Seznam mýtických vládců Athén

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohyně Athéna, takzvaná "Mattei Athena", římská kopie z 1. století před Kr., podle řeckého originálu ze 4. století př. n. l.
Théseus, nejslavnější athénský král, cca 480 před Kr.
Kodros, poslední athénský král, autor: Domenico di Pace Beccafumi (1484-1551)

Athény byly už starověkými Řeky nazývány "Helladou v Helladě" a pro Athény, město s takovým kulturním významem v dějinách lidstva, to platí dodnes.[1] Kdy a jak město vzniklo, není bezpečně zjištěno. Starověcí Athéňané se shodovali v tom, že jejich předkové byli zrozeni z tamní půdy a podle vícero mýtů byl takovou bytostí i jejich první král Kekrops, napůl muž a napůl had, který nepřišel odnikud, ale zrodil se z aténské země.[2] Když založil město, mezi bohyní Athénou a bohem Poseidónem propukl spor o vládu nad krajem.[2]

Nejvyšší bůh Zeus se rozhodl, že vládu nad Aténami přenechá tomu, kdo dá městu cennější dar. O tom, který dar bude cennější, měl rozhodnout Kekrops. První se představil Poseidón, svým trojzubcem udeřil do skály až z ní vytryskl pramen slané vody. Athéna následně vrazila do země kopí, z níž vyrostla oliva.[2] Kekrops se rozhodl jednoznačně pro vzácný strom, který přináší lidem užitečné plody a tím i bohatství. Bohové jeho rozhodnutí uznali a vláda a ochrana nad městem připadla Athéně.[2] Athéna byla od počátku až do konce antických dějin ochrannou bohyní všech Řeků, ale byli to Athéňané,[3] kteří jí byli nejmilejší a její ochranná ruka bděla i nad jejich panovníky.

Následující tabulka uvádí seznam králů Athén, (Kekropovců) zaznamenaných řeckým historikem Eusebiem z Kaisareie.[4]

Seznam králů Atén
Jméno Období vlády (letopočty jsou fiktivní) Rodinný původ
Kekrops I. 1556 - 1506 př. n. l. Narodil se ze země
Kranaos 1506 - 1497 př. n. l. Syn Kekropa I.
Amfiktyón 1497 - 1487 př. n. l. Syn Deukalión
Erichthonios 1487 - 1437 př. n. l. Syn boha Héfaista
Pandion I. 1437 - 1397 př. n. l. Syn Erichthonia
Erechtheus 1397 - 1347 př. n. l. Syn Pandion I.
Kekrops II. 1347 - 1307 př. n. l. Syn Erechthea
Pandion II. 1307 - 1282 př. n. l. Syn Kekropa II.
Aigeus 1282 - 1234 př. n. l. Syn Pandion II.
Théseus 1234 - 1204 př. n. l. Syn boha Poseidona
Menestheus 1204 - 1181 př. n. l. Syn Peteóa
Démofón 1181 - 1147 př. n. l. Syn Thésea
Oxyntes 1147 - 1135 př. n. l. Syn Démofóna
Afeidas 1135 - 1134 př. n. l. Syn Oxynta
Thymoites 1134 - 1126 př. n. l. Syn Oxynta
Melanthovci
Melanthos 1126 - 1089 př. n. l. Syn Andropompa
Kodros 1089 - 1068 př. n. l. Syn Melantha

Podle mýtů za vlády Medona, syna Kodra, byla monarchii v Athénách zrušena[5] a vystřídalo ji aristokratické zřízení (řecky Εὐπατρίδαι, Eupatridai') a v čele státu pak stanuli archonti (z Arch, vládnout), jež volil nebo potvrzoval navzdory chybějícím dokladům, zřejmě lidový sněm. Původně se volil jeden Archón doživotně (v mýtických dobách).[6] Prvním archontem se stal Medon. (Jeho potomci patřili také do rodu Melanthovců)

Následující tabulka uvádí seznam mýtických archonta Athén, zaznamenaných řeckým historikem Eusebiem z Kaisareie.[7]

Seznam mýtických archonta Atén
Jméno Funkční období (letopočty jsou fiktivní) Rodinný původ
Medon 1068 - 1048 př. n. l. Syn Kodra
Akastos 1048 - 1012 př. n. l. Syn Medon
Archippos 1012 - 993 př. n. l. Syn Akasta
Thersippos 993 - 952 př. n. l. Syn Archippovi
Forbo 952 - 922 př. n. l. Syn Thersippa
Megakles 922 - 892 př. n. l. Syn Forbo
Diognétos 892 - 864 př. n. l. Syn Megakla
Ferekles 864 - 845 př. n. l. Syn Diognéta
Arifrón 845 - 825 př. n. l. Syn Ferekla
Thespieus 824 - 797 př. n. l. Syn Arifróna
Agaméstor 796 - 778 př. n. l. Syn Thespiea
Aischylos 778 - 755 př. n. l. Syn Agaméstora
Alkmaión 755 - 753 př. n. l. Syn Aischyla

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zoznam mýtických panovníkov Atén na slovenské Wikipedii.

  1. Vojtěch Zamarovský. Grécky zázrak. Bratislava: Mladé letá, 1990. ISBN 80-06-00122-7. S. 15. 
  2. a b c d Vojtěch Zamarovský. Bohovia a hrdinovia antických bájí. Bratislava: Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 244-245. 
  3. Vojtěch Zamarovský. Bohovia a hrdinovia antických bájí. Bratislava: Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 83. 
  4. Eusebios, Kronika 2,185.[1][2]
  5. Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 7,2,1
  6. Vojtěch Zamarovský. Grécky zázrak. Bratislava: Mladé letá, 1990. ISBN 80-06-00122-7. S. 192. 
  7. Eusebios, Kronika 2,187.[3]