii.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam moskevských velkoknížat na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ekzempljarskij A. V.. Великие и удельные князья Северной Руси в татарский период, с 1238 по 1505 г. Svazek I. Санкт-Петербург.: Типография Императорской академии наук, 1889. Dostupné online. S. 474.
- Ekzempljarskij A. V.. Великие и удельные князья Северной Руси в татарский период, с 1238 по 1505 г. Svazek II. Санкт-Петербург.: Типография Императорской академии наук, 1891. Dostupné online. S. 696.


