Přeskočit na obsah

Seznam leteckých nehod civilních strojů v Československu

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Seznam leteckých nehod civilních strojů v Československu zahrnuje nehody českých i zahraničních letadel na území Československa.

Uvedeny jsou pouze nehody, u kterých došlo ke zranění či úmrtí, případně se jednalo o incident, při němž byl stroj značně poškozen a k újmě na zdraví nedošlo jen šťastnou náhodou. Seznam obsahuje celkem 96 nehod.

Letecké nehody na území Československa

[editovat | editovat zdroj]

Legenda k tabulce

[editovat | editovat zdroj]
  • zkratka „C“ pod mrtvými a zraněnými znamená cestující
  • zkratka „P“ pod mrtvými a zraněnými znamená posádka – čímž se myslí piloti, stevardi nebo technici
  • místo je bráno jako přibližná lokalita
  • pokud je mezi obcemi lomítko, znamená to, že se nehoda udála mezi těmito obcemi
  • pokud je mezi obcemi čárka, druhá obec je jen pro upřesnění (větší město poblíž, okresní město atp.)
  • „?“ znamená, že informace není k dispozici, nebo nebyla dohledána
  • „-“ znamená nulu
  • pokud není informace o posádce a cestujících, jsou kolonky „C“ (cestující) a „P“ (posádka) spojeny
  • seznam není úplný, vycházeno je z velkého množství zdrojů, ale ne všechny nehody je možné ověřit z více než jednoho zdroje
Datum Místo Stroj Mrtví Zranění Na palubě celkem Foto Článek Poznámky a reference
C P C P
14. 5. 1911 Wiener Neustadt, A Libelle – 1 1 První český držitel pilotního diplomu Ing. Jan Čermák z Velkého Meziříčí byl zraněn. Příčinou havárie byla roztržená vrtule. (Popis události v knize Rudolfa Holeka – kronika prvního vojenského letce národnosti české, str. 24).[1]
23. 5. 1911 Borek (Borkheide) u Berlína, D Grade – 1 1 První česká pilotka Božena Laglerová těžce zraněna. Příčinou havárie byla ztráta rychlosti při cvičení zatáček v letecké škole Hanse Gradeho.[2]
4. 5. 1919 Ivanka pri Dunaji Caproni 450 4 - 4 Letecká nehoda generála Štefánika † Milan Rastislav Štefánik a italská posádka
(7?)17. 5. 1919 Plzeň B-5 1 1 2 † Josef Klíbr, zraněn Rudolf Polanecký Bohemia B-5[3][4]
9. 9. 1921 Praha-Kbely Aero A-8 – 1 1 zalétávací pilot Aera Rudolf Valenta zraněn při havárii prototypu, letadlo zničeno. (dle knihy Aero 1919–1999, str. 60)
30. 10. 1922 Skály (Teplice nad Metují) Potez VII (F-FRAV) 2 - 2 Nehoda na letecké lince Paříž–Praha – Varšava, pilotoval letecké eso 1. světové války † Paul d’Argueff (Pavel Argejev)

)

27. 8. 1922 Praha-Kbely Phöenix D II 1 - 1 † Rudolf Polanecký Bohemia B-5,[3][5]
1. 7. 1926 Golčův Jeníkov De Havilland DH.50 (L-BAHF) – 1 1 Při letu Brno-Praha, nouzové přistání za špatné viditelnosti a s technickou závadou, letadlo zničeno, pilot Josef Sedlář lehce zraněn[6]
3. 7. 1926 Praha-Ruzyně Caudron C-61 (F-AFBT) 7 – 7 francouzské letadlo[7]
12. 9. 1926 Jelení hřbet, Hrubý Jeseník Potez XV A2 1 1 2 rumunské letadlo i pilot[8]
?. ?. 1927 Plzeň ? – 2 2 pilot Ing. Seyček a mechanik Makrlík[9]
9. 5. 1929 Eiterhagen (20 km JV od Kasselu) Avia BH-25 (L-BABD) 1 2 – 3 Na pravidelné lince ČLS Praha-Mariánské Lázně-Kassel-Rotterdam, v 11:47 hodin, narazilo letadlo za špatného počasí do stromů tzv. Riedforstu, na kopci asi 400 m vysokém, východně Eiterhagenu.

† Ondřej Leitkep (pilot), † Rufolf Holík (mechanik), † Franz Peters (cestující)[10][11][12]

15. 8. 1929 ? B-10 2 – 2 † Max Šturm, † František Trnka (zemřel 9.9. 1929)[9][13]
7. 9. 1929 Třitim Aero AB 11-9 2 - 2
Informační tabule
Informační tabule
 Krátce po vzletu z vltavotýnského letiště letadlo asi ve výšce 100 metrů provedlo ostrou zatáčku, kterou se nepodařilo vyrovnat. Letoun se zřítil do pole a zaryl se vrtulí do pole. Po dopadnu vybouchla palivová nádrž a letoun shořel. V letounu zahynuli pilot-desátník Václav Beneš a pozorovatel-svobodník Václav Černý.[14]
31. 5. 1930 Bojanov De Havilland DH.50 (L-BAHD) – 1 2 Nouzové přistání po vysazení motoru, letadlo těžce poškozeno, pilot ČSA Karel Brabenec nezraněn, mechanik Kupka utrpěl tržné zranění čela[15]
31. 5. 1930 Horní Bojanovice, Hustopeče DH-50A, L-BAHB ? ? ? letoun ČSA zničen (Křídla nad Brnem)
7. 6. 1930 Otrokovice Junkers A 50 (D-1772) 1 1 2 † neznámý, pilot Stodola
22. 8. 1930 Bedřichov u Jihlavy Ford 5-AT-C Trimotor (OK-FOR) 10 2 1 - 13 Svoji činnost stroj ČSA ukončil tragicky dne 22. srpna 1930[2], kdy havaroval v Bedřichově u Jihlavy. Zahynuli oba členové posádky ve složení pilot Josef Sedlář a mechanik Josef Trafina a 10 z 11 cestujících, přežil prof. Kraus.
19. 2. 1931 Popelín Fokker F-VIIb – 3 3 Na poli nedaleko Popelína nouzově přistálo holandské letadlo Fokker F-VIIb společnosti KLM. Letoun přepravoval poštu z Holandska do Indonésie. Byl pro mlhu donucen přistát na zasněženém poli a převrátil se. Tříčlenná posádka kapitán G.M.H. Frijns, druhý pilot P. P. Both a palubní inženýr C.A. Bruynesteyn, jen lehce zraněna. Letadlo bylo rozebráno, odvezeno a opraveno, ještě téhož roku však v Bangkoku tragicky havarovalo.[16]
6. 9. 1931 Třebíč Aero A-18. 16, OK-ACN 1 - 1
Pomník
Pomník v Lorenzových sadech
 † Václav Peřina, letoun Moravského aeroklubu, pomník na místě[17]
24. 4. 1932 Otrokovice ? 2 - 2 † František Morkus, pilot Baťových závodů, † František Hustoles vedoucí reklamního oddělení firmy Baťa. [4]
16. 5. 1932 Klecany Messerschmitt BFW M23b, D-1849 1 – 1 † Tassila von Schaumburg, německý pilot a akrobat. Pomník na hřbitově v Klecanech, pohřben v rodinné hrobce v zámecké kapli v Hořovicích. (dle publikace Letectví a město Plzeň, 2. díl)[18]
12. 7. 1932 Otrokovice Junkers F. 13G (D-1608) 2 – 2 při katastrofě zahynuli Tomáš Baťa a pilot Jindřich Brouček[19]
14. 8. 1932 Podsedice De Havilland DH.50 (L-BAHB) 4 - - 1 5 Při leteckém dni MLL se při letu s publikem na palubě zřítilo letadlo asi 2 km od letiště. Letadlo bylo zničeno, čtyři cestující – porodní asistentka Julie Richterová, železničář Václav Hartman, obchodník Burger a sedlář Vysoký zahynuli na místě, pilot František Štrunc utrpěl vážná zranění[20][21][22]
14. 8. 1932 Jemnice Aero A-14. 23, OK-AAX 2 (3) 1 3 (4) † dva cestující, pilot Vilém Kolařík zraněn. Havárie na leteckém dnu Masarykovy letecké ligy (dle publikace „Křídla nad Brnem“)[20][22]
11. 9. 1932 Těrlicko RWD-6 (SP-AHL) 2 – 2 † František Źwirko, † Stanislaw Wigura, polští piloti letící na letecký den do ČSR[23]

autorem pomníku je akademický sochař Julius Pelikán

7. 9. 1933 Brno-Černovice Junkers F13.741, OK-ALH - – 4 havárie po startu, pilot Lipovský, mechanik Vyhlídal a čtyři cestující nezraněni. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
26. 6. 1934 Karlovy Vary Letov Š-32 (OK-ADB) 2 1 – 3 Let ČSA z pražských Kbel do Karlových Varů, letadlo se zřítilo z výšky přibližně 20 m asi 70 m před přistávací dráhou poté, co přišlo o směrové kormidlo a kýlovku. † pilot letadla Karel Tomíček a oba cestující – herec Max Pallenberg a továrník Skurník.[24][25]
17. 9. 1934 Hradec Králové Š-18-Komár (OK-HAB) 2 – 2 † pplk. Miloš Zelený, † plavkyně Fanuška (Fanča) Valentová, letoun královéhradeckého Aeroklubu[26]
16. 5. 1935 letiště Brno Avia BH-11. 1 OK-LES – 1 1 pilot kpt. Jan Štěpán zraněn, letoun ARČS zrušen. Let z Bratislavy a náraz do střechy hangáru, padajícími troskami byl v hangáru lehce poškozen letoun Avia F-IX.5. (Josef František)
24. 10. 1935 u dvora Věžníky, Městečko Fokker/Avia F.VIIb-3m (OK-ABT) 0 4 9 nouzové přistání po vysazení motorů (zamrzlé karburátory), pilot Karel Balík, radiotelegrafista Augustin Korotvička a jeden cestující utrpěli oděrky, druhý cestující zlomené předloktí, letoun vymazán 10. 12.[15][27]
14. 4. 1936 Plzeň-Bory Praga E-114 2 – 2 † instruktor Josef Čihák, † žák Vilém Kubík (dle publikace Letectví a město Plzeň, 2. díl)[4]
7. 5. 1936 Světlá nad Sázavou (?) Větroň EL-2-M Šedý vlk 1 – 1 † rtm. Bedřich Chovanec[28]
25. 4. 1937 Nový Jičín ? 1 - 1 † Bohumír Janisch, sportovní pilot, pracovník Baťovy prodejny v Novém Jičíně, člen MLL ve Zlíně
11. 9. 1937 Bratislava-Vajnory Fokker F.IXD (OK-AFF) - 3 5 Let ČSA z Bratislavy do Brna postihl krátce po startu požár na palubě, při návratu na letiště, během dojezdu letadla po přistání, z něj vyskákali oba cestující a II. pilot s telegrafistou, okénkem v kokpitu opustil letadlo jako poslední I. pilot – ke zraněním došlo po dopadu na letištní plochu. Posádku tvořil I. pilot Radoslav Selucký, II. pilot Jan Jeřábek a radiotelegrafista Antonín Rotbauer, cestující major Dembovský a Max Gutman[29]
11. 9. 1937 vrch Křemenáč, Rychlebské hory Junkers W 34 (D-ORUP) 1 2 3 německé letadlo s německou posádkou, † F.Weghuber[8]
24. 12. 1937 Huťská hora, Kašperské Hory Wibault 283-T12 (F-AMYD) 3 – 3 Air France[30][31][32]
23. 6. 1938 Kozákov Větroň EL-2-M Šedý vlk 1 – 1 † Karel Peroutka[33]
5.–6. 7. 1938 Olomouc-Neředín Zlin XII, OK-LOM 1 – 1 † pilot Hanáckého aeroklubu František Martínek havaroval na vojenském letišti; v zatáčce ztratil rychlost ve výšce 150m a pád již nemohl vybrat. Dle knihy Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918–1990, díl 1., vydání 2017, str. 105. Fotografie nehody jsou uvedeny v časopisu Novinky MPM, číslo 88, rok 2016.
27. 5. 1943 Výčapy-Opatovce, Sk Zobor – 1, v.č.7, OK-SOG 1 – 1 † pilot rot. Ján Kello, který přežil sestřel 25. 10. 1938, havaroval s letounem firmy Mráz Nitra (pobočka firmy Beneš-Mráz Choceň – za války však už bez Pavla Beneše).[34] se stalo 25.5. 1943. Podle L+K 2006, č.9, str.49 pilot havaroval úmyslně z osobních důvodů. Pozn.: Zobor konstruktéra ing. Zdeňka Rubliče byl pokračováním vývoje Be-555 Superbibi a předchůdcem Sokola M1.
5. 3. 1946 Praha-Ruzyně Junkers Ju-52/3m (OK-ZDN) 8 2 2 3 15 (kapitán letadla Karel Balík, válečný pilot RAF)[35]
30. 4. 1946 Heinkel 72 Kadet, OK-QHA - – 2 posádka Ladislav Krejčí a Oskar Czpak nezraněna, letoun aeroklubu Brno zrušen. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
9. 11. 1946 Dobrovíz u Prahy Douglas DC-3/C-47A-80-DL (OK-XDG) – 2 2 ČSA – letělo 13 cestujících + 5 posádka[36]
13. 2. 1947 Dolany u Kladna Douglas DC-3/C-47A-DL (OK-XDU) – 3 – 3
Foto pomníčku
Foto pomníčku
 ČSA – zkušební let[37] † kpt. Jan Kuhl, † Josef Hainzel, † František Papáček

[38]

7. 4. 1947 Brno-Komín Piper Cub L 4, OK-XIX 2 – 2 † Jaroslav Nykodým, † Stanislav Kubeš, letadlo aeroklubu[39]
24. 5. 1947 Žďár nad Sázavou Zlín Z-281 (OK-ZZH) 2 – 2 letadlo a zaměstnanci firmy Baťa[40]
27. 7. 1948 vrch Hůrka, Orlické Podhůří u obce Rviště Zlín 122,OK-AOB 3 - 3 Pfeiler-šéfpilot, Mílek-šéfpilot plachtařů a výkonný předseda, Ščučinský-člen aeroklubu., služebně z Prahy do Ostravy za Aeroklub OKD. Hůrka (Českotřebovská pahorkatina)[41]
20. 8. 1948 hora Ještěd C-103 5 – 5
Foto pomníčku
Foto pomníčku
 † Václav Barborka, † Ján Padouch, † Josef Kroulík, † Vladimír Karmazín, † Antonín Husník[42][43]
27. 2. 1950 hora Vysoká hole, Hrubý Jeseník Douglas DC-3/C-47A-15-DK (OK-WDY) 2 3 3 8 ČSA – letělo 27 cestujících + 4 posádka Historie létání v Jeseníkách
30. 11. 1952 vrch Bradlo, Vřesovice u Kyjova Douglas DC-3/C-47A-75-DL (D-21) 5 – 5
Foto pomníčku
Foto pomníčku
 Letecký dopravní pluk
14. 1. 1954 Hostivice u Prahy Douglas DC-3/C-47A-1DK (OK-WDS) 9-11 4 – 13-16 ČSA[44]
12. 12. 1954 Pezinok, Bratislava, Slovensko Douglas DC-3/C-47A-10-DK (OK-WDK) 4 – 4 ČSA – nákladní[45]
23. 12. 1954 Bratroňov, Havlíčkův Brod Lisunov LI-2 (HA-LII) - 1 1 Maďarské aerolinie Malév, letělo 14 cestujících + 5 členů posádky. Nouzové přistání, letoun byl odepsán.[46]
23. 12. 1954 Černé Voděrady, Říčany Lisunov LI-2 (HA-LIF) - 1 1 Maďarské aerolinie Malév, letělo 28 cestujících + 5 členů posádky. Nouzové přistání, letoun byl odepsán.[46]
18. 1. 1956 hora Škapova, Levočské vrchy, Poprad, Slovensko Douglas DC-3/C-47A-20-DL (OK-WDZ) 18 4 4 - 26 ČSA, letělo 22 cestujících + 4 posádka Aviation Safety, Poprad
15. 7. 1956 Valašské Meziříčí K-65 Čáp, OK-AGO - – - letoun aeroklubu Brno zrušen. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
8. 8. 1957 Praha-Kbely Orličan L-60 Brigadýr 1 ? ? předváděcí let VZLÚ, † Ľudovít Dobrovodský[47]
8. 11. 1957 Praha-Ruzyně Iljušin Il-14 (OK-LCE) ? ? ? ČSA
20. 1. 1960 Praha-Ruzyně Iljušin Il-12 (OK-DBG) ? ? ? ČSA
15. 5. 1960 Kroměříž L-60, OK-MTB 2 1 3
† náčelník aeroklubu Karel Kotek, † Gustav Koubek, Miroslav Čížek zraněn. Letoun kroměřížského aeroklubu odstartoval se zajištěnými křidélky a havaroval ještě na letišti[48]
2. 1. 1961 Hostivice u Prahy Avia Av-14-32A/Iljušin Il-14M (OK-MCZ) 10 – 10 ČSA Aviation Safety, Hostivice
16. 4. 1961 Šubířov Z-26, OK-FID 2 – 2 † Stanislav Dudík, † Oldřich Klapec. Letoun kroměřížského aeroklubu v nízké oblačnosti narazil do kopce Lavičná[48]
25. 4. 1961 Rajnochovice L200A, OK-OFJ 5 0 5
Havárie aerotaxi pod vrcholem Kelčského Javorníku při letu z Nových Zámků do Ostravy. Zahynuli Ján Višňovec 17. 7. 1924 (Pilot), Jozef Mikuláš 4. 11. 1925, Štefan Ružic 19. 11. 1925, Peter Bukovič 21. 8. 1925, Ing. Michal Molnár 27. 4. 1920.
10. 10. 1962 Újezd u Brna, Brno Avia Av-14-32A/Il-14M (OK-MCT) 8-11 3 27 1 39-42 ČSA – pilotovi se nepodařilo přistát se 4 roky starým strojem Avia 14-32A kvůli špatné viditelnosti na Brněnském letišti při letu OK306 vedoucí z Košic, přes Bratislavu a Brno do Prahy. Letoun odlétl z Bratislavy v 8:34, při přiblížení pilot o 3 km špatně odhadl vzdálenost od letiště a ve výšce asi 280 metrů narazil do kopce Špidláky (poblíž města Slavkov) vysokého 307 metrů, letadlo se rozlomilo a začalo hořet[49][50]
1. 3. 1964 Praha-Ruzyně Iljušin Il-18 (HA-MOF) ? ? ? společnost Malév – při přistání letoun sjel z přistávací dráhy
28. 6. 1966 vrch Osadník, Slovenský kras Morava L-200 3 – 3 náraz v mlze do pohoří, služební cesta pracovníků Tesla Pardubice do Košic, † Josef Lichtenberg, † Josef Řezáč, † Jaroslav Urválek
28. 7. 1966 Lázně Štos, JV Sk L-200 Morava ? ? ? † Václav Novák, pilot aerotaxi. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
13. 9. 1966 Třebovice okr.Ústí nad Orlicí L 200 Morava 4 ? - 4 ? Aerotaxi ze Dvora Králové zdroj osobní informace, pomníkyletců.cz
24. 11. 1966 vrch Sakrakopec, Rača, Bratislava Iljušin Il-18B TABSO (LZ-BEN) 82 – 82 Let TABSO LZ101 Bulharský letoun,Aviation accidents, Rača
11. 7. 1967 Strání L-200 Morava (OK-OFD) 3 - 3 ČSA pád do lesa pod Velkou Javořinou v důsledku mlhy.
11. 10. 1968 Ptice, u Kladna Avia Av-14-32A/Iljušin Il-14M (OK-MCJ) 8 3 29 - 40 ČSA – 11. října 1968 v 16:20 se zřítilo krátce po vzletu, 7 km od Ruzyňského letiště letadlo Avia 14-32A/Iljušin Il-14 (OK-MJC) letící do Košic. Na palubě bylo 40 lidí, z nichž 11 zahynulo. Leopold Šrom (pilot)[51]
5. 12. 1969 Praha-Ruzyně Boeing 707-337B (VT-DVA) ? ? ? Air India[zdroj?]
26. 1. 1972 Srbská Kamenice McDonnell Douglas DC-9-32 (YU-AHT) 23 4 – 1 28 Let JAT 367 JAT – Jugoslovenski Aerotransport, Vesna Vulović
12. 9. 1972 Karlovy Vary Avia Av-14-32A/Iljušin Il-14M (OK-MCG) – ? ? ČSA, přistání bez podvozku
19. 2. 1973 Praha-Ruzyně Tupolev 154 (CCCP-85023) 62 4 25 9 100 Let Aeroflot 141 Aeroflot, stroj dosedl před prahem dráhy[52]
29. 9. 1973 ? Iljušin Il-14 ? ? ? [zdroj?]
1. 11. 1974 Trenčín Z-726 ? ? ? [zdroj?]
8. 11. 1974 Brno-Tuřany, Praha-Ruzyně Boeing 737-200 (7T-VEG) – – - Letiště Brno-Tuřany, Letecké nehody Air Algeéie
1. 1. 1975 Vrbické pleso, Sk Mi-8, B-8223 – – - luxusní vrtulník Ministerstva vnitra pro přepravu významných pasažérů, pilot Milan Fabík úmyslně přistál na zamrzlou hladinu a opustil vrtulník. Led se prolomil a prázdný stroj klesl pod hladinu. Byl vyzdvižen a zrušen. Dle časopisu Letectví a kosmonautika, červen 2008, str. 58
16. 7. 1975 Čáry/Kúty, Slovensko Antonov AN-2 1 – 1 Polský stroj s polským pilotem byl sestřelen při pokusu o přelet do Rakouska, † Dioniz B.[53]
30. 10. 1975 Praha-Suchdol McDonnell Douglas DC-9-32 (YU-AJO) 71 4 44 1 120 Let JP 450 Nejhorší letecká nehoda na českém území, havaroval letoun Douglas DC-9 společnosti Inex Adria Aviopromet. Aviation accidents, Suchdol

[54]

28. 7. 1976 jezero Zlaté Piesky, Bratislava Iljušin Il-18B (OK-NAB) 70 6 3 - 79 Let ČSA 001 ČSA[55]
21. 9. 1976 Hruštín, Sk L-40 Meta Sokol (OK-MMO) 1 – 1 † Ing. Květoslav Topolnický z Aeroklubu Brno-Slatina. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
2. 1. 1977 Praha-Ruzyně Tupolev Tu-134A (OK-CFD) a Iljušin Il-18B (OK-NAA) - - – 1 64 Let OK 897 Letadlo Tu-134 ČSA letělo z Leningradu (dnešního Petrohradu) s 48 lidmi na palubě, při finále na dráhu 31 si v mlze piloti všimli Iljušinu Il-18 ČSA na dráze (letící do Bratislavy s 15 lidmi), v posledním okamžiku stihli letoun zvednout a Iljušinu utrhnuli jen směrovku. Tupolev se zřítil několik metrů opodál, následně sjel mimo dráhu a bez křídel a podvozku jel po sněhu. Po zastavení lidé vystoupili, nikdo z letiště nejprve nic nezaregistroval a nehoda byla zatajena – nepsalo se o ní v médiích a poničené letadlo bylo použito při cvičení hasičů a následně bylo spáleno. Příčinou bylo střídání dispečerů, jeden z nich na něj přišel pozdě a nedostal informaci o letounu Il-18 na dráze. Nikdo nezemřel, bylo ohlášeno jen jedno zranění.[56][57][58]
28. 1. 1977 Trnava ? 1 – 1 † Vlastimil David
11. 2. 1977 Bratislava Avia Av-14T (OK-OCA) – - 2 3 5 ČSA[59][60], poslední smrtelná nehoda ČSA.
4. 10. 1977 Záskalí/Hodkovice nad Mohelkou Morava L-200 4 – 4 † Zdeněk Kopecký, † Zdeněk Běhounek, † Zdeněk Nosek, † Rudolf Matula[61]
10. 9. 1978 Brno-Medlánky Vírník 1 – 1 † Jaroslav Šimek[62][63]
13. 3. 1981 úpatí kopce u obce Hostim Z-37A 1 – 1 † pilot ing.Jirí Hronovský, věk 37[64]
21. 10. 1981 Praha-Ruzyně Tupolev TU-154B (HA-LCF) – 24 24 Malév
27. 8. 1982 Strachotice u Znojma AN-2R, OK-KIM – ? ? pokus dvou rodin o úlet do Rakouska zcizeným práškovacím letadlem. Pro špatný postup pilota motor po startu vysadil, letadlo zničeno. Dle časopisu Hobby historie, č. 20
21. 3. 1983 Zahradnice u Olbramovic Mil Mi-2 (OK-HIV) 1 – 1 Slov-Air[65]
17. 11. 1990 Dubenec, Dvůr Králové Tupolev TU-154M (CCCP-85664) – – 6 6 Aeroflot, nákladní let osobního letadla
?. 3. 1991 Praha-Točná Let L-13 Blaník (OK-1813) – 2 2 [zdroj?]
23. 2. 1992 Smědavská hora, Jizerské hory Cessna a Piper 4 – 4 2 francouzská letadla, viz Smědavská hora
22. 4. 1992 Habrůvka, Blansko MBB Bö-105CBS (B-5763) – 1 1 Letecká služba Federálního policejního sboru

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ GÖBL, Luboš. Osobnosti Vysočiny. 1. díl. Pelhřimov : Vydavatelství 999, 2005. ISBN 80-86391-15-9
  2. ↑ SALZ, Hanuš: La Aviadora. Můj sen. Neobyčejný životní příběh první české pilotky, Nakladatelství Ostrov, Praha 2009
  3. ↑ a b první motorové letadlo vyrobené v České republice po roce 1918, Aeroweb.cz
  4. ↑ a b Spolek pro vojenská pietní místa, o. s. - VPM okres Plzeň-město - Plzeň
  5. ↑ RANTER, Harro. Accident Phönix D.I , Sunday 27 August 1922. asn.flightsafety.org [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 82–83. 
  7. ↑ Aviation accidents, Ruzyně
  8. ↑ a b Historie létání v Jeseníkách
  9. ↑ a b Aeroklub Letkov. www.akletkov.cz [online]. [cit. 2019-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-13. 
  10. ↑ PLAVEC, Michal. Poslední let Ondřeje Leitkepa: Tragická havárie před osmdesáti léty. Letectví + kosmonautika = Aviation + Cosmonautics: Nezávislý populárně odborný čtrnáctideník. 2009-08-12, roč. 85, čís. 8, s. 54–57. 
  11. ↑ KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 59–61. 
  12. ↑ RANTER, Harro. Accident Avia BH-25J L-BABD, Thursday 9 May 1929. asn.flightsafety.org [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. 
  13. ↑ Spolek pro vojenská pietní města, o. s. - VPM okres Plzeň-město - Plzeň
  14. ↑ Pomník letecké havárie u Třtimi. Třtim: [s.n.] Informační tabule. 
  15. ↑ a b KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 87–88, 126-127. 
  16. ↑ Letecké události a nehody region Telč a Vysočina
  17. ↑ Archivovaná kopie. www.horacke-noviny.com [online]. [cit. 2013-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-13. 
  18. ↑ Archivovaná kopie. www.zamek-horovice.cz [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-03. 
  19. ↑ www.zlin.estranky.cz - Tomáš Baťa; Jan Antonín Baťa - Tomáš Baťa, První poslední zprávy
  20. ↑ a b Letecké "propagační" -katastrofy: Sedm mrtvých v jediném dnu. Rudé právo: orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické. 1932-08-17, roč. 13, čís. 189, s. 3. Dostupné online. 
  21. ↑ KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 80–81. 
  22. ↑ a b Letecká badatelna. www.leteckabadatelna.cz [online]. [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. 
  23. ↑ RegionBeskydy.cz, Těrlicko. www.regionbeskydy.cz [online]. [cit. 2009-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-02. 
  24. ↑ KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 195–198. 
  25. ↑ RANTER, Harro. Accident Letov S-32 OK-ADB, Tuesday 26 June 1934. asn.flightsafety.org [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. 
  26. ↑ Tragédie se netýkaly jen letců, Hradecký deník
  27. ↑ VÁCLAVÍK, Josef. Dopravní Fokkery v československých službách. 3. díl. Letectví + kosmonautika : Aviation + Cosmonautics: Nezávislý populárně odborný čtrnáctideník. 2002-06-20, roč. 78, čís. 13, s. 892 a 894. 
  28. ↑ EL-2-M Šedý vlk, Aeroweb.cz
  29. ↑ KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 129–139. 
  30. ↑ Huťská hora
  31. ↑ Aviation accidents, Kašperské hory
  32. ↑ Kvilda a okolí - Letecká nehoda v r. 1937 na Zhůří u Kvildy, Šumava.net
  33. ↑ Poprvé na Ruzyni, Aeroweb.cz
  34. ↑ [1] Podle [2] Archivováno 16. 12. 2013 na Wayback Machine.
  35. ↑ Aviation Safety, Ruzyně
  36. ↑ Aviation Safety, Dobrovíz
  37. ↑ Aviation Safety, Dolany
  38. ↑ Pomníky letců - Dolany Douglas DC 3/C-47A_DL
  39. ↑ Letecká havárie v katastru Brna-Komína
  40. ↑ Zlín 281 květen 1947, Vzpomínky.net. www.vzpominky.net [online]. [cit. 2009-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-10-09. 
  41. ↑ ..::Orlické Podhůří::.. Oficiální webová stránka obce
  42. ↑ Letecký konstruktér Antonín Husník, Fronta.cz
  43. ↑ Mohyla letců na Ještědu - Lužické hory a Liberecko - Historické zajímavosti - Památná místa a zajímavosti, InfoČesko
  44. ↑ Aviation Safety, Hostivice
  45. ↑ Aviation Safety, Pezinok Švící - letecké nehody[nedostupný zdroj]
  46. ↑ a b Dva "nouzáky" během hodiny. Kuriózní letecká nehoda skončila šťastně. iDNES.cz [online]. 2013-02-18 [cit. 2016-07-26]. Dostupné online. 
  47. ↑ Zdroj: pdf, strany 21 a 31. www.vzlu.cz [online]. [cit. 2009-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-13. 
  48. ↑ a b Archivovaná kopie. www.lkkm.cz [online]. [cit. 2016-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-14. 
  49. ↑ Dlouho jsem nejedl maso, říká pamětník pádu letadla u Brna, iDNES.cz
  50. ↑ Aviation Safety, Tuřany
  51. ↑ Ptice, Aviation Safety
  52. ↑ CCCP-85023 Praha, Aviation Safety
  53. ↑ Polsko našlo důkaz, že Jaruzelski dal sestřelit letadlo nad Československem, iDNES.cz
  54. ↑ Pomníky letců DC-9-YU-AJO
  55. ↑ IL-18 OK-NAB, Planes.wz.cz
  56. ↑ RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Tupolev 134A OK-CFD Praha-Ruzyne Airport (PRG). aviation-safety.net [online]. [cit. 2016-12-21]. Dostupné online. 
  57. ↑ Praha, Aviation Safety
  58. ↑ Dokument ČT (7 minut)
  59. ↑ Aviation Safety, Letiště Bratislava
  60. ↑ Aviation accidents, Letiště Bratislava
  61. ↑ Letecký pomníček u Hodkovic nad Mohelkou - Lužické hory a Liberecko - Historické zajímavosti - Památná místa a zajímavosti - Hodkovice nad Mohelkou, InfoČesko
  62. ↑ Černá kronika - 1978, Vrtulník.cz
  63. ↑ Piloti z Medlánek, Povídání o Medlánkách. forum.medlanky.info [online]. [cit. 2009-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-02. 
  64. ↑ [3]
  65. ↑ Černá kronika - 1983, Vrtulník.cz

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_leteckých_nehod_civilních_strojů_v_Československu&oldid=25477071“